Kliknutím zvětšíteJak pro Deník uvedl expert na kapkovou závlahu Luděk Cimpa, jedná se o nejefektivnější způsob závlahy. „A to nejen pro využití vody, ale i zvýšení výnosů polí. Dodává skutečně pouze tolik vody, kolik je potřeba. V půdě totiž musí být nejen voda, ale i vzduch. Když do ní nalijete pásovými zavlažovači více, než je nutné, tak vytlačíte vzduch a rostlina přestane růst. Začne opět až poté, co se voda vsákne nebo odpaří,“ popsal výhody tohoto systému.
Tuto zatím u nás méně obvyklou závlahu testují zemědělci zhruba na jednom hektaru pole osázeného bramborami. „Je sucho, zdroje vody chybí a je potřeba je omezovat. Zmíněná závlaha výrazně šetří vodu. Zaměřujeme se hlavně na to, jak ji přesně dávkovat,“ přiblížil Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod.
V praxi to vypadá tak, že stroj řádek rozhrne, položí hadici a na ni opět přihrne hlínu. „Zařízení je uložené na držáku - paleogramu, který kopíruje terén a reaguje na nerovnosti, aby byla zajištěna stále stejná hloubka uložení hadice. Aktuálně máme šířku rozteče nastavenou na pětasedmdesát centimetrů, ale je možné ji různě posouvat,“ popsal Josef Novák, ředitel N.O.P.O.Z.M. Slatiňany, jediné společnosti, která u nás tento stroj vyrábí.
Dnes jsou okrouhličtí zemědělci jediní na Vysočině, kteří brambory zavlažují tímto způsobem. „V tuto chvíli po republice jezdí jen dva takovéto stroje a jeden mají zdejší zemědělci,“ vyzdvihl Novák.
Speciální hadice vydrží v půdě jeden rok. „Je vyrobená z polyethylenu, takže když doslouží, je recyklovatelná. Existují však i víceleté hadice,“ podotkl Cimpa.
„Zatím tuto závlahu používáme jen na testování. Je to už druhý výzkumný projekt na využití kapkové závlahy brambor v podmínkách Vysočiny. Je tady totiž jeden zásadní problém, a to jsou zdroje vody,“ upozornil Kasal.
V tomto případě zemědělci spoléhají na jen pár metrů vzdálenou řeku Sázavu. Na poli vybudovali přípojky, ke kterým hadice připojují. „Odběr vody máme samozřejmě povolený od Povodí Vltavy. Ročně na pole dáváme od 60 do 100 milimetrů vody,“ ujistil za havlíčkobrodské bramboráře předseda Milan Čížek.
Do budoucna by se kapková závlaha mohla stát běžnou součástí pěstitelství. „Chceme, aby výsledky našeho pokusu byly použitelné i v praxi. Myslím si, že zájem zemědělců bude a tento typ závlahy v následujících letech najde své uplatnění,“ vyslovil přání Kasal.
O výhodách kapkové závlahy lidé věděli už v minulém století. „Přišel s ní Izraelec Simcha Blass. V poušti měli natažené závlahové potrubí a on si všiml, že z něj odkapává voda a i těch pár kapek dokáže vyživit celý strom. Začal se tím zabývat a zhruba na začátku šedesátých let vymyslel moderní kapkovou závlahu. Dnes je z toho celosvětově velký byznys,“ dodal Cimpa.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
