Hosté byli favoritem a ještě v devadesáté minutě roli jednogólovým vedením potvrzovali. Jenže to už domácí trenér Jan Trousil měl na hrotu stopera Ahmeda Fofanu, a přestože jsou zadáci Líšně urostlí, dvoumetrový vyškovský stoper je po dlouhém centru přehlavičkoval a přesně za vzdálenější tyč přeloboval i brankáře Vlastimila Veselého.

F:NL - 2. kolo:
MFK Vyškov – SK Líšeň 1:1
Poločas: 0:1. Branky: 90. Fofana - 32. Lutonský. Rozhodčí: Křepský – Bureš, Dohnálek. ŽK: Hanuš, Fofana, M. Vintr, Klesa – Pašek. Diváků: 1738.
Vyškov: Šustr – Ilko, Fofana, Štěpánek, Hanuš (Kanakimana) – Klesa, Cabadaj, David Jambor, Němeček (Langer) – Simr (65. Ondřej Vintr), Marek Vintr. Trenér: Jan Trousil.
Líšeň: Veselý – Jeřábek, Otrísal, Ševčík, Lutonský (90. Rolinek) – Pašek, Málek (86. Burda), Matocha, Stáňa (65. Krška), Kučera – Chwaszcz (65. Demeter). Trenér: Milan Valachovič.

„Jsem nadšený, protože trenér mně pět minut před koncem řekl, abych šel na hrot, nabíhal si na dlouhé balóny a dal gól. To se splnilo a pomohl jsem mužstvu k remíze. V Chrudimi jsem taky dal dva takové góly, když mě tam trenér poslal na poslední minuty. Ale že by ze mě měl být střední útočník? No, to určitě ne! (úsměv) Moje pozice je v obraně a dopředu chodím, jen když to mužstvo potřebuje, což by tento případ,“ radoval se po utkání autor vyrovnávací branky.

Stanovil tak zřejmě spravedlivou remízu. Domácí nováček byl loňskému stříbrnému celku FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY vyrovnaným soupeřem a místy jej dokázal i celkem přimáčknout. Hosté produkovali svoji jednoduchou hru s pevným obranným blokem a rychlými brejky, po kterých přece jen měli o nějakou tu šanci víc.

Vedení jim zajistil rodák z vesničky Rybníček kousek od Vyškova Milan Lutonský. Zpracoval si těžký dlouhý centr Matochy a po pár krocích prostřelil domácího strážce branky Martina Šustra. Ten si bude muset situaci prohlédnout na videu. Při Matochově dlouhém pasu se při vyběhnutí proti Lutonskému zastavil a střelci tak koncovku hodně usnadnil.

Před velmi slušnou návštěvou se lepší fotbal hrál v prvním poločase. Ve druhém ubylo zajímavých situací před oběma brankami a domácí snaha o vyrovnání narážela na sevřené líšeňské obranné šiky. Až do zmíněné devadesáté minuty, kdy si obrana hostů nepohlídala Fofanu.

Nejvěrnější domácí fandové pak dokonce věřili v obrat skóre, protože po vyrovnání hlavní arbitr nastavil pět minut. Pohříchu ale blíž k rozhodnutí měli hosté, když na Krškův centr naskakovalo hned trio hostujících červených barev. Jako první trkl do míče levý bek Michal Jeřábek. Jeho hlavička těsně minula Šustrovu levou tyčku.

„Viděl jsem jak Krša (David Krška, pozn. red.) vyplaval od lajny a že to bude centrovat před branku. Tak jsem si tam naběhl, ale šel jsem tam trošku nešťastně. Za mnou stál Ševa (Ondřej Ševčík, pozn. red.) a měl to na hlavě. Jenže já jsem ho neviděl a on si nezavolal, takže jsem mu to sebral z hlavy. Škoda, on mohl půl prázdné branky trefit a dát gól. Já jsem si na to jen hrábl a šlo to těsně vedle,“ litovala opora zadních řad líšeňského týmu.

Rodák z Dražovic působí v Líšni třetím rokem a přesunul se tam právě z MFK Vyškov. Proti svému v podstatě mateřskému klubu nastoupil v mistrovském zápase poprvé a připouští, že to bylo trochu zvláštní utkání.

„Ano, i když kluků, se kterými jsem hrával tam už moc není. S remízou nemůžeme být spokojení, protože jsme měli šance na zvýšení na 2:0. Pak bychom asi zápas v klidu dohráli. A pak to zbytečné vyrovnaní v poslední minutě… Ale Vyškov hrál dobře a bod si zasloužil, bojoval o něj až do konce, kluci hráli s nadšením. Jsou běhaví, tým je dobře poskládaný a jak získá zkušenosti, může se v soutěži pohybovat solidně. Takže, když to shrnu, remízu musíme brát, nakonec je to kladný bod zvenku,“ vyhodnotil zápas Jeřábek.