Stoper s výbornou útočnou hlavičkou se s bolavými třísly trápil vlastně celý rok. Na jaře byla po prvním kole Moravskoslezská liga ukončena, což bylo pro jeho rekonvalescenci dobře. Jenže léčení třísel je běh na dlouhou vzdálenost. Takže když na podzim přišla zase plná zátěž, ozvala se znova. Přišla další pauza, pak jeden zápas a zase konec.
„Pořád jsem s tím bojoval, ale stále se to zhoršovalo. Musel jsem vynechat zápas, pak jsem se sice vrátil, ale postupně to už nešlo vůbec. Myslím, že poslední čtyři zápasy jsem už nehrál. V tom období proběhla kompletní rehabilitace. Byl jsem na chirurgii u specialisty v Brně. Stav je takový, že na operaci to zatím nevidí a chce to čas. Dostal jsem nějaké injekce. Tento týden pomaličku a hodně zvolna začínám trénovat,“ popsal své trable.
Do Vyškova přišel Krejčí v červenci 2016 ještě za trenéra Miloslava Machálka. Tedy do období velké vyškovské fotbalové euforie, kdy mužstvo po nováčkovském ročníku po postupu z divize (12. místo) bezpečně zvládlo kritický druhý ročník ve lize (6.). Není to tedy tak dlouho, ale dnes už patří téměř do klubového inventáře.

„To asi ano, ale ještě dýl je tu David Němeček, myslím, že o půl roku. Za tu dobu se tu opravdu vystřídala pořádně dlouhá řada fotbalistů. Ve Vyškově trochu platí, že tu bývá velký pohyb hráčů, takže by to bylo dost velké číslo. A odchází se odtud hlavně výš, do druhé i první ligy. Honza Hlavica, Honza Koudelka, brankář Martin Šustr, když jsem přišel tak tu byl Michal Stříž, Dominik Urbančok si zahrál druhou ligu ve Znojmě, Marek Matocha, Laho – teda Lukáš Lahodný, Michal Jeřábek. Určitě jsem na někoho zapomněl. A ví se, že Vyškovem prošlo taky dost Afričanů. S těch byl samozřejmě nejlepší Momo – Mohamed Tijani, který si zahrál za Slavii a teď válí v Liberci,“ vylovil z paměti jména úspěšných spoluhráčů.
Přístupem velmi poctivý fotbalista to v kariéře neměl zrovna jednoduché. Kromě samotného začátku. Fotbalovým základům se učil ve Spartě Brno, kde se s mládeží pracovalo velice dobře. Jako klučina z Újezdu u Brna přešel už do její přípravky a hrál tu až do přechodu mezi muže. Pak se „toulal“ převážně po klubech třetí ligy jako Rosice, Líšeň či Břeclav. Druholigová štace v Třinci mu vůbec nevyšla.
„Tam jsem byl dva roky, ale v podstatě jsem je promarodil a za áčko nemám ani jeden start. To naopak půlrok hostování Rosicích se nakonec ukázal jako dobrá volba,“ srovnával.
I ve Vyškově si svoji v současné době už pevnou pozici musel vybojovat zřejmě pracněji, než spoluhráči. Než někteří určitě. I proto ho dost mrzí, že na podzim ze zdravotních důvodů nemohl mužstvu odevzdat maximum toho, co je schopný. Na druhou stranu si zase dokáže víc vážit toho, co se v těch deseti zápasech před přerušením soutěže uhrálo.
„Určitě to byl nejlepší podzim, jaký jsem ve Vyškově zažil. Samozřejmě mohl být i lepší, ale ta klopýtnutí prostě ve fotbale vyloučit nejde. Pokud bych měl vybrat, která bodová ztráta mě mrzí nejvíc, tak to není ta jediná porážka se Slováckem B, ale remíza ve Zlíně s béčkem. I když jsme na 2:2 srovnávali až v posledních minutách a vlastně bychom mohli být rádi i za bod, tak já si myslím, že jsme tam prostě měli vyhrát. Podle obrázku hry určitě,“ připomněl.
V tabulce třetí Vyškov zaostává za vedoucím béčkem Slovácka o dva body a s jedním zápasem k dobru (v Olomouci s B týmem Sigmy). Na jaře tedy mužstvo čeká obrovská porce mistrovských zápasů. Celkem 24! Jan Krejčí slibuje, a můžete mu věřit, že udělá všechno proto, aby byl přitom.
„To bude velice náročné období. Pokud se někdo bude chtít udržet nahoře, a to my určitě chtít budeme, tak bude důležité mít široký kádr. V takové hromadě zápasů asi bude forma odcházet a přicházet a musí se počítat i s nějakým tím zraněním, protože se bude hrát prakticky anglickým rytmem středa – sobota – středa. Já si myslím, že nejvážnějším kandidátem na nejhořejší příčku bude Uničov, který je letos na tom hodně dobře. Výš chce jít Frýdek-Místek a vždycky má jaro dobré. A uvidíme, co bude preferovat Slovácko. Vůbec, u těch béček je těžké něco předvídat. Bývají nevyzpytatelná. Třeba i poslední Jihlava B může zamíchat kartami v boji o špici. To umístěni se vedení klubu určitě nezamlouvá, ale tam si myslím, že se to bude odvíjet od toho, jak se bude dařit resp. nedařit áčku ve druhé lize,“ naznačil, že i vyškovské ambice budou vysoké.

V říjnu Krejčí oslavil třicátiny a je klasickým třetiligovým amatérem. V časných ranních hodinách rozváží dodávkou po obchodech potraviny. Často vstává brzo ráno, někdy i ve tři hodiny. Odpoledne absolvuje náročné fotbalové tréninky, ale ujišťuje, že s tím žádné problémy nemá. „Do oběda jsem vždycky už doma, takže to v pohodě jde skloubit s fotbalem.“ Po druhé lize prý už nepošilhává. S jedinou výjimkou…
„Roky nezastavíš, i když by samozřejmě bylo příjemné si druhou ligu zahrát. Já už se určitě nikam tlačit nebudu. Ale kdyby se nám s Vyškovem podařilo Moravskoslezskou ligu vyhrát, tak bych si tady druhou ligu opravdu rád zahrál,“ vlastně nepřímo podruhé odtajnil jarní přání celého MFK.