Společně se zástupci odboru komunikace Ministerstva obrany České republiky zde totiž představili projekt POKOS příslušníci Velitelství výcviku - Vojenské akademie z Vyškova. „Obrana státu, předsednictví v Radě Evropské unie, krizové stavy, mezinárodní organizace, integrovaný záchranný systém, ale i první pomoc, sebeobrana, ochrana člověka za mimořádných situací, vojenská technika, zajímavosti z historie i aktuálního dění v armádě, včetně zahraničních operací. To všechno bylo součástí nabitého dopoledního rozvrhu jak u středoškoláků, tak u žáků celého druhého stupně základních škol,“ přibližuje program POKOS Daniela Hölzelová z odboru komunikace Ministerstva obrany.

Celým programem žáky provázela dvacítka profesionálů – vojáků, vojákyň, instruktorů, specialistů, řidičů, mezi nimiž byl zastoupen jak stříbrný, tak zlatý sbor.

Novinkou bylo zapojení Krajského vojenského velitelství Brno (KVV), kdy si jeho příslušníci připravili program pro žáky prvního stupně. Úspěch sklidila překážková dráha a ukázka vojenské výstroje. „S dětmi jsme si povídali o armádě, jejích úkolech, o práci vojáka i o tom, co všechno by mělo obsahovat evakuační zavazadlo,“ vysvětluje příslušník brněnského KVV kapitán Emil Kamenský a doplňuje, že už děti na prvním stupni by měly také vědět, jak se zachovat, když například jejich kamarád nebo sourozenec potřebuje lékařskou pomoc. „Proto si i menší školáci zopakovali i důležitá telefonní čísla na zdravotní záchrannou službu nebo hasiče a na cvičné figuríně si mohli vyzkoušet i nepřímou masáž srdce,“ dodal Kamenský.

To starší studenti a žáci už měli právě první pomoc o hodně rozšířenější. Instruktorky Úseku zdravotnických odborností Vojenské akademie totiž přivezly hned tři speciální výukové simulátory, propojené pomocí speciální aplikace s tabletem. Díky tomu děti získaly zpětnou vazbu o správnosti provedení a úspěšnosti resuscitace.

A co víc. Na dospělém, juniorovi, ale i kojenci se žáci učili resuscitací i s využitím automatizovaného externího defibrilátoru a aplikace s názvem Záchranka. „V rámci naší hodiny jsme simulovaly situaci ve třídě, kdy došlo ke zkolabování učitele,“ vysvětluje jedna z instruktorek, praporčice Veronika Podhorská, a dodává: „Přesto, že má dnes téměř každý mobilní telefon, moc žáků a ani dospělých o této aplikaci neví, anebo ji nemá staženou v mobilu, přitom ta je schopna velmi zásadně pomoct při záchraně člověka, například i tím, že vám lokalizuje, kde najdete nejbližší defibrilátor, jehož obsluha je instruována hlasovými povely jak postupovat v resuscitaci,“ doplňuje a zdůrazňuje, že veřejně dostupná defibrilace může zvýšit podíl laicky resuscitovaných a defibrilovaných obětí zástavy oběhu. Automatizovaný externí defibrilátor dostupný na veřejných místech tak představuje jedinou možnost, jak zkrátit defibrilační čas a tím i zvýšit jejich šanci na přežití.

Zážitky z tohoto nevšedního školního dne pak všem, včetně učitelů a někde i obyvatelům, zpestřila i prohlídka obrněné techniky. Vidět naživo Pandur, Dingo, Iveco, nejnovější vojenskou sanitu či Toyotu Hillux se v těchto místech jen tak nepoštěstí.

Monika Nováková, Velitelství výcviku - Vojenská akademie ve Vyškově