Pět z těch jedenácti dostali v posledním kole v Praze o béčka Sparty. Přitom tam odjížděli s velkým odhodláním nepříznivý výsledkový trend otočit. Po zápase ale trenér Jan Kameník musel přiznat, že plány padly už po čtyřech minutách, kdy defenzíva nechala mladé sparťany zakombinovat ve svém velkém vápně a inkasovali první gól.

„Měli jsme na utkání strategii, jak hrát a jak se měl zápas vyvíjet. Ta se ovšem rozplynula hned ve čtvrté minutě, kdy jsme inkasovali a nalili hráčům Sparty sebevědomí. Následovala pasáž, během níž se hrálo mezi šestnáctkami bez výraznějších příležitostí. Tlačili jsme se dopředu, zatímco Sparta využila jednu individuální akci a zvýšila 2:0. Navíc jsme chvíli nato obdrželi i třetí gól,“ pro klubový web komentoval vyškovský lodivod naprosto zpackaný první poločas.

V přestávce byla v šatně velká »porada«. Kameník vystřídal dva hráče a pozměnil rozestavení. Zabralo to. Hosté působili svěžejším dojmem a aktivitu vyjádřili snížením na 1:3 po individuální akci Issy Fomby. Bohužel pro ně přišla velmi brzy studená sprcha. I domácí Roman Mokrovics demostroval skvělou individuální výbavu a pohotovou otočkou na malém vápně vrátil Spartě třígólový náskok – 4:1.

„Ve druhém poločase jsme začali jsme hrát a být nebezpečnější. Také jsme vstřelili branku, ale vzápětí jsme inkasovali znovu. Řekl bych, že právě trefa sparťanů na 4:1 utkání definitivně zlomila v náš neprospěch. I když jsme ještě korigovali na 2:4 a 3:5, tak se zápas za výrazného rozdílu už jenom dohrával. Utrpěli jsme tak prohru, která hodně zabolela,“ přiznal zklamaný vyškovský kouč.

Vyjádřeno statistikou uvedenou v úvodu, jsou tedy vyškovské problémy jasně čitelné a vlastně ve všech řadách. Zaznamenali o šest gólů méně a o šest víc dostali. V posledních dvou zápasech ovšem dali pět branek, což je je slušné, a také podle jejich trenéra to mělo vést k většímu bodovému zisku.

„S Táborskem jsme o utkání přišli individuálními chybami, zatímco se Spartou B jsme jednoznačně neobstáli směrem do defenzivy. Pokud venku vstřelíte tři branky, musí vás to nasměrovat k vítězství,“ zdůraznil Kameník.

Ten po jednom z úvodních nevydařených zápasů otevřeně uvedl, co chybí jeho dost obměněnému mužstvu. Ten výčet byl hodně dlouhý, ale mj. obsahoval i upozornění, že si hráči na sebe musí zvyknout, sehrát se. A to by mělo přinést i jakousi větší vnitřní soudržnost, lepší partu, větší chuť porvat se o vítězství jako tým.

„Učíme hrát spolu a potřebujeme ten proces i značně zrychlit, protože nám to utíká. Prostě si na sebe jednoznačně musíme zvyknout a to teď hned a ne až za čtrnáct dnů nebo tři neděle,“ naznačil tehdy vyškovský trenér.

Určitý posun je sice znát, ale také se potvrzuje, že vybudovat charakter mužstva, jeho tvář, herní styl, není až tak jednoduché. Že je to běh na dlouhou trať. A Vyškovští po ní na jaře klopýtají, i když z hlediska plnění jejich postupového cíle to zásadní samozřejmě zatím ztracené není…

„Je potřeba se rychle zvednout a nastartovat se k možná klíčové bitvě jara, jež nás může vrátit do hry, a to je nadcházející souboj doma s Chrudimí,” znovu burcuje Kameník.

Jmenovec z Chrudimi – MFK – patří do smečky pronásledovatelů jeho týmu. Na čtvrtém místě ztrácí na druhý Vyškov jen tři body. Mimořádně důležitý souboj bude mít na stadionu v Drnovicích výkop v tradiční termínu i čase, v sobotu ve čtvrt na jedenáct dopoledne.