Třetí příčka pro zimní přezimování patří Městskému fotbalovému klubu Vyškov. Ale mohlo to být ještě lepší. Zápas v Olomouci se Sigmou B byl pro koronavirové nebezpečí odložen, přičemž případná výhra by pro Vyškovany znamenala aktuální vedení v soutěži. „Víc než třetího místa si cením toho, jakým způsobem oslabený tým vystupoval,“ zdůrazňuje trenér Jan Trousil.

Nemrzí vás odstupem času, že zápas v Olomouci byl odložen? Mohli jste přezimovat první v tabulce.

Mrzí, nemrzí. Beru to jako fakt, který je daný tím, jaká tady byla a je situace. Měli jsme v týmu covid, takže se s tím nedalo nic dělat. A teď je pro nás spíš dobře, že se soutěž nedohrála. V posledních zápasech jsme měli k dispozici jedenáct dvanáct hráčů. A na lavce byl v pohotovosti šestnáctiletý dorostenec.

Aktuální čelo tabulky MFSL:

1. Slovácko B 11 6 5 0 23:6   23
2. Petřkovice  11 7 1 3 18:15 22
3. Vyškov      10 6 3 1 21:11  21
4. Kroměříž   11 5 5 1 16:13  20
5. Uničov      11 6 1 4 39:17  19
6. Fr.-Místek  11 6 1 4 24:19  19

Říkáte tedy, že víc ovlivnila vaše umístění početná zranění hráčů?

Zranění se nevyhýbala ani ostatním mužstvům, ale my jsme si jich „užili“ opravdu nadstandardně. Hned po druhém kole se nám zranili tři čtyři hráči ze základu, po dalších dvou kolech další dva. Neřeším, jestli to mohlo být v tabulce lepší. Hráči, kteří naskočili místo zraněných nám ukázali, že ta sedmnáctka, na kterou jsme zúžili kádr před začátkem sezony, byla zvolená dobře. Kluci, co tak dostali šanci ukázali, že jsou v kádru zaslouženě.

Trenéři zdůrazňují, že fotbal se hraje zezadu a vám se vlastně celá defenzíva rozpadla…

Po letní přípravě bylo jasné, že v bráně bude Spurný, a ta obranná čtyřka bude Oulehla, Krejčí, Hanuš, Němeček. Před nimi na defenzivní šestce měl hrát Langer. Prakticky od toho čtvrtého pátého kola to bylo úplně jinak. Chytal Sova, stopery hráli Sedlo a Pernatskyi, na jednom beku byl Beňo a na druhém Jaroš. A před nimi Adam Dittmer. Ta výměna byla obrovská, ale kluci to zvládli!

Z tohoto pohledu je bronzová pozice výborná.

Před začátkem sezony bych neřekl, že po deseti kolech budeme mít jen jednu prohru a jednadvacet bodů… A navíc za takových okolností. Pro mě to není překvapením, ale radost jsem měl, jak si vedl Adam Dittmer, který je u nás na hostování z Prostějova. Na to, že mu je sedmnáct let to zvládl velmi dobře a pro naši hru byl hodně důležitý. To samé platí pro Tadeáše Sovu. Je tady třetí sezonu a těch šancí moc nedostával. Zachytal si jen když byly poháry. Vypadlo to, že je srozuměný a spokojený s pozicí dvojky. Nijak výrazně se neprojevoval. Teď, když nahradil dlouhodobě zraněného Spurného, byl úplně jako vyměněný. Cením si toho jakým způsobem to toho naskočil. Bylo to z ničeho nic, Spurný se zranil v utkání, takže se Tadeáš nemohl nějak speciálně připravit. Ale pak dostal, myslím, jen dva nebo tři góly, a byl důležitým článkem defenzivy. Vyzařovala z něho jistota, což je pro mužstvo vždycky dobré. Pro nás je samozřejmě cenné, že víme, že až se Spurňas uzdraví, budeme pro soutěž mít připravené dva kvalitní gólmany. A ti si to rozdají o to, kdo bude na jaře chytat. Takže celkově pro mě je cennější než umístění to, jakým způsobem oslabený tým vystupoval.

K podzimnímu titulu vám chyběly i body, nebo i bod, ze zápasu s béčkem Slovácka. Neleží vám vaše jediná podzimní porážka, jak se říká, v žaludku?

Neleží, protože zápas měl na třetí ligu nadstandardní úroveň. S obrovským množstvím šancí a s velkou ofenzivní kvalitou na obou stranách. Oni měli sedm osm hráčů z kádru áčka a díky tomu své šance proměnili, my jsme je naopak trestuhodně zahazovali. Na začátku jsme sice měli mít nějakou výhodu, nebyla a pak jsme dostali takový sporný gól. Ale na to si nechci stěžovat a ani se opakovat. Jednoduše jsme udělali tři individuální hrubé chyby, které prostě soupeř potrestal. A navíc se postupem času ukázalo, že pokud Slovácko bude doplňované tímto způsobem, tak bude velice silné. Na nás se střelecky chytili a teď jsou vedoucím týmem tabulky. Takže ze zápasu z mé strany určitě není nějaké zklamání, ale naopak převažuje ve mně pocit, že jsme s nimi sehráli herně rovnocennou partii, ale oni nás vyškolili z proměňování šancí.

Jaký vliv na konečný výsledek měla letní příprava? Chce se říct, že možná vůbec poprvé, co tým trénujte, probíhala podle vašich představ. Dříve jste prakticky skládal mužstvo v rozehrané soutěži. Teď jste do ní šel s kompaktním mančaftem.

Ano, začali jsme přípravu se těmi lidmi, o kterých jsme věděli, že půjdeme do sezony. Dřív, nám průběžně odcházeli kluci, které jsme mívali na hostování. Pět i šest hráčů. Teď jsme se doplnili prakticky jen o Pavla Simra, a pak, když začala ta zranění přišli Honza Beňa a Adam Dittmer. Ale má to hlubší kořeny.

Říkejte.

Vlastně to nejvíc ovlivnila ta první vlna korony. Po ne zrovna ideálním loňském podzimu jsme v zimě dali dohromady nějaký kádr. Podařilo se nám doplnit mužstvo o typy, které jsme potřebovali, odešli prakticky jen Haris Harba a Lukáš Lahodný. Harbu měl nahradit Michal Ordoš. Absolvovali jsme dobrou zimní přípravu a odehráli jeden mistrák v Uherském Brodě. Pak se to všechno vyplo a přišla nějaká doba uskromňování. Jsem rád, že všichni kluci to pochopili a mužstvo se nám podařilo udržet pohromadě. Odešel jen Michal Ordoš. Já jsem průběžně jednal s klukama, které znám ještě ze své fotbalové kariéry, a podařilo se získat Pavla Simra. Což bylo hodně důležité. Michal Klesa dostal k sobě dalšího zkušeného hráče, když odešel Haris. My jsme pak zvolili trochu jiný způsob přípravy, než většina ostatních klubů. Když začala korona ustupovat, tak začaly trénovat v květnu a vlastně pak dojely sezonu do června. Tedy ten klasický model. My jsme to udělali obráceně. Nechali jsme kluky ještě měsíc trénovat individuálně, podle tréninkových plánů. Dovolenou dostali v květnu a přípravu jsme začali už osmého června, tedy nenechali jsme zahájení až na červenec.

Nebylo to trochu riskantní? Letní přípravné období tak bylo hodně dlouhé. Mohla přijít zranění, vzhledem k většímu počtu přátelských utkání se nemuselo podařit načasování formy.

Základ byl, že kluci po té koroně přišli výborně nachystaní, takže jsme mohli hned začít dělat fotbalové věci. Ano, odehráli jsme dost přípravných zápasů, hlavně s druholigovými a třetiligovými kluby. Mužstvo v nich vypadalo velmi dobře, takže už stačilo jen vybrat těch sedmnáct lidí do pole, se kterými jsme chtěli jít do mistráků. A kluci ty kvalitní výkony a výsledky přenesli i po soutěže. Proto to fungovalo, i když nás postihla ta zranění.

Jaro bude velice náročné. Čeká vás 24 mistrovských zápasů a před tím samozřejmě i nějaké přípravné. Co bude potřeba udělat, aby mužstvo takovou extrémní zátěž, která tu nikdy nebyla, vydrželo?

Je předpoklad, že si svaz osonduje možnosti hrát na umělkách, takže možná by soutěž mohla začít v únoru, což by mně nevadilo. Je to extrémní, to ano, ale věřím, že se to dá zvládnout. Bude to pro všechny stejné a my jsme si ten model prakticky vyzkoušeli. V přípravě jsme hráli v rytmu středa – víkend - středa. Dost mistráků, jak už jsem řekl, jsme hráli v jedenácti dvanácti lidech, přičemž tam byla také dvě nebo tři vložená středeční kola. My tomu samozřejmě přizpůsobíme zimní přípravu a věřím, že budeme dobře kondičně připravení a kluci že zase budou mít ten správný hlad po fotbale.

Bude potřeba rozšířit kádr?

Předpokládám, že by nás mělo být osmnáct, plus dva brankáři. Vlastně teď ani nepotřebujeme nějakým způsobem hledat posily. Ty posily dostaneme tím, že se nám uzdraví kluci, kteří začínali v základní sestavě. Navíc máme rozdělaného stopera z Afriky, který už tu je. Než začala korona, tak s námi už tři týdny trénoval a vypadal velice dobře. U něho je ovšem otazník, že by se mohl posunout do vyšší soutěže, protože minulý rok hrál první ligu v Maďarsku. V každém případě hodláme dotáhnout přestup Lukáše Hapala a budeme zkoušet dva kluky, kteří u nás už v přípravě také byli. Já věřím, že ta dvacítka bude schopná soutěž odehrát i v její extrémní podobě.

Několika hráčům končí se závěrem roku hostování a kapitán Michal Klesa už v létě naznačoval, že by po podzimu chtěl ve Vyškově skončit. To znamená, že o některé hráče můžete přijít.

Ano, Michal o tom hovořil. Teď je situace zase jiná. Po podzimu jsme třetí a kdybychom vyhráli ten zmíněný zápas v Olomouci, tak bychom soutěž vedli. Michal určitě bude zvažovat i tohle. Motivaci tedy má. A jako pro kapitána mužstva by jistě bylo příjemné, aby jeho jméno bylo spojováno s úspěchem. Tady si myslím, že problém nebude. U hostujících hráčů budeme s jejich kluby jednat a máme zájem, aby u nás zůstali. Beňu a Dittmera budeme chtít koupit, o podmínkách hostování Sedla, Ondry Vintra, Moučky a Nieslanika budeme s jejich kluby samozřejmě jednat.

Jaká je vaše zkušenost s Covidem-19, pro který jste v jednom zápase nemohl na střídačku?

Onemocněl jsem asi před měsícem. Asi tři čtyři dny jsem si prošel horečkama, bolestma kloubů a kašlem. Potom už to bylo v pohodě. Jsem rád, že to nechytila manželka ani děti, kteří se mnou byli celou tu dobu doma v karanténě. Po deseti dnech jsme všichni začali zase normálně fungovat. V každém případě je jasné, že teď není nejdůležitější to, že se od třetí ligy dolů nebude hrát. Předevšším je potřeba, aby tento stav co nejrychleji skončil a u nás i ve světě se to dostalo do nějakých mezí. Aby se sport a zábava zase rozjely bez omezení.