Olympiáda v Deníku

close Brankář David Kopřiva. info Zdroj: Deník/VLP Externista zoom_in Brankář David Kopřiva.„V Rousínově končím z pracovních důvodů. Bohužel nejsem časově schopen skloubit práci a fotbal na krajské úrovni. V práci nemůžu být úplně flexibilní a jezdit třikrát týdně na tréninky do Rousínova, plus o víkendu na zápasy. Když se hrálo v Brně, tak to ještě šlo, ale pokud se jelo někam dál, tak už to pro mě bylo fakt časově hodně náročné. A navíc zatím sice nemám služby o víkendech, ale výhledově je budu mít i o sobotách a nedělích,“ vysvětlil důvody svého ústupu do nižších fotbalových vod.

Přitom v šestadvaceti letech v podstatě teprve dorůstá do ideálního brankářského věku. Jenže argumenty byly těžkého kalibru…

„Popravdě, už jsem o konci přemýšlel před touto sezonou, když jsem dokončil vysokou školu a začal pracovat. Nakonec jsem se rozhodl, že fotbal s tou prací ještě nějak zkusím skloubit. Dařilo se to hlavně proto, že mně trenér Boušek toleroval vynechávat některé tréninky. Takže to ještě nějak fungovalo, ale teď už jsem doopravdy musel udělat to zásadní rozhodnutí. To znamená, že budu preferovat povolání a fotbal hold bude muset jít trochu stranou,“ dodal odchovanec brankovického fotbalu.

A vůbec nezakrýval, že je mu to líto, protože Tatran, jak se říká, jede. Tradičně hraje špici tabulky krajského přeboru a letní výsledky nasvědčují, že tak tomu bude i v přejmenované páté lize. Letos z kraje postoupila mimořádně silná Kuřim, rok před tím béčko druholigové Líšně. David věří, že nyní do této postupové »tajenky« může Tatran promlouvat mnohem výrazněji.

„Mužstvo je určitě výborné. A cítím to tak, že od doby, co jsem přišel, se to pořád zvedalo. Přicházeli noví a vesměs dobří kluci a v podstatě nikdo neodcházel, nebo málokdo. Takže si myslím a klukům bych to moc přál, aby hráli hodně vysoko. Těžko říct, jak se ta soutěž bude vyvíjet a co je možné čekat třeba od nováčků, ale v tuto chvíli vidím dva hlavní favority. Především Boskovice a tradičně brněnskou Spartu. Ale Rousínov jim klidně může nepříjemně dýchat na záda,“ odhaduje opět velmi slušné možnosti Tatranu.

Jak z textu vyplývá, v Rousínově zažil především radostné chvíle. Pohyb na špici krajského přeboru. Za tři roky dvakrát zvedl nad hlavu pohár vítěze Krajského poháru a také mezinárodní Superpohár, což je tradiční »sváteční«, ale i prestižní souboj vítězů pohárů Jihomoravského krajského a Bratislavského fotbalového svazu. Právě v tomto »finále« se velmi stylově rozloučil s rousínovským dresem. Remízové utkání v Pezinku s místním PŠK rozhodl penaltový rozstřel. Ten se protáhl na sedm kol a Kopřiva tři střely ze značky pokutového kopu zneškodnil.

„Ano, bylo to parádní rozloučení. Vlastně už jsme byli domluvení v Brankovicích, ale i s trenérem Bouškem, že než přivede stabilní nové brankáře a než se v Rousínově aklimatizují, takže jim ještě vypomůžu. Tak jsem nastoupil v MOL Cupu a tady tom Superpoháru. Domácí byli dobří, ale přesto jsme měli hodně šancí a mohli vyhrát v normální hrací době, ale nakonec došlo na ty penalty. Tři jsem chytil, takže se dá říct, že se mně podařily. Skvělý pocit, když se loučíte s kamarády a ještě jim pomůžete získat dost prestižní Superpohár,“ přiznal emoce po svém posledním rousínovském vystoupení.

A také, že ho toto duševní rozpoložení vlastně samo donutilo i k jakési malé rekapitulaci, ohlédnutím se za tříletou rousínovskou štací. Jak už řekl, byla hlavně úspěšná. Teď to navázání v Brankovicích bude trochu z jiného soudku. Zdůraznil, že hned, když udělal to zásadní rozhodnutí skončit na krajské úrovní, byly Brankovice jedinou volbou.

„Jsem rodák z Brankovic a pořád tady bydlím. Patřím sem. Nechtěl jsem nikam dojíždět, tady mám hřiště kousek od domu. V neděli jsme hráli poslední přípravné utkání před startem okresního přeboru (rozuměj, 8. ligy, pozn. red.) proti Moravským Málkovicím. Ty hrají třetí třídu a moc nás, tedy hlavně mě, neprověřily. Vyhráli jsme 11:1 a na mě toho fakt moc nešlo. Zhruba po čtvrthodině jsme vedli 4:0 a taková utkání se většinou potom už jen dohrávají. Nemáme špatné mužstvo, ale na postup asi útočit nebudeme,“ nechtěl prognózovat nějaké konečné umístění.

Po generálce áčka pak v šatně oblékl dres B mužstva, nikoliv ale gólmanský. Nastoupil do útoku. Béčko porazilo posílenou rezervu Křižanovic 4:2 a Davidův podpis pod výsledkem je výrazný. Jeden gól dal a jeden padl z penalty po faulu na něho. Potvrdil tak letitou zkušenost, že brankáři se rádi prezentují na opačném pólu sestavy…

„Tu penaltu jsem přenechal, ať si ji kopne někdo, kdo je bude střílet v sezoně. (úsměv) Ještě než jsem odešel z Brankovic do Pačlavic a pak do Rousínova, tak tu byla jedna sezona, kdy jsme měli hodně zraněných. Do branky přišel vypomoct Vašek Škroba a já jsem pár zápasů pro změnu vypomáhal v útoku. Takže mám na kontě i nějaké góly v okresním přeboru. (úsměv) Ano, v útoku si zahraju rád. Teda za béčko, ale cpát se tam určitě nebudu. Klukům jsem říkal, že jim pomůžu, kdyby jich nebylo dost a samozřejmě pokud mně to časově vyjde,“ potvrdil, že mu stále buší brankovické fotbalové srdíčko.

A taky, že mu nechybí sportovní skromnost a nadhled. Že by se po rozlučce v Pezinku a své penaltové »exhibici« cítil být hvězdou, nebo specialistou na pokutové kopy, to s úsměvem nepřijal a na příkladu vysvětlil.

„V krajském přeboru a poháru asi mám docela dost chycených penalt. Ale naopak, když jsem v Rousínově vypomáhal béčku v okresním přeboru, tak tam jsem nechytil nic, fakt myslím, že ani jednu. Tak si vyberte, co s tím…“ David Kopřiva uzavřel i nechal otevřené toto povídání.

V úvodním kole nového ročníku 8. ligy (okresního přeboru) se brankovičtí fotbalisté utkají v neděli na domácím trávníku s béčkem Drnovic, které je nováčkem soutěže. Výkop bude v 15.00 hodin.