„Takže v tom kontextu, jsme velice zklamaní, že ty tři body nemáme. Tedy když dostaneme vyrovnávací gól v devadesáté minutě. Na druhou stranu Baník na tom byl velmi dobře herně a kombinačně, i když si čisté šance nevytvářel. Za tu jejich snahu a jakým způsobem chtěli pořád hrát fotbal si ten bod zasloužili. Ale my, kdybychom jenom trošku víc do kvality vyřešili naše brejky, byl by zápas rozhodnutý v sedmdesáté minutě,“ ulevil si po utkání.
Před zápasem měl mužstvo v dezolátním stavu a naznačil, že by zřejmě byl s remízou spokojený. „Udržela by nás v kontaktu se špicí tabulky,“ upozornil.
Pro tentokrát trochu skromnější plány měl tedy dost pádné důvody. V týdnu pro zranění a virózy netrénovali čtyři hráči ze základu. Do Ostravy tým odjel jen s jediným zdravým náhradníkem Denisem Nieslanikem. Na lavce sice byli ještě Karel Jaroš a dorostenec Jiří Klimeš, ale ty trenér střídat nechtěl.

„Karel má nedoléčené zranění, ale prostě tam jít musel, protože Laďa Hanuš při couvání šlápl do nezakrytého postřikovače a otočil si kotník. Klimeš je šestnáctiletý dorostenec, a šel by tam také jen, kdyby to bylo vynucené. Odchod Hanuše to byla prostě další jobovka. Karel s tím svalem není ještě v pohodě a navíc víme, že tohle není jeho post. Ale jiné řešení tam nebylo. Neříkám, že by hrál špatně, ale před tím tam dvojka Hanuš – Klesa jezdila vynikajícím způsobem,“ zdůraznil Trousil.
Stavu týmu tentokrát přizpůsobil vlastní taktiku. O něco defenzivnější. Fungovala, Baník si opravdu větší gólové šance nevytvářel. A zřejmě mohla přežít i onu na pohled nevinnou akci před vyrovnávacím gólem. Jenže obránci se na nabíhajícího Jana Martiníka jen dívali, gólman Tadeáš Sova se rozhodl vyběhnout, ale to už bylo pozdě. Mladý a postavou malinký baníkovec ho hlavou pohodlně přehodil.
„Věděli jsme, jak má Baník kvalitní rozehru. Na tu byla postavená taktika hrát z bloku, ale ne hlubokého. Nějakých dvacet třicet metrů od vápna, posouvali jsme se a vyráželi do rychlých protiútoků. V prvním poločase naše hra měla nějaké parametry, i když nám trošku haplovala levá strana, kde jsme nechávali otevřený prostor a některé situace řešili na poslední chvíli. Ale měli jsme nebezpečné kontry a díky tomu jsme se dostali do vedení. V poločase jsme si řekli, co chceme hrát. Především zabránit, aby nás přečíslovali. Až do té 89. minuty nám to vycházelo. Oni drželi balón, pořád kombinovali, ale do šancí jsme je nepustili. A věděli jsme, že jakmile míč ztratí, že budeme mít velké šance z brejků. Což se nám sice dařilo, ale trestuhodně jsme těmi brejky mrkali, nedohrávali jsme ta přečíslení, třeba i čtyři na dva. V tu dobu, než jsme dostali gól, tak ten zápas už měl být dva tři nula. Bohužel druhý gól se nám nepodařilo dát, a proto si vezeme jen bod,“ znova vyškovský lodivod potvrdil své drobné rozpaky.