„Asi jo, asi tam někdo z nich opravdu zachrápal, ale my jsme tuhle situaci měli připravenou. Trénovali jsme to celý týden a naštěstí se to povedlo. Sehráli jsme tam trochu takové divadýlko a Tom mně to přesně nasypal na hlavu. Já jsem tam byl úplně volný a trefil jsem to dobře. A naštěstí to byl vítězný gól,“ radoval se Ulbrich ze své premiérové trefy ve vyškovském dresu.
Byla to vlastně druhá šance domácích fotbalistů. Tu první pět minut před tím promarnil Patrik Schön. Jiné pak další spoluhráči v následujícím průběhu. Právě na proměňovaní šancí žehrá jejich »velitel« Jan Kameník prakticky od startu podzimní druhé ligy.
„Trenér má určitě pravdu. Bohužel nám to tam moc nepadá. Třeba předchozí domácí zápasy jsme dvakrát hráli 1:1 a na šance jsme je měli vyhrát. Místo toho jsme se trápili. Prolomilo se to až minulý týden v Ostravě. (vítězství na Baníkem B 3:1, pozn. red.) Tam jsme to moc chtěli urvat, což se podařilo a teď jsme chtěli doma tu výhru potvrdit třemi body. Jsme moc rádi, že se nám to podařilo. V pátek pojedeme do Opavy se stejným cílem, budeme se snažit potvrdit tyto tři body, co jsme urvali dneska,“ zdůraznil odchovanec RAFK Rajhrad, který do Vyškova přestoupil z Tatranu Bohunice.
Už zkušený šestadvacetiletý fotbalista, který má na kontě i 44 druholigových utkání z Líšně, samozřejmě přemýšlí, kde je »zakopaný pes«. Možnost, že má vliv skutečnost, že v Drnovicích tým trénuje jen jednou týdně nepovažuje za rozhodující.
„Samozřejmě by asi bylo lepší, kdybychom tu trénovali každý den, ale bohužel situace je taková, že to z nějakých důvodů zatím nejde. Vliv to mít může, ale určitě to je dost individuální. Ale nemá cenu se tím trápit, prostě musíme bojovat a fakt jsme rádi, že jsme to dneska ukopali aspoň na těch 1:0 a máme tři body,“ zdůraznil běhavý záložník MFK s číslem 4 na dresu.
