Reportéři DeníkuZdroj: DeníkVelký bratr hlídající pohyb konkrétních lidí to skutečně není, zdůrazňuje Miroslav Vozňák, profesor na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB Technické univerzity Ostrava. Právě v moravskoslezské metropoli sídlí národní superpočítačovém centrum IT4Innovations, které mimo jiné dokáže zpracovávat anonymní data mobilních operátorů a vytváří projekt „Altas Mobility“. A i díky tomuto projektu teď odborníci získávají informace o pohybu populace v době koronavirové pandemie.

„Nepracujeme s konkrétními čísly mobilních telefonů, anebo identifikátory SIM karet. A nemáme k nim ani přístup,“ vysvětluje Miroslav Vozňák. V týmu má deset kolegů studentů i akademiků od experta na geoinformační systémy, přes analytika na mobilní sítě, testera až po vývojáře algoritmů pro zpracování velkých objemů dat. Dělají s „provozními daty“; ty nepochází z telefonů, nýbrž ze základnových stanic zajišťujících pokrytí signálem.

„Můžeme zjistit, kolik lidí a kdy vyjelo například ze Starých Hamrů v Beskydech do Karlových Varů. Kdo tam jel, ale nikoliv,“ říká Vozňák.

Ostatně, nejde podle něj o nic extra tajného, na veřejně přístupném webu se o tom může přesvědčit kdokoliv. Podívá se, jak se lidé v Česku pohybují, den po dni v průběhu letošního roku.

„Třeba neděle 25. října byla krásným podzimním dnem a byl zaznamenán až 70procentní nárůst pohybů napříč celou republikou,“ pokračuje profesor. Naopak, na státní svátek ve středu 28. října byla situace v zemi právě opačná. Přestože byl volný den, mobilita se utlumila, navíc šlo o začátek nočního zákazu vycházení.

Lidé dál chodí ven

Jak to vypadá přímo v regionech? Ani s vyhlášením nouzového stavu se například stav v Moravskoslezském, Olomouckém či Zlínském kraji příliš nemění. Lidé dál jezdí a chodí ven. „V našem regionu je to bezesporu dáno průmyslem, třeba válcovací stolici nebo dobývací kombajn si nikdo na home office asi domů nevezme,“ vysvětluje Vozňák.

Třeba Praha je jiná kvůli charakteru profesí je tam větší možnost pracovat z domova a pohyb lidí je skutečně menší. Proti první vlně zákazu se přitom dějí změny i v regionech. „Ústecko, Liberecko, tam se něco muselo stát, nyní to jsou kraje s nejnižšími počty vyjíždějících. Byť na jaře tomu tak nebylo. My to vidíme, avšak nedokážeme objasnit důvody, pro vysvětlení těchto jevů by se museli zapojit rovněž demografové a sociologové,“ líčí vedoucí projektu.