Co to znamená v praxi, táta na plný úvazek?

V červenci se nám narodil Maty, v srpnu jsem skončil vBlansku a v říjnu mně zavřeli všechny provozovny. Takže momentálně každý den vozím malého po Drnovicích v kočárku, pomáhám ženě s čím to jde, nebo co zvládnu a je fakt, že si to užívám. Na jednu stranu hrozný rok vzhledem k tomu Covidu, všemu, co se kolem toho děje a ovlivňuje to životy lidí včetně nás, ale na druhou stranu nás potkalo velké štěstí. Jsem doma, věnuji se dětem a trávíme pokud možno co nejvíce času venku, v lese, na horách atd.

Pojďme k fotbalu. Bylo zřejmé, že Blansko je váš, jak se říká, srdcový klub. Není vám trochu líto, že se vzdalo vašich služeb?

V Blansku jsem zažil nejlepší momenty trenérské kariéry, je to takové rodinné prostředí a z Drnovic to nemám daleko. Zažil jsem tam „dva a půl“ postupu a kvůli takovým momentům ten fotbal děláme. Ten první postup přes Hodonín s mužstvem kolem Švanciho (Petr Švacara, pozn. red.), Franty Schneidera a Pavla Mezlíka byl fantastický včetně oslav. Pak se nám sice nepodařilo po odchodu všech těch zkušených hráčů Moravskoslezskou ligu zachránit, ale měli jsme to poskládané z mladých pracovitých kluků a některým to určitě v kariéře pomohlo. Tehdy devatenáctiletý Jirka Floder odchytal super sezonu, dnes je jednička ve Zbrojovce v první lize. Kuba Kučera pravidelně hraje druhou ligu v Líšni a pro plno kluků to byla velká zkušenost. Ten další postup z divize byla povinnost a následoval fantastický půlrok v MSFL. Doma jsme neztratili ani bod a hlavně jsme dostali lidi na stadion. Návštěvy přes tisíc lidí byly samozřejmostí, a to nemůže říct leckterý druholigový klub. To byla fantazie. Zastavil nás Covid, ale nakonec Blansko po dohrání druhé ligy a pádu Vítkovic postoupilo.

Fotbalové utkání 8. kola FNL mezi FC Vysočina Jihlava a FK Blansko.
Jiná tvář. Blansko prohloubilo domácí prokletí Jihlavy

S novým trenérem Oldřichem Machalou…

Než se tak ale stalo, bylo to hrozně hektické období. Dlouhou dobu se nevědělo, jestli postup klapne a hrát profesionální soutěž už není žádná sranda. I přes tu nejistotu jsme se chystali na vstup do druhé ligy a součástí toho bylo poskládat i management klubu. Nemám trenérskou profi licenci a dostal jsem nabídku na post generálního manažera klubu. Vše se řešilo za pochodu a po potvrzení postupu bylo na vše hrozně málo času. A k tomu ta divná covidová doba. Udělalo se ale hrozně moc práce včetně úprav stadionu v Mlýnské, kde město Blansko v rekordně krátké době nachystalo stánek dle regulí Ligové fotbalové asociace. Časově to bylo hodně náročné, měl jsem na starost veškerou činnost „A“ mužstva a druhá liga už fakt není žádná sranda. Z LFA vám chodí manuály úplně na všechno. To, že jsem skončil bylo ale moje rozhodnutí. Upřednostnil jsem Matyho a rodinu a vůbec toho nelituji. Pro odlehčení, místo 150 telefonů denně, mám teď deset. (úsměv)

Druhá liga mohla být jakýmsi vaším vrcholem, jakou hlavní zkušenost si z Blanska odnášíte?

To je pravda. Hodně mě mrzelo, že tak dobře rozjetá sezóna zůstala nedohraná. Měli jsme to dobře poskládané a věřím, že bychom si to uhráli na hřišti. Trénovat ve druhé lize bych mohl jen v modelu „Líšeň“, kdy vás pokrývá někdo s profilicencí. A jakou hlavní zkušenost si z Blanska odnáším? Platí to pro všechny kluby, ale je to jen můj názor, nikomu ho nevnucuji. Vůbec není důležité odkud kdo je, kolik je v mužstvu místních kluků, že na to nikdo chodit nebude, když tam nehrají místní atd. Lidi si cestu najdou na dobrý fotbal, na dobré hráče, na dobrý produkt. A to jsme v Blansku dokázali, měli jsme suverénně nejlepší návštěvy ve třetí lize.

Vedl jste více třetiligových klubů. V čem bylo Blansko jiné?

Když jsme v létě loňského roku skládali mužstvo na MSFL, měli jsme za cíl Blansko zakonzervovat ve třetí lize. Po každém postupu totiž následoval hned návrat do divize. Teď ta situace byla jiná. Měli jsme hráčskou kvalitu. Pan Merta opakovaně prokázal schopnost poskládat konkurenceschopné mužstvo a povedlo se mu to i tentokrát. Venku se nám dařilo střídavě oblačno, ale doma jsme to zvládali. Drželi jsme se na vlně a s námi i diváci. Podzim jsme končili s pětibodovým náskokem, ale neměli jsme možnost tu práci dokončit. Když chcete mít nějaké cíle, musí si vše sednout. Tady fungovala kabina na jedničku, o což se snažím v každém klubu, protože bez hráčů nejste nic. Měli jsme podporu fanoušků, včetně fantastických The Blansko Klobasa, které nám mohou všichni jen závidět. A musíte i párkrát šlápnout do ho…, aby při vás stálo i to štěstí.

Jistě blanenské výsledky sledujete. Jak vidíte jeho vyhlídky na záchranu druhé ligy a dlouhodobé úspěšné účinkování ve fotbalové profispolečnosti?

Pro vstup do profi fotbalu je to strašidelná doba. Po sportovní stránce strach nemám. Přišel zkušený trenér Olda Machala a jak už jsem řekl, pan Merta vždy dokáže poskládat kvalitu. Na nováčka ligy má Blansko hodně slušný kádr a věřím, že to zvládnou. Na druhé straně, je to zase ale úplně o ničem. Stále samé omezení, zákazy, fotbal bez lidí, a to nikoho nebaví. Děláte nějaký produkt, kde ukazatelem úspěchu jsou i divácké návštěvy, fotbal se prostě hraje pro lidi a mě jen mrzí, že nemůže pokračovat v Blansku ten divácký boom. Shánějte v této době partnery do fotbalu. Prostě držím Blansku palce, aby to zvládli i po této stránce.

Co říkáte výsledkům Vyškova? Zdá se, že chce kráčet v blanenských stopách, i když asi trochu jiným způsobem.

Na Vyškov chodím pravidelně a přeji klukům i trenérům, aby to tentokráte zvládli. Dlouhodobě tam chyběl útočník. Teď ho mají, Pavel Simr je záruka plus patnácti bodů. I když se nemusí dařit, tak on si ten balón ve vápně vždycky nějak najde. To Vyškovu chybělo. Letos to mají fakt dobře poskládané. Rozdílový zkušení hráči Simr, Klesa doplnění mladými dravci. Jen mám trochu strach, že na to, aby hráli o postup až do posledních kol, mají hrozně úzký kádr. Jaro bude hrozně náročné, bude se dohrávat hodně zápasů a budete potřebovat široký kvalitní kádr. Ve Vyškově už je jakási tradice, že podzim mají vždy lepší, tak budeme doufat, že to letos bude jinak.

Jan Trousil, trenér fotbalistů MFK Vyškov.
Trenér vyškovských fotbalistů Jan Trousil vyhlíží zahájení zimní přípravy

Jako rodák a stále občan Drnovic asi sledujete i snahu zdejších fotbalistů vrátit se do krajských soutěží. Je možné, že se v tomto směru budete angažovat?

V Drnovicích chodím na všechno, přípravku až áčko. Vezmu kočár a jedu. Když potřebují trenéři pomoct, tak jim udělám trénink, ale to je tak vše. Ale musím kluky z fotbalu pochválit. Ve spolupráci s obcí udělali mraky práce. Běžte se podívat do tribuny. Je to tam, jak kdysi bývalo v lize. Fakt klobouk dolů. Jednou se do Drnovic určitě vrátím, vlastně já nikdy z Drnovic neodešel. (úsměv)

Kdy, případně kde, vás opět uvidíme na lavičce? Máte nějaké nabídky?

Něco mi přišlo už během podzimu, ale teď to pro mě vůbec není téma. V této „divné době“ o tom ani neuvažuji. Já jen doufám, že se svět brzy vrátí k normálu a pak se o tom můžeme bavit. Samozřejmě, že mně fotbal bude časem chybět, ale teď mám prioritu jinde.