"Pro mě to byl takový smíšený pocit, jako že se vracím domů. Říkal jsem to i fanouškům, že je to strašně těžké, emotivní, protože je to můj domov, můj mateřský klub, kde jsem vlastně od pěti let vyrůstal a odehrál jsem tady X zápasů. A že bych se rád sem ještě někdy rád vrátil," přiznal po utkání.
Na place se ale choval jako pravý profesionál a bojoval za svého současného chlebodárce. Zápas druhého kola Chance Národní Ligy dokonce skončil i díky jeho přesné hlavičce nerozhodně 1:1.
"Jsem rád, že jsme ten zápas zvládli aspoň do té do té remízy. Myslím si, že by tomu možná trošku víc slušela naše výhra, protože jsme v prvním poločase šli sami na bránu a měli jsme tam ještě nějaké závary. Pak ve druhé půli tam byl taky jeden přetažený balón na zadní tyč a střela z pomezí šestnácky letěla nad. Myslím si, že jsme ten zápas víceméně měli pod kontrolou. Škoda toho inkasovaného gólu, kdy jsme si v závěru první půle hloupě nepohlídali standardku. Je to za mě ztracené vítězství," hodnotil už bez emocí z ryze sportovního pohledu.
Sympaticky si na remíze ani nepřisvojoval nějaký svůj mimořádný osobní podíl. Dokonce ani na tom svém vstřeleném vyrovnávacím gólu.
"Vlastně ani nevím, jestli jsem ho dal já. Prostě jsem tam skákal, byla tam nějaká vřava lidí, někdo říkal, že to trefil on. Já jsem tam taky cítil nějaký kontakt. Takže fakt ani nevím, jestli jsem ho dal já, ale jsem rád, že jsme vyrovnali. Kdo dal gól je víceméně jedno. A asi jsme rádi, že aspoň ten bod máme a neodjíždíme s prázdnou," sportovně nepřímo uznal, že jeho bývalí spoluhráči byli těžkými soupeři.
V sedmadvaceti letech má samozřejmě před sebou ještě dlouhou kariéru. V nejbližších sezonách spojenou s Vyškovem. Rodnou Jihlavu si ale ve svém fotbalovém srdíčku nosí s sebou. Naznačil, že nevylučuje možnost, že se sem vrátí ještě jako hráč.
"Ano, ideálně ještě v pozici hráče, ale pak i třeba budu něco klubu dělat v jiné funkci. Takže bych chtěl moc poděkovat všem v Jihlavě, klukům, realizačnímu týmu, vedení klubu a všem lidem, které jsem tady potkal. A určitě i fanouškům. Teď jsem se prostě posunul dál. Na nějaký čas jsem se rozhodl tu cestu změnit, ale pevně věřím, že se sem budu moct vrátit," nechal si pro budoucnost otevřená vrátka.