Vypsal jste pro mužstvo nějaké osobní narozeninové prémie?
Před zápasem jsem to moc neventiloval, ale malou oslavičku uděláme. A moc mě těší, že to bude po vítězném utkání.

Nad silným soupeřem jste vyhráli 4:1, což by ještě před měsícem byla skoro utopie.
A vyhráli jsme zaslouženě, myslím si, že jsme byli lepší.

V čem je příčina vzestupu Tatranu?
Je třeba vrátit se do léta a možná až do jara minulé sezony. Měli jsme moc zraněných hráčů, před sezonou přišlo osm nových kluků. V krátké letní přípravě se moc sehrát nedá. V těch nevydařených prvních šesti kolech jsme se hledali. Chtělo to trpělivost. Zranění hráči se postupně vracejí a teď máme fazónu, sestava si, jak se říká, sedla, a sklízíme ovoce.

Můžete jmenovat?
Jistě. Pepa Lička, to jsou góly, to nám asi chybělo nejvíc. A navíc on umí vpředu podržet balon. Samozřejmě Honza Ševčík, uzdravil se Mrnuštík. Postupně naskakují Filip Novotný a Jara Hartl. Trénovat už začal Martin Pupp, ale dnes se ještě do nominace nevešel. Mám kádr osmnácti devatenácti lidí a když vystřídám, tak tam přijde kvalita za kvalitu. Teď pro zranění achilovky vypadl Miloš Žoček a mužstvo šlapalo výborně. Nechci to zakřiknout, ale nějaký základ už máme.

Jak jste prožíval období porážek?
Po šestém kole mi opravdu moc dobře nebylo. Dokonce jsem se rozhodl dát funkci trenéra k dispozici. Řekl jsem to hráčům i vedení klubu a oni se za mě postavili. A teď máme sedmnáct bodů a šest kol jsme neprohráli.

Co vám ještě pomohlo kromě důvěry vedení a mužstva?
Musím přiznat, že hráči Buršík a Novotný. Pro hodně obměněné mužstvo jsme hledali vhodný herní systém, oni za mnou s něčím přišli. Jsem trenér, který si nechá poradit, naslouchám hráčům. Chtěli takhle hrát, vyzkoušeli jsme to v Ivančicích, kde jsme vyhráli 2:1, a od té doby to funguje. Doufám, že to vydrží do konce sezony.