Na rozdíl od trenéra ragbistů Pavla Paly, který s výkonem svých svěřenců nebyl vůbec spokojený, šéfa střídačky MFK Jana Trousila mrzí jen výše porážky.

„Já za výkon musím klukům poděkovat, výsledek neodpovídá tomu, co se dělo na hřišti. Rozhodující faktor byl Minčev, stejně, jako byl na podzim v Drnovicích. Doma, kdy jsme prohráli 2:3, nám dal nám dva góly a na jeden přihrál. Tentokrát to byly tři góly a jedna asistence. Ne, že by on nějak dělal zápas, ale v devíti minutách na začátku druhého poločasu byl nadstandardní. Tři situace vyřešil fantastickými střelami, které zápas otočily a dostaly Spartu na koně,“ zdůraznil Trousil.

Vyškovský lodivod dodržel slovo a při probíhajícím programu FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY se zápasy uprostřed týdne dost obměnil sestavu, aby zátěž rozložil na celý kádr. Nejvíc se korektury dotkly defenzívy. V brance vystřídal Antonína Kinského Štěpán Spurný. Stabilní stoperskou dvojici Jaroslav Srubek – Filip Štěpánek nahradili mladíci. Trousil „hodil do vody“ devatenáctiletého Františka Matyse a o rok staršího Jaroslava Harušťáka. Na kraji nastoupil třiadvacetiletý Radim Olšanský. V záloze dostal úlevu zatím nejvíce vytížený hráč David Moučka, který usedl na střídačku, a zkušený kapitán Michal Klesa dokonce měl zápasové volno. Změny styl hry hostů příliš neovlivnily.

„První poločas byl z naší strany výborný, jak organizačně, tak i herně. Sparta neměla nějaké velké šance. Několik dobrých věcí přes křídla jsme vždycky na poslední chvíli uhráli. Naopak my jsme se dostali do vedení. Kluci hráli velmi dobře, napadali jsme z vysokého bloku. Měli jsme tam i další brejkové situace. Takže ten první poločas tam byla velká spokojenost,“ chválil kouč MFK.

Druhých pětačtyřicet minut odstartovalo zmíněným třígólovým řáděním Martina Minčeva, které skóre otočilo a prakticky zápas rozhodlo.

V zajímavém souboji podlehli fotbalisté MFK Vyškov (bílé dresy) rezervě pražské Sparty 1:4. Ilustrační foto.
Vyškov potrápil zase bulharský talent a Spartě B podlehl po čtyřech gólech

„O přestávce jsme kluky připravovali na to, že oni na nás budou chtít vlítnout a pokusí se co nejrychleji vyrovnat. Bohužel jim to vyšlo, protože jsme na pravé straně začali trochu panikařit. Já si cením toho, že kluci to nevzdali ani za stavu 1:3 a hra se znova vyrovnala, byl to výborný fotbal. My jsme se mohli po třetím gólu rychle vrátit do zápasu. Dan Jambor byl sám před prázdnou bránou a bohužel prakticky z pěti metrů ji minul. Za dalších deset minut byl Beny Kanakimana taky sám a ještě blíž před brankou. My už jsme po jeho střele zvedali ruce nad hlavu, ale balón nepochopitelně trefil Polidara na brankové čáře, který to vlastně šel jen beznadějně zkusit zachránit,“ litoval trenér, který, coby hráč, má na kontě i skalp sparťanského áčka.

Odpor nováčka pak definitivně zlomila další potrestaná chyba. Po standardní situaci si hosté špatně přebrali hráče a Barnabáš Lacík přicházející požár hasil na poslední chvíli stáhnutím soupeře postupujícího na branku. Uviděl červenou kartu a domácí z následné standardky dali čtvrtý gól.

„Trest se tak pro nás zdaboval, ale kluci to i v těch deseti nezabalili. Měli jsme tam dvě výborné situace a potom Lahodný trefil břevno. Výsledek 1:4 je hrozný, ale rozhodlo to těch devět minut. Jinak to by vyrovnaný zápas nahoru – dolů s množstvím šancí a kdyby to skončilo 4:4 nebo by 5:4 vyhrála Sparta, tak by to asi odpovídalo tomu, co se dělo. My jsme nechtěli hrát žádný beton, nebyli jsme zalezlí, takže ta hra se asi musela líbit z obou stran. My jsme svoje šance bohužel neproměnili, Sparta ano. A je tu i ponaučení. Jednak z toho, jak lze zápas ztratit v devíti minutách, jednak, že i proti takovým hráčům, jako je Juliš, Souček, Minčev, nebo vynikající Gabriel, se dá hrát vyrovnaná partie,“ zdůraznil trenér Trousil.