Petr Mokrý přišel, vyhrál a předal kormidlo. Fotbalové Křenovice mají I. B třídu

Osobnost Deníku

I ve »trojce« můžeme zase hrát o postup, ujišťuje kanonýr Šaratic Jan Smetana

Do svého mateřského klubu se v létě vrátil z Kobeřic, kde si zahrál I. B třídu.…

Svůj úkol jste tedy splnil, proč už nebudete pokračovat v krajské soutěži?

close info Zdroj: skkrenovice.cz zoom_in Petr Mokrý.

Důvod je ryze osobního charakteru. Rodina, doma teď roční malé dítě, zjistil jsem, že ho skoro nevidím. A šestiletý kluk teď půjde do školy, a taky začínají jeho první fotbalové krůčky a já bych prostě chtěl být u toho. To by mně trénování, bohužel, neumožňovalo, protože je to strašně časově náročné.

Není vám to líto, odejít od tak dobře rozdělané práce? Od úspěšného mužstva…

Mrzí mě to hrozně. Křenovice jsou skvělá fotbalová vesnice. Jsou tam super lidi, kteří se o fotbal neskutečně starají. Přemýšlel jsem o tom skoro dva měsíce a nakonec jsem se rozhodl tak, jak jsem se rozhodl. Ty důvody jsou silnější.

Pojďme tedy k tomu jaru. Vedli jste o devět bodů, ale nakonec jste postup potvrdili až v posledním kole výhrou 5:1 v Pačlavicích. Jaké to tedy bylo jaro?

Po tom neskutečném podzimu, když jsme soutěží profrčeli, se od nás asi očekávalo, že nejspíš na to navážeme. Zimní příprava tomu také odpovídala. Výborně jsme potrénovali, a také přípravné zápasy jsme odehráli skvěle. Bohužel hned v prvním mistráku, hned v jeho úvodu, se nám zranil klíčový hráč Petr Borovský. (na podzim 16 branek, pozn. red.) Navíc hodně nepříjemně a asi to na nás dolehlo trochu víc, než jsme si chtěli připustit a docela nás rozhodilo. To utkání jsme nezvládli a pak na to navazovaly další špatné výsledky. Dlouho nám trvalo, než jsme se z toho dostali. Ale ta síla týmu se nakonec ukázala a sezona se nám celkově podařila. Dotáhli jsme to do cíle, který jsme si pro jaro dali. Tedy udržet první místo.

Nebyl ten špatný start také nějakým sebeuspokojením, podceněním slabších soupeřů?

Určitě ne. Tohle roli nehrálo, to spíš ta zranění. V určitých fázích sezony jsme měli mimo až osm kluků. Tohle nás limitovalo, podceňování nebo sebeuspokojení určitě ne.

Neměl jste v průběhu jara, když se bodový náskok tenčil, obavy, že to nemusí vyjít?

Strach jsem neměl. Ten tým je v Křendě opravdu kvalitní a zkušený, navíc obohacený o dravé mládí. I když se ten náskok zmenšoval, tak jsem mužstvu věřil a nakonec se jeho síla potvrdila.

Kdy to drhlo nejvíc, které ztráty vás mrzí?

Naprosto katastrofální utkání, nebo výkony, jsme předvedli v Křižanovicích a doma s Komořany. V obou jsme 2:0 vedli. Křižanovicích, které v tu dobu byly poslední ještě 65. minutě, ale nakonec jsme prohráli 2:3. To by se ve mně krve nedořezal. Komořany, to byl taky neskutečně odfláknutý konec zápasu a remíza 2:2. Tohle jsou ta dvě utkání, které byla z naší strany hodně špatná.

Sehráli jste i opačné zápasy, které jste třeba dokázali zvládnout, i když se vám v nich moc nedařilo?

Podle mě, nejlepší zápasy tohoto jara určitě byly Pustiměř a Letonice. Tam na týmu bylo vidět, jak obrovsky chce. Tam jsme v úvodu naopak prohrávali a tam bylo vidět takovéto to křenovské srdíčko a nasazení a že si kluci za tím vítězstvím jdou. Byl tam takový pocit trenéra, že ví, že i když se prohrává a nejde to zrovna podle představ, tak to utkání stejně zvládneme. Tak v těchhle utkáních jsem ten pocit měl.

Na otázku, kdo se nejvíc z hráčů o postup zasloužil, asi řeknete, že je dílem kolektivu. Ale kdybyste měl oznámkovat jednotlivé hráče školní stupnicí, kdo by dostal jedničku nebo alespoň nejlepší vysvědčení?

Ta osa je jasná, i když se v průběhu jara sestava hodně měnila pro ta zranění. Vpředu samozřejmě Petr Borovský a Marek Kübl, to jsou neskuteční hráči. Na středu hřiště motor týmu Jara Gzela. Velké pozitivum pro nás bylo, že se nám prakticky po jakémsi stávkování (úsměv) vrátil Lukáš Procházka, což považuji za klíčový moment sezony. Bylo to v době, kdy nám už opravdu při zraněních teklo do bot. Rozhodl se nám pomoct a pomohl nám neskutečně. Takže známky bych raději nedával, ale to vysvědčení s vyznamenáním by tihle kluci určitě dostali. A dal bych je univerzálovi Filipu Chaloupkovi, který úspěšně vypomáhal na více postech.

Letní příprava a případné posily už tedy nebudou ve vaší kompetenci. Zkuste svému nástupci alespoň doporučit posty, kde by možná byla potřeba konkurenci-kvalitu zvýšit. Nebo myslíte, že Křenovice zůstanou u nepsané tradice, že vyšší soutěž si mají zahrát všichni kluci, kteří ji vykopali?

Ano, opravdu to už jde mimo mě. Vím, že kluci něco o posilách zmiňovali a že něco rozděláno mají. Nějací noví kluci tedy přijdou. Co bych udělal já, nebo co bych doporučil, to je teď tak trochu polemická otázka. Já, kdybych zůstal trenérem, tak bych určitě nějaké posily bral. Ale nemuselo by jich být hodně, spíše takové doladění. Určitě v obraně a asi i střed zálohy by potřeboval oživit zkušenějším chlapíkem. Útok je brutálně kvalitní, tam je to v pořádku. (úsměv)

S jakým pocitem tedy opouštíte křenovickou střídačku?

S tím nejlepším. I touto cestou musím strašně moc poděkovat vedení klubu, které mně dalo šanci před sezonou, ač jsem byl relativně mladý. Jak už jsem naznačil, v Křenovicích to funguje opravdu jako podle učebnic, jak by měl fungovat vesnický klub. Od přípravek a žáků přes dorost a béčko až po áčko. A jsou tam neskuteční diváci, kteří mně strašně věřili a podporovali mě. Samozřejmě výsledek udělali především hráči, se kterými jsme si opravdu sedli. To loučení bylo opravdu dojemné, plné emocí. Tak tedy všem díky a věřím, že se do Křendy ještě někdy vrátím!

Bude to I. B třída? Nebo jinak, troufnete si tipovat, co a v jakých polohách budou Křenovice v krajské soutěži hrát?

Určitě si troufnu. Já si myslím, že Křenovice budou v první třídě schopné hrát do desátého místa a bez nějakých starostí nebo problémů se záchranou To znamená, že v tom pověstném klidném středu tabulky. Věřím tomu.