Územní plán je rezerva. Bez něj by dřív nevznikla ani ulice Úvoz, říká Sedláček

Proč je pro Brno důležité, aby mělo územní plán?

Protože město se potřebuje rozvíjet. Brno je magnetem stejně jako Praha. Lidé se sem chtějí stěhovat, a tak je na rozvoj města velký tlak. Nejčastěji jdou za dobrou prací. S tím souvisí ostatní záležitosti jako zdravotnická péče, školství, volný čas, sport. Pokud se město nebude rozvíjet, nebude se v něm dál ani stavět a lidé budou bydlet za hranicemi města. Vidíme to posledních dvacet let, v okolí Brna lidí pořád přibývá, zatímco ve městě jich ubývá. Pro město je to ve výsledku ještě větší zátěž.

V jakém smyslu?

Dojíždějící lidé město využívají, ale nebydlí tady, zatěžují hlavně dopravu. Více cestují autem, to s sebou nese také větší zátěž na životní prostředí. Ukazuje se, že lidé, kteří naopak bydlí v blízkosti svého zaměstnání, chodí víc pěšky, jezdí na kole nebo hromadnou dopravou. Je potřeba, aby město mělo koncepční plán. Bez něho se neobejde. Máme naneštěstí velmi starý plán, který už rozvoj neumožňuje, protože vznikl před čtvrtstoletím. I když to tak nevypadá, územní plán má dopady na každého. Třeba i na studenty tím, že tady skončí vysokou školu, ale nebudou si moct najít bydlení.

Jak starý územní plán ovlivňuje každodenní život lidí?

Vedle nedostatku bytů je to i přetížená doprava, protože když se před pětadvaceti lety dělal starý územní plán, aut bylo v Brně o třetinu nebo možná polovinu méně. Budoucnost se nedá úplně předvídat. Když se podíváte pětadvacet nebo i padesát let dozadu, jedná se o zásadní změny i z hlediska rozvoje města. Územní plán vycházel z nějakých předpokladů před pětadvaceti lety a ty se změnily.

Přední dveře jen pro výstup. Dopravní podnik v Brně reguluje pohyb u řidičů

A co třeba čím dál častější spojení práce a bydlení?

Dřív se musela práce od bydlení oddělovat. Město se plánovalo na zóny, v jedné části jen výroba a v jiné části čistě bydlení. Kdybyste někomu v padesátých letech řekl, že bude mít smíšené bydlení a práci, nepřipadalo to v úvahu. Tohle je už dnes překonaný přístup. Podobně třeba i nákupní centra. V osmdesátých letech nikdo nepočítal s tím, že vyrostou velká nákupní centra za městem, kam budou všichni jezdit. Dnes už se to zase vrací zpět. Lidé raději nakupují lokálně nebo na internetu, takže význam nákupních center se možná mění.

Jaké důležité změny, které se za ty roky udály, se promítnou do nového plánu?

Územní plán je dokument, který ukazuje budoucí rozvoj města. Zásadní změna je v celkovém přístupu. Dnes už víme, že město nelze do detailu naplánovat jako stroj. Díváme se na něj jako na živý organismus, který se vyvíjí. Tomu odpovídá i větší flexibilita územního plánu a méně podrobnější měřítko. Nový územní plán by měl také přispět k tomu, aby se lidé nemuseli stěhovat do okrajových částí nebo mimo město. Dává důraz na zahušťování výstavby hlavně v širším centru Brna a na smíšenost funkcí tak, aby lidé měli na jednom místě možnost práce, bydlení, služeb i trávení volného času.

Typickou ukázkou smíšeného využití ploch pro práci i bydlení mohou být brownfieldy.

Brownfieldy jsou obrovská příležitost. Brno má výhodu, že jich má hodně hned vedle historického jádra, podél řeky Svitavy. Je to jedinečná možnost pro stavbu nových čtvrtí. Může tam být od patnácti do třiceti tisíc lidí podle hustoty zástavby. Podmínkou je, že se zde musí nejprve vybudovat infrastruktura, cesty, kanalizace nebo protipovodňová opatření. Území mají naopak velkou výhodu, že nikomu nevadí, když se tam bude stavět. To je rozdíl oproti tomu, když chcete stavět třeba v Medlánkách, kde se lidé dívají z okna do zeleně.

V návrhu nového plánu je devět rozvojových lokalit, některé z nich jako Bosonohy a Přízřenice leží na okrajích města. Přitom ale mluvíte o obnovení brownfieldů poblíž historického centra. Jak to jde dohromady?

Na krajích jsou proto, že už se historicky, asi posledních padesát let, připravuje rozšíření zástavby na těchto územích. Město je trochu nevyvážené. Stavělo se v centru a severozápadním směrem, protože jih byl jednak zaplavovaný povodněmi, jednak byl v určitém období chráněný kvůli bonitní půdě nejlepší kvality. Na jihu je dálnice D1, Vídeňská ulice, železnice. Vytváří mezi sebou mezipruh, který možná není dlouhodobě výhodný na zemědělskou výrobu. Pokud se časem najdou podmínky, jak území dobře propojit do organizovaného města, mohla by tam vzniknout nová čtvrť.

Zdroj: Marieta Malíková, KAM Brno

A co se týče Bosonoh?

U Bosonoh se jedná o zónu od Bosonoh přes Lískovce až k Bohunicím, tedy pás, který začal dostavbami sídlišť. Je tam volná půda s výborným dopravním napojením na velký městský okruh, dálnici D1. Plánuje se tam prodloužení tramvajové trati.

Rozvojové plochy jsou v návrhu i v Řečkovicích a u letiště v Tuřanech.

V Řečkovicích jsou kasárna, tedy brownfield, logistické centrum u letiště máme předepsané z krajského plánu. Rozvojové lokality mimo centrum jsou proto skutečně pouze Bosonohy a Přízřenice. Díky kontinuitě územního plánu jsou naplánované už dlouho. Neměli jsme žádný pokyn, abychom tato rozvojová území vyřadili.

Často u návrhu plánu mluvíte o kompaktním městě a městě krátkých vzdáleností, co v praxi tyto pojmy znamenají?

Krátké vzdálenosti jsou nejlépe takové, že tam, kde bydlím, stejně tak pracuji, chodím do školy, mám zábavu. Nemusím se přesunovat do druhé části města. Když jdu pěšky, nezatěžuji skoro nic, maximálně chodníky. Když jedu hromadnou dopravou, jedná se o větší zátěž, která město něco stojí. Když chci jet autem, tak už je to parkování a další. Cílem je mít co nejkratší vzdálenost mezi bydlením a prací.

Jak toho docílit?

Hustým městem, které není roztažené do krajiny. Když bude malé a kompaktní, je to první předpoklad, že lidé nejezdí tak daleko. Brno je veliké, to se už nezmění, ale nechceme, aby se rozpínalo. Důležitou věcí je i polycentrické město s více centry. Samozřejmě všichni chodí do historického centra kvůli zábavě, komerci, práci. Ale když lidé bydlí v Bystrci, musí tam mít o víkendu co dělat, aby nemuseli jet za zábavou, sportem nebo kulturou jinam. Když budou mít lokální centrum, budou nuceni méně jezdit do centra.

Floyd byl bod zlomu, lidé se roky cítili jako v kleci, říká o protestech Elavsky

Kompaktní město tedy vznikne kombinací krátkých vzdáleností, hustotou osídlení a polycentrismem?

Ano, s tím ještě souvisí smíšené využití ploch. Dřív bylo dané, že tady se pracovalo, jinde se chodilo do školy, jinde se bydlelo. Rozdělení se říkalo zóny, které už dnes nejsou. Všechno chceme míchat dohromady.

S tím souvisí právě rozvoj brownfieldů?

Přesně tak. Máme výhodu, že v Brně máme volná místa, protože fabriky za posledních třicet let zmizely.

V první den veřejného projednání na výstavišti vzbudili pozornost Nesehnutí se svým alegorickým průvodem. Předtím jste se s nimi sešli nad sedmnácti opatřeními k ochraně klimatu. K čemu jste z vašeho pohledu dospěli?

Osobně jsme probírali jedno opatření za druhým. Není to tak, že bychom něco do návrhu odmítli zapracovat. Nemůžete tam nic zapracovat, pokud nedostaneme připomínku nebo námitku. Neformuloval bych to, že Brno odmítlo sedmnáct požadavků. Když odcházeli, říkali jsme si, že jsme vše probrali a vyjasnili si naše představy. Také chceme, aby v Brně nebylo sucho, dalo se v něm jezdit na kole a neubývala zeleň. V těchto principech s nimi souhlasíme, ale je otázka, zda je může a má řešit územní plán, nebo zda je to úkolem jiných a podrobnějších dokumentů, například stavebních předpisů.

Rušíte v návrhu zeleň?

Zeleň rušit nechceme a nerušíme. V návrhu jsou menší plochy zeleně součástí veřejných prostranství a počítáme s nimi. Je otázka, zda je už existující ochrana zeleně dostatečná nebo zda ji má zajistit územní plán. Město má k dispozici další dokumenty, které se věnují ochraně zeleně.

Brněnští zahrádkáři k návrhu plánu namítají, že jím rušíte až šedesát procent zahrádek. V peticí se za ně postavili odborníci z Masarykovy univerzity.

Pokud jde o zahrádky, které jsou v současném plánu oficiálně zaneseny, rušíme jich pouze deset až patnáct procent. Ostatní plochy nejsou v platném ani nebyly v předešlém plánu vymezeny jako zahrádky. Už to byla třeba zeleň nebo dokonce území určené k výstavbě. Červený kopec, Žlutý kopec, tam jsou plochy dlouho nakreslené k bydlení. Chápu, že lidé by rádi tato území měli jako zahrádky, protože by měli větší jistotu, že jako zahrádky zůstanou. Ale z hlediska územního plánu tomu tak nikdy nebylo a žádný pokyn toto změnit jsme nedostali.

Stávající plán platí do konce roku 2022. Co by se stalo, kdyby se do té doby nestihl schválit nový plán a Brno by zůstalo bez platného plánu?

Teoreticky se tato situace může stát, zákon na ni pamatuje. Platil by stavební zákon a všechny ostatní předpisy a normy. Město by v takovém případě ale nemělo koncept rozvoje. Nejprve by se mohlo stavět pouze v zastavěném území z roku 1966, kdy ještě nebyla žádná sídliště a město vypadalo úplně jinak. Dá se stavět pouze v něm, a to pouze dostavby, přístavby, rekonstrukce. V nezastavěném území by se dala stavět infrastruktura. Město by se snažilo na situaci reagovat rozšířením zastavěného území. Byla by to skutečně extrémní situace. Nyní plán říká, kde se může a nemůže stavět. A když plán nebude, tlaky k obejití těchto zásad budou mnohem silnější.

Po sedmdesáti letech. Kopule patří pod brněnskou hvězdárnu

Dá se tohle ukázat na konkrétním případu?

Ano, uvedu příklad, proč město nemůže být bez plánu. Ulice Úvoz byla v plánu nakreslena už od roku 1902. Tehdy ale reálná ulice, jak ji známe dnes, ještě neexistovala, byla to jen budoucí vize rozvoje a území bylo v plánu nakresleno jako rezerva. Postavila se až v šedesátých letech. Kdyby tehdy plán nebyl, mohl by někdo třeba uprostřed ulice postavit dům nebo nemocnici a celou ji zablokovat. Územní plán jako koncepční věc chrání některé věci pro budoucnost. Kdyby nebyl, mohlo by se stát, že by se základní koncepční věci výstavbou zničily.

Územní plán tedy slouží jako pojistka pro některé věci, které se mohou dostat do hry za dvacet či třicet let?

Ano, řekl bych přesněji rezerva.

Z čeho jste při navrhování nového plánu vycházeli?

Z dokumentu, kterému se říká Koncept. Zadání plánu začalo vznikat v roce 2002, byl zpracován a projednán v roce 2011, takže už má za sebou jedno veřejné projednání, připomínky a námitky a jejich vypořádání. Měl tři varianty, ze kterých jsme vycházeli. Dostali jsme pokyny, jak z nich udělat jednu variantu. Práce na Konceptu byly pozastavené v roce 2012, a to až do roku 2018, protože byl zrušený nadřazený krajský územní plán.

Jaká je role právě krajského územního plánu, tedy jihomoravských zásad územního rozvoje?

Je nadřazený a některé věci z něho se promítají do brněnského plánu, musíme je převzít. Například jsme povinni převzít silnici 43. Brno ji neprojektuje, je to krajská silnice, která povede celým krajem. Dalším příkladem jsou protipovodňová opatření. V Brně dlouho nebyla povodeň. Spousta lidí se proto ptá, proč bychom je měli dělat, když je to drahá stavba, zabírá zahrady. Nařizuje nám je ale stát. Dalšími jsou třeba velký městský okruh nebo vysokorychlostní tratě.

Na čem záleží, co musíte do brněnského plánu převzít?

Je to přesně dané. Trasu vysokorychlostní tratě město přejímá celou. Jak konkrétně se zúží nebo zpřesní koridor na území města, to si Brno dopracuje. Zpracuje si územní studii, která určí, zda se v některém úseku silnice zúží nebo se změní napojení. Hlavní koncept ale musíme převzít.

Do konce června byl termín podávání námitek a připomínek, kdo je poté posoudí?

Pořizovatel, tedy odbor územního plánovaní a rozvoje. Všechny putují k nim, odpovídají za jejich vypořádání. Budeme s nimi spolupracovat, a po vypořádání dostaneme pokyny, jak dál pokračovat, co máme v návrhu upravit. Tisíce námitek musí na odboru seřadit a vyhodnotit, protože některé se opakují, jsou protichůdné a pak u každé jednotlivé připomínky a námitky rozhodnout, zda se zapracuje, částečně zapracuje nebo nezapracuje.

Šance pro ostudu Brna. Z nevzhledného podchodu pod hlavním nádražím zmizí stánky

Jak dlouho proces potrvá?

Rok. V květnu příštího roku bude opakované veřejné projednání. Do té doby musíme vypořádat připomínky, zapracovat je a zveřejnit upravený návrh plánu, aby si ho lidé nastudovali.

Poté se bude opakovat podávání námitek a připomínek?

Ano, ale připomínkovat a námitkovat se mohou jedině zapracované věci z prvního veřejného projednání. Věci, do kterých se nesahalo, se už znovu neotevřou. Někteří si myslí, že to bude úplně stejný proces jako nyní, ale bude trochu jiný, protože jinak by to takhle mohlo pokračovat do nekonečna.

Jak se Brňané dozví, co se do návrhu zapracovalo?

Příští rok na jaře se musí podívat do návrhu na svou lokalitu a zjistit, zda se změnila nebo ne.

Po veřejném projednání příští rok znovu dostanete na základě vypořádaných námitek a připomínek pokyny, co změnit. Zapracujete je a poté už bude řada pouze na městském zastupitelstvu, které nový plán schválí?

Ano. Poté už budou pouze dílčí úpravy, které nepotřebují další projednání. S nimi bude dokument připravený na schválení zastupitelstvem.