„Dostali jsme je pod veliký tlak, měli jsme šance, oni vykopávali z prázdné branky, šli jsme sami na branku, doráželi zblízka, měli jsme hrozně moc standardek a lítalo jim to tam kolem brány. Ale gól jsme tam nedotlačili. Opět se ukázalo to naše obrovské trápení v koncovce během těch čtyř kol. A ta penalta to bylo takové vyvrcholení,“ potvrdil trenér Jan Trousil, že nejpodstatnější bylo zase neproměňovaní gólových šancí jeho týmu.

Zatímco hosté si ze hry prakticky nevypracovali žádnou, nebo jen náznaky, domácí fanoušci svým hochům napočítali nejméně čtyři až pět naprosto vyložených. Nejvíc v nich byl vidět Ondřej Vintr a byl na něho i penaltový faul. Po dlouhé době nastoupil v útoku a dokonce po boku svého dvojčete Marka.

„Já sám jsem měl dvě jasné šance, jednou jsem netrefil branku, když ji trefit mám. Zkraje druhé půle mně to vykopl obránce z lajny. Navíc jsme nedali penaltu… Začíná na nás doléhat, že se nám nedaří prolomit střelecké štěstí. Je to pořád to stejné. Přehráváme většinu týmů, jsme na míči a ve všech čtyřech zápasech jsme byli lepší. Strašně nás ale trápí koncovka a neproměňujeme šance, které bychom, dá se říci, stoprocentně proměnit měli. Mě samotného překvapuje, že si ve druhé lize vytváříme tolik šancí. Rozhodně jsme nečekali a že budeme v útoku až tak dominantní. Bohužel šance neproměňujeme a stojí nás to body, které začínáme pomalu honit,“ konstatoval Ondřej Vintr.

Poprvé v mistrovském zápase nastoupil s kapitánkou páskou, ale na tuto premiéru nebude vzpomínat dobře. I David Němeček se mohl zapsat mezi střelce a přivést svůj tým k už toužebně kýženému vedení. Jenže k úspěšné dorážce v závěru prvního poločasu mu chybělo pár centimetrů a Táborští stihli jeho teč zablokovat.

„Zprava to nacentroval Palo Ilko. Bylo to trochu delší, tak jsem šel do skluzu, ale chyběl mně kousíček k tomu, abych tam byl dřív a dal to na 1:0. Jsem hodně zklamaný, určitě jsme mohli vyhrát, ale sráží nás koncovka a padáme s tím, že nedáme první gól. Bohužel ani z penalty…“ smutnil krajní ofenzivní zadák či záložník Trousilova týmu.

„Kapitánem jsem byl jen pro toto utkání. Klesič (Michal Klesa, pozn. red.) je zraněný a nemohl hrát, Pavel Simr začínal zápas lavičce. A já jsem třetí na řadě, protože tu jsem služebně nejstarším hráčem,“ vysvětlil označení na rukávu Němeček.

O penaltách se po zápase samozřejmě diskutovalo hodně. Pár minut před koncem to z tribuny ani na penaltový faul Vintra nevypadalo, navíc někteří „svědkové“ odpřísahali, že jeho střet s atakujícím útočníkem hostů byl mimo pokutové území. Vše na pravou míru sportovně uvedl sám Ondra Vintr.

Druholigové body z Drnovic odvezlo Táborsko (červené dresy). Domácí MFK Vyškov porazilo 1:0.
Vyškov promarnil největší šanci na vítězství. S Táborskem prohrál o gól

„Naše penalta byla úplně jasná. Vzal jsem si balón od Džamba (David Jambor, pozn. red.) a viděl jsem Pavla Simra zády k brance. Tak jsem si řekl, že si to o něj jen narazím. Udělali jsme to dobře a šel jsem do vápna s tím, že chci dát gól. Zároveň jsem viděl, že bránící hráč už to má daleko a na dlouhou nohu, míč jsem si popostrčil a šel jsem si pro penaltu. Jasná bohužel byla i penalta na druhé straně, akorát nevím, jestli to bylo ve vápně, nebo mimo ně. To už nevím, ale jednoznačně to byla moje chyba, kterou jsem prohrál zápas celému týmu. Šel jsem tam hrozně naivně, když to Šusta (brankář Martin Šustr, pozn. red.) vyrazil, měl jsem to třeba z jedné odpálit do autu nebo kamkoliv. Ale zbytečně jsem čekal a chtěl jsem to vyvézt z vápna. A pak jsem šel na dlouhou nohu do balónu. On taky a nevím jestli ji dal přede mě nebo kopal. Spíš jsem cítil, že on kopl do mě. A když sudí pískl, tak jsem se jen podíval a už věděl, že je to špatně,“ litoval smutný „hrdina“ zápasu, který prý s bratrem hrál naposledy v útoku společně v juniorce Zbrojovky.

Po porážce Vyškovští fotbalisté klesli v tabulce na předposlední místo a po úterní dohrávce 4. kola Třinec – Opava může být ještě hůř. Pokud domácí vyhrají, předají černého Petra Vyškovu. Ten se o únik z nepříjemných druholigových vod pokusí v neděli odpoledne ve Varnsdorfu.