Její maminka má již osmadvacet let ve Vyškově květinářství a tatínek je zahradní architekt. Již od dětství měla velmi silný vztah k přírodě a práce jejich rodičů ji velmi výrazně ovlivnila i na její výtvarné cestě. Po vystudování vyškovského gymnázia se rozhodla studovat architekturu. Ale velmi brzy zjistila, že to není ta správná cesta. Rozhodla se tedy pro výtvarnou tvorbu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

V rámci svých studií měla možnost poznat nejen samu sebe, svůj styl, ale i různé možnosti výtvarných technik. V rámci Erasmu+ byla půl roku ve Valencii, kde studovala na tamější vysoké škole výtvarné umění. V září 2023 úspěšně dokončila magisterské vysokoškolské vzdělání na Univerzitě Palackého v Olomouci. Během studia učila na Základní umělecké škole ve Vyškově a zároveň pomáhala v květinářství.

Hlavní vytříbení jejího stylu se odehrálo na Erasmu ve Valencii, kde ji okouzlila místní pláž a hrála si s vrstvením plážového písku na sebe. Jakmile se z půlroční stáže vrátila zpět, čekala ji bakalářská práce a začala zkoumat všechny typy organických a anorganických materiálů rozpustných ve vodě. Tím však neskončilo její přesvědčení o užitečnosti přírodních pigmentů jak v umělecké, environmentální tak i v didaktické sféře.

Na výstavě v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově můžete celý tento proces zhlédnout. Rané začátky a experimenty malování obrazů pomocí písků, ale také svérázné velkorysé obrazy, které zastaví nejednoho kolemjdoucího.

Obrazy oslavují i ženskou krásu

Na výstavě uvidíte také obrazy oslavující ženskou krásu v každém věku, v každé křivce anebo vrásce. Záměrem malířky bylo ztvárnit ženské tělo v rozmanitosti a narušit komerční ideál krásy. Jednou se autorky někdo ptal: „Jakožto žena, proč maluješ ženské křivky?“ a tak se pousmála a odpověděla: „Možná právě díky těm linkám si uvědomuji sama sebe a své ženství.“

Později se ve svém díle rozhodla přemýšlet nad formou poněkud radikálněji, snažila se obraz očistit od jakýkoliv jednoznačných náznaků či symbolů. Místo toho kladla důraz na strukturu a hloubku nánosů přírodních materiálů, tak aby vytvářely nějaký dojem prostoru. Celý prostor tvořila z geometrických tvarů, které byly vedeny horizontálně, vertikálně anebo diagonálně.

Mláďata aratingy slunečního.
V bošovické zoo se narodila mláďata aratingů slunečních. Podívejte se na ně

Struktura ničení, která se zde objevuje, není motivem destrukce v negativním slova smyslu, nýbrž jako logický pojem, kdy se z něčeho nedotčeného postupem času stává úplně jiná struktura. Fascinuje ji struktura rzi, červenohnědý povlak na kovu, pro svou pórovitost, nesouvislou vrstvu a postupně odlupujících se části.

Další inspirací k abstraktní malbě se jí staly nejenom rezivějící předměty, ale také všechno ostatní kolem dokola, co je v nějaké destrukci a rozkladu, například i domy, továrny či jiné industriální budovy. Dominantou na obrazech se stává struktura pískovce z Rudického lomu s obsahem železné rudy.

Zdroj: se souhlasem Zdeňky Adlerové

Výstavu doplňují výtvarné práce jejích žáků ze Základní umělecké školy ve Vyškově, které najdete v dětském oddělení. Obě výstavy si můžete prohlédnout v provozní době knihovny do třicátého srpna.