Balkonovky jsou pestré a většinou i krásně voní, což přitahuje nejen včely, ale i nezvané hosty páchající velké škody. Mezi nejčastější a nejodolnější škůdce patří mšice. Kdo se s tímto drobným hmyzem, který na první pohled velmi těžko zahlédnete, někdy potkal, ví, co dokáže. Z více než čtyř tisíc druhů mšic, které jsou známé, bývá něco přes dvě stovky považováno za škodlivé pro rostliny. Jejich nevítanou návštěvu ohlašují žluté, zdeformované listy, zakrnělý růst a nevzhledná černá lepkavá látka, zvaná medovice. Podívejte se na spodní stranu listů, mšice se tam rády ukrývají.

Propíchnou povrch rostliny, nejraději mladé lístky, pupeny, květy i stonky, a začnou vysávat na živiny bohatou šťávu. Zbaví tak vaši opečovávanou balkonovku „paliva“, které potřebuje pro svůj růst. Droboučcí predátoři často přenášejí i nebezpečné virové choroby, které infikují hostitelskou rostlinu. A aby toho nebylo málo, medovice vylučovaná mšicemi vytváří příznivé prostředí pro plíseň – houbovou čerň, která se rychle rozšiřuje na listech a blokuje fotosyntézu.

Příznakem útoku molic budou roje droboučkých mušek, které začnou vyletovat zpoza listů. Povrch rostliny vypadá, jako by byl posypaný moukou, jde ale o miniaturní šupinky vosku. Molice se ukrývají na spodní straně listů, kde zakládají kolonie. S množstvím černých vajíček tam jistě najdete i larvy. Chráněné voskovým obalem dlouhými bodci napichují pletiva rostlin a velmi intenzivně vysávají jejich šťávu. Když se namlsají sladké mízy, vylučují přebytečný cukr v podobě sladké medovice stejně jako mšice. Mají to důmyslně zařízeno, stahem konečníku dovedou medovici vystřelovat do dálky i na okolní listy, které pak druhotně napadá houbová čerň se všemi už popsanými důsledky.

Kráska v nesnázích

Surfinie, převislé vytrvalé petúnie, patří mezi stále oblíbenější balkonové květiny. Není divu. V truhlíku rychle vytvoří bohatý koberec plný půvabných květů. Pěstování téhle krásné rostliny je však oproti její odolnější družce pelargonii náročnější a surfinii také víc ohrožují škůdci a choroby. Základem úspěšného pěstování bude samozřejmě kvalitní substrát s dostatkem živin a stopových prvků.

Aby se vaší balkonové královně dařilo, potřebuje železo. Pozor však na přehnojení dusíkem, pletiva rostlin budou měkká a náchylná k napadení chorobami i škůdci. Květina potřebuje slunečné stanoviště a pravidelnou zálivku, škodí jí však přemokřený substrát. Nejlepší prevencí před útokem plísně šedé, která při delším vlhku a chladu napadne i zelené části, je průběžné odstraňování odkvetlých kvítků.

Jenže ani teplo a sucho neznamená úplné bezpečí. Měkké listy surfinie ohrožuje padlí. Často právě odumírající listy postižené touto chorobou následně napadá plíseň šedá. Během května a června dopřejte surfinii hnojiva se všemi prvky, od července používejte přípravky s nižším obsahem dusíku.

Pořádnou paseku nadělají také svilušky. Tomuto rodu roztočů se říká červený pavouček. A škodí, kam vkročí. Jakmile zahlédnete na spodní straně listů jemné pavučinky, které později zmohutní, máte svilušky na balkoně. Na listech se začnou objevovat skvrny, postupně většinou žloutnou a předčasně zasychají. Svilušky patří k nejobtížnějším škůdcům, protože lehce přezimují v půdě nebo na zbytcích rostlin. Na jaře se pak červený brouček hbitě pustí do kladení vajíček, ze kterých se líhnou larvy.

Pořádně zákeřným škůdcem jsou také třásněnky. Stejně jako mšice a molice se tenhle miniaturní hmyz živí šťávami z kytek. Nebezpečný je přenos viróz právě u okrasných rostlin. Na přítomnost třásněnek, které mají dva páry úzkých křídel s třásněmi na koncích, krátká tykadla a uzoučká tělíčka, velká jeden až dva milimetry, vás upozorní drobné skvrnky. Černé kapky jejich trusu najdete na listech, přidává se také deformace na výhoncích či květech. Viníkem jsou toxiny obsažené ve slinách škůdců. Některé druhy dokonce dovedou vyloučit i několik kapek varovných feromonů, aby varovaly před ohrožením ostatní kolonie v blízkosti. Když se u vás třásněnky zabydlí, mohou listy uschnout a kytky uhynout.

Balkonovky mohou zničit i nemoci. Častá je houbová choroba jménem padlí, která se v podobě šedavého či bělavého moučného povlaku objevuje na horní straně listů petúnií a surfinií. Listí, které získává šedozelenou barvu, postupně usychá a kytka uhyne. Plíseň šedá neboli botrytida může napadnout jakoukoli květinu, zeleninu i ovoce na zahradě či balkoně. Zahnědlé skvrny na spodní straně listů, které přerůstají postupně v pupínky a zvětšují se, vám ohlašují houbovou chorobu zvanou rez muškátová. Z puchýřků se po dozrání uvolňují výtrusy, které pak infikují další a další rostliny.

Jak název naznačuje, problém se nejčastěji týká převislých druhů pelargonií. Listy rostliny se deformují, žloutnou a nakonec opadávají. Šíření choroby nahrává vaše přehnaná péče při zalévání, proto raději nezalít než přelít.

Prevence a účinná obrana

Zbožným přáním každého zahrádkáře je, byť by jeho královstvím bylo jen pár truhlíků a květináčů na balkoně, aby se jeho rostlinkám choroby a škůdci vyhýbali. Léčba chemickými postřiky sice nabízí zdánlivě efektivní a rychlé řešení, ale pořádnou ránu do týla zasadíte spolu s patogeny i půdě. Základem prevence je v prvé řadě výběr odolné odrůdy, která se přirozeně přizpůsobila našim klimatickým podmínkám. Ruku v ruce s tím jde respektování požadavků vašich trvalek nebo letniček na stanoviště. Molice milují vlhko, hlavní zásadou je proto rostliny nepřelévat a zeminu mezi jednotlivými zálivkami nechat vždy vyschnout. Mezi preventivní opatření proti savým škůdcům patří hlavně úklid a likvidace posklizňových zbytků rostlin.

„Rostliny ve stresu mají oslabenou imunitu stejně jako my lidé a zkusí to na ně první bacil, který půjde okolo,“ připomíná zahradnice Michala Brabcová. Především na omezeném prostoru lodžie nebo terasy dopřejte svým zeleným společníkům dostatek místa, aby z maličkých sazeniček nebyli už za pár týdnů vzájemně si stínící dlouháni. A v zastíněných částech často bují plísně.

Starejte se o to, aby půda zůstávala zdravá, protože patogeny oslabenou zeminu kolonizují a vyrážejí z ní loupit a plenit na horní části rostlin. Posilujte přirozenou imunitu rostlin. „Například užitečné bakterie weiki vytvářejí příznivé prostředí pro život půdních živočichů i růst rostlin, berou patogenům potravu a zároveň vylučují látky, které jim pořádně znepříjemňují život,“ nabízí jednu z možností Michala Brabcová. Do přirozené obrany můžete zapojit i bylinky a léčivky. Městské zahradničení sice tuhle cestu částečně limituje, ale za vyzkoušení stojí. Levandule, koriandr a lichořeřišnice svou vůní odpuzují mšice, molice se zase zdaleka vyhýbají afrikánu a kopr platí na mšice a svilušky.

Co dělat, když přece jen objevíte plíseň nebo skvrny na listech? Nejdřív ze všeho odstraňte všechny napadené listy a části rostliny. Pak určete, o jakou chorobu či škůdce jde. Podezřelé šedé, černé ale i bílé flíčky a „kožíšky“ ukazují na plíseň, tedy napadení houbovou nemocí. Méně často jde o bakteriální a virové nemoci. Okousané a zprohýbané listy bývají dílem škůdců – nejčastěji mšic, molic a třásněnek.

Podle typu nemoci nebo hmyzu vyberte cílenou léčbu. Pomocníkem se mohou stát přirození nepřátelé škůdců. Funguje to jednoduše, například na svilušky platí draví roztoči, přesněji parazitické hlístice, které si se záškodníky poradí bez chemie. Proti plísním zakročí biofungicid známý jako „chytrá houba“ Pythium oligandrum. Jakmile je po škůdcích, přirozeně odejdou i jejich nepřátelé. Pro půdu, rostliny či domácí mazlíčky jsou zcela neškodní.

Na zahradě byste mohli proti molicím nasadit vosičky Encarsia. Postřiky na přírodní bázi si můžete za pár korun namíchat i sami. Česnek jakožto přirozený fungicid odpuzuje plísně, ale také třásněnky. Rovněž skořice a hřebíček vytvářejí na tělech rostlin neviditelný film bránící plísním v růstu. Proti mšicím se používá postřik odvarem z tabáku, rebarbory, vratiče nebo kopretiny řimbaby, výluh nebo jícha z kopřiv, mýdlový roztok nebo mléko smíchané s vodou. K odpuzení hmyzu poslouží výluh z levandule. Pokud jste vyhlásili válku padlí, může se stát užitečnou zbraní obyčejný jablečný ocet, pochopitelně správně zředěný vodou.

Udělejte si vlastní substrát

Chcete, aby se vašim balkonovkám a pokojovkám dařilo? Připravte jim výživný substrát, díky němuž budou spokojeně růst dalších pár let. Co si budeme nalhávat, levné kupované substráty jsou velmi nekvalitní a ty kvalitní jsou zase velmi drahé. Navíc, pokud si substrát namícháte sami, víte přesně, z čeho se skládá a také jak je starý. U komerčních substrátů většinou neznáte přesné složení a původ jednotlivých ingrediencí, ani to, jak dlouho leží zemina v pytli.

Navíc běžně obsahují rašelinu, jejíž těžba poškozuje cenné mokřadní ekosystémy, které jsou významným pohlcovačem kysličníku uhličitého. Rašeliniště vznikala tisíce let, žije v nich spousta organismů a dokážou zadržovat velké množství vody, proto by měla rašelina zůstat tam, kde je. Rašelina má navíc velmi kyselé pH, takže se doporučuje pouze pro určité druhy, jako například rododendrony a azalky. Pro pokojové a balkonové rostliny není potřeba prakticky nikdy.

Pro přípravu domácího substrátu budete potřebovat následující ingredience: 50 procent bude tvořit kokosová drť, 40 procent kompost, 9,5 procenta drenáž a 0,5 procenta hnojivo. Výhodou kokosové drti jako základní ingredience substrátu je její snadná nasákavost, lehkost a vzdušnost. Kokosovou drť koupíte jako lisovaný kvádr. Stačí jí nechat nasáknout v kbelíku s vodou a máte několik litrů základního substrátu. Neobsahuje však žádné živiny ani mikroorganismy, a proto je potřeba do ní přidat další ingredience, ze kterých budou rostliny profitovat.

Především kvalitní kompost dodá substrátu živiny, humidové kyseliny a mikroorganismy, které samotná kokosová drť nemá. Úplně nejlepší je použít vlastní kompost ze zahrady nebo z vermikompostéru. Pokud si vlastní kompost nevyrábíte, najděte nejbližší kompostárnu a kompost si kupte. Jako drenáž lze použít písek, zeolit, lávovou drť, perlit, prostě cokoli, co dodá substrátu propustnost a co máte zrovna k dispozici. Dále je dobré přidat i kvalitní hnojivo s vyváženým poměrem dusíku, fosforu a draslíku, například organické červí hnojivo, které je vyrobené ze sušených exkrementů moučných červů. Je bohaté na minerály a chitin, který dodává rostlinám odolnost proti škůdcům.