„Samozřejmě je to plusový bod z venku a navíc s Třincem jsme ještě nebodovali. Ale takhle dobře rozehraný zápas jsme s ním ještě neměli. Takže je škoda, že jsme to nedotáhli ke třem bodům. Tohle kluky ještě musíme naučit, aby se nespokojili jen s bodem. A pořád nám chybí klasický hroťák, takový ten zabiják, který se dokáže dostávat do šancí a rozhodovat zápasy,“ konstatoval po utkání.

I bez takového „kladiva“ ovšem Vyškovští mohli pomýšlet i na vítězství. Domácí tábor sportovně uznal, že ambiciózní Vyškov byl nejlepším týmem, který se letos v Třinci představil a že přes slibný začátek se domácí hráči museli spokojit s remízou. Napsaly klubové internetové stránky.

II. liga – F:NL
FK Třinec – MFK Vyškov 1:1
Poločas: 1:1. Branky: 2. Jursa – 44. Kanakimana. Rozhodčí: Černý – Mikeska, Lakomý. ŽK: Foltyn – Lahodný, Vintr., Aleque, Kanakimana, Fofana. Diváků: 526.
Třinec: Hasalík – Jursa, Foltyn, Straňák, Hýbl (62. Szewieczek) – Habusta, Holík (85. Machuča) – Omasta (68. Kania), Kateřiňák, Gembický (68. Tandara) – Juřena. Trenér: Martin Zbončák.
Vyškov: Kinský – Ilko, Matys, Štěpánek, Kubala – Krška (68. Cabadaj), Lahodný (90+1. Srubek) – Kanakimana, Alegue (68. Klesa), Dao (46. Lacík) – O. Vintr (58. Fofana). Trenér: Jan Trousil.

Hosté dostali brzy tvrdou ránu. Už ve druhé minutě po přetaženém centru neuhlídali na zadní tyči Tomáše Jursu a museli dotahovat třinecký náskok. A ještě dvacet minut jim trvalo, než to rozdýchali, ale potom už se hrálo hlavně podle vyškovských not.

„Bohužel takové góly dostáváme častěji a stojí nás to body. S Líšni z toho byla penalta, nebo na Dukle, kde jsme dostali gól po rohovém kopu. Na tom musíme zapracovat. Ale tady to celkově do nějaké dvacáté minuty nebylo podle našich představ. Třinec měl víc balón, ale po gólu už se nedostal se do žádné vyložené šance. Myslím si, že po té dvacáté pětadvacáté minutě už jsme byli do konce zápasu lepším týmem. Dostali jsme se do hry hlavně přes střed zálohy, kde se zvedl Lukáš Lahodný. Postupně začal hrát to, co jsme od něj chtěli od začátku, druhou půlku pak zvládl velmi dobře a tím jsme se dostali hodně do hry. Ale nebezpečný byl u lajny Beny (Bienvenue Kanakimana, poz. red.) a oživil to třeba i Barnabáš Lacík,“ upozornil Trousil.

Právě Kanakimana tým uklidnil spoluhráče vyrovnávacím a pro soupeře vždy nepříjemným gólem do šatny. V závěru pak mohl všechno napravit a splnit trenérovo tříbodové přání stoper Filip Štěpánek. Dvě minuty před koncem ideálně naskočil na centr po rohovém kopu a prudkou hlavičkou těsně minul třineckou branku. To byla velká šance.

„Zamrzí to, ale to je i o sportovním štěstí. Do Třince jsme jeli s pokorou, protože ta jeho série po úvodní prohře s Karvinou budila respekt. Viděl jsem zápasy v Třinci a myslím si, že my jsme byli nejblíž ze všech něco tady uhrát. Ale i ten bod bereme s pokorou a zápas nám ukázal na čem musíme pracovat,“ shrnul Trousil.

Remízu nakonec nepřímo kvitoval i třinecký lodivod Martin Zbončák.

„Do utkání jsme vstoupili dobře a měli jsme z toho vytěžit víc. Klukům jsem vyčítal, že v některých situacích jim chyběla větší odvaha. Ne všichni ofenzivní hráči podali svůj standardní výkon. Částečně to bylo i kvalitou soupeře, který velmi dobře bránil. Věřím, že kdybychom udrželi vedení 1:0 do poločasu, náš silný tým by dovedl utkání do vítězného konce,“ řekl dvojnásobný mistr republiky, s Libercem a Spartou.