Jak dlouho ještě bude trvat, než v Bučovicích vznikne přeložka mezinárodní silnice číslo padesát? To byla otázka, která včera přitáhla několik desítek místních na prostranství před tamním zámkem. Konal se tam totiž Den s Deníkem, na nějž přijali pozvání zástupci všech institucí, které se výstavbou přeložky zabývají a zrovna včera o ní jednali.

Lidé, kteří na akci přišli, se tedy dověděli čerstvý výsledek. „Pokud v letošním roce získáme územní rozhodnutí, začneme okamžitě vykupovat pozemky, necháme zpracovat dokumentaci pro stavební povolení a předpokládám, že kolem roku dva tisíce deset by se mohlo začít se stavbou,“ uvedl ředitel brněnské správy ředitelství silnic a dálnic Jiří Rupp.

Ještě před tím ale musí dát projektu zelenou památkáři. Nelíbí se jim totiž, že by se kvůli přeložce muselo posunout koryto Litavy blíž k zámku. To by ho mohlo ohrozit. Proto se instituce dohodly, že nechají vypracovat odborný posudek. „Ten se bude zabývat povodím kolem zámku. Pokud z něj vyplyne, že ohrožení zámku nenastane, pak doufám, že památkáři dají projektu zelenou,“ řekla starostka Bučovic Šárka Šilerová.

Ale co se stane, když firma vydá záporný posudek? Upustí se od výstavby? Jiří Rupp slíbil, že v případě, kdyby bylo potřeba udělat nějaká technická opatření na zabezpečení zámku, ředitelství silnic a dálnic by na to nechalo vypracovat projekty. „Nemůžeme si dovolit hledat jinou trasu, než která je vyprojektovaná,“ naznačil Rupp.

Místní však zajímalo, proč se památkáři neozvali už dřív. Namítali, že město už o výstavbě přeložky mluví několik desítek let. „Odkdy víte, že se má dělat přeložka? Určitě je to minimálně pětadvacet let. Máte připomínky k vodě. Vždyť náš zámek na ní stojí. Můžete celou Litavu přemostit, dát ji do rour, když máte tolik peněz. Bylo by všechno zaizolované a nemohlo by to škodit,“ řekl například Jaroslav Pokorný.

Že mu provoz na „padesátce“ skutečně nedá spát, bylo opravdu hodně znát. „Přál bych vám, abyste se postavili k té silnici a museli byste třeba desetkrát za den přejít, až by do vás narazilo auto. Pak byste možná změnili názor. My nechceme, aby se zámku něco stalo, ale vy si jen pořád něco vymrčujete,“ nadával Pokorný.

Podle Martina Číhalíka z Národního památkového ústavu památkáři vědí o problému od pětadevadesátého roku. Jako řešení uvedl, že se strany dohodly na vypracování posudku. Ten by prý měl být hotový do tří měsíců.

Stejně jako Jaroslav Pokorný zaujala k problému radikální postoj obyvatelka Božena Válková. Ta je přesvědčená, že si instituce přehazují problém jako horký brambor. „Radnice tvrdí, že stát nemá peníze, ředitelství silnic a dálnic se zase odvolává na město, které neustále měnilo územní plán a památkáři zase, že v podkladech, které jim byly předložené k vyjádření, nebylo dostatečně jasné, kudy vlastně povede řečiště Litavy pro provedení přeložky. Děláte z lidí hlupáky,“ rozčilovala se.

Podle Ruppa byla jediná potíž v tom, že bučovická radnice chtěla přesunout průmyslovou zónu. Ředitelství silnic a dálnic tomuto požadavku vyhovělo a zařadilo tak výstavbu přeložky až za obchvat Slavkova nebo Uherského Hradiště, tedy na poslední místo.