Pohár, tentokrát o něco méně, vyspravil nevydařenou sezonu fotbalistů Rousínova

V pravidelné soutěži Tatran klesl o šest příček. V druhé polovině tabulky se potácel už od podzimního startu. Na jaře situaci nevylepšil a v jednu chvíli byl dokonce na břehu sestupových vod.

„Určitě bylo těžké navázat na tu předchozí úspěšnou sezonu, ale takhle jsme si to rozhodně nepředstavovali. Mysleli jsme si, že můžeme obhájit pozice kolem pátého místa, že na to máme, ale už na podzim se ukázalo, že to bude problém. Přezimovali jsme na jedenáctém místě. A jaro jsme taky nezačali moc dobře. Přišla tam nějaká zranění, která hodně ovlivnila náš herní styl. A než jsme se z toho dokázali trošičku vzpamatovat, tak jsme se chvilku namočili až do sestupových vod. Bohužel si někteří hráči moc neuvědomovali, kam až jsme se vlastně propadli. A pak nás to stálo opravdu hodně úsilí tu koncovku soutěže zvládnout, protože nám jednu chvíli opravdu nebylo úplně nejlíp. Na druhou stranu ten konec sezony si myslím, že už byl docela solidní,“ popsal své dojmy z jara lodivod Tatranu.

V krajském poháru jeho svěřenci šli stejnou cestu jako loni, kdy ji korunovali finálovým vítězstvím nad Kuřimí, byť to bylo po penaltovém rozstřelu. Letos se oba soupeři o pohárovou trofej utkali posledním boji opět, ale tentokrát byli úspěšnější Kuřimští po těsném vítězství 2:1. Finálová účast sice rousínovskou celoroční bilanci trochu vyšperkovala, nicméně přece jen doufali ve víc…

„To finále mě bude hodně dlouho mrzet, protože jsme k tomu měli opravdu jen kousek. Kuřim sice asi byla herně o něco lepší, ale pohár se hraje prostě jinak, takže jsme mohli klidně vyhrát my. Určitě nás může těšit, že jsme herně nepropadli. Nakonec, tohle platí v podstatě o celé sezoně. Nikdo nás herně nepřejel. Ani když jsme třeba dostali pětku na Spartě, tam jsme odehráli jedno z nejlepších utkání. Bohužel ztráceli jsme spoustu dobře rozehraných zápasů, kdy jsme vedli o poločasech, ale hlavně v koncovkách. Právě proto říkám, že ta sezona byla taková jakási zvláštní, zakletá. Ty koncovky jsme nezvládali. Prostě tam byl nějaký psychický blok. Viděl jsem to zápasech. Jak se blížila osmdesátá minuta, cítil jsem, že se mužstvo jakoby začíná bát o výsledek. Nejsme tak zkušení, aby to tam někdo na sebe vzal a dokázal ten mančaft podirigovat a zklidnit. Abychom to dotáhli do vítězství. Takže když to nějak shrnu, nejsme tak spokojení, jako loni, ale zase až tak strašné to nebylo. Při všech těch zraněních a v tom nahuštěné programu, kdy jsme v jednom měsíci odehráli sedm zápasů a hned na začátku dalšího osmý, tak to desáté místo a odskočení v tabulce od zbývající šestky musíme brát. Musím ocenit, že jsme se všichni tak nějak vzpamatovali a věděli jsme, že nechceme být tam dole a že jsme to zvládli,“ shrnul Boušek.

V době nejvyššího ohrožení dlouholetý trenér Tatranu povolal na pomoc rovněž bývalého dlouholetého kapitána týmu Miloše Žočka, který se už dřív rozloučil s aktivní kariérou v áčku. Jeho příspěvek k vylepšení pozic považuje za zásadní.

„Neříkám, že by nás přímo zachránil, ale mužstvu určitě jeho přítomnost hodně pomohla. Na hřišti dokázal mančaft zklidnit, kluky kočírovat tím směrem, kterým bylo potřeba. Tím jsme získali ty důležité bodíky, které nás potom odrazily od těch nebezpečných sestupových pozic. Takový hráč nám na jaře chyběl. My ho sice máme, Mirka Mikeše, bohužel se zimě v půlce přípravy zranil a chyběl prakticky celé jaro. Je sice pořad mladý fotbalista, ale tyhle vlastnosti pro střední zálohu má. Právě jeho neúčast ten náš herní systém asi nalomila nejvíc. V závěru už v některých zápasech naskočil a věřím, že on tu pozici lídra, nebo toho typického středního záložníka, převezme,“ pochválil svého bývalého spoluhráče a naznačil možný letní pohyb v hráčském kádru.

Z něj zatím odešli Jiří Kostelka a David Eliáš, v áčku nebude pokračovat Tomáš Florián a Žočkova výpomoc byla opravdu jen časově omezená. Naopak již jistou posilou je ofenzivní záložník Jiří Pešta z Moravské Slavie Brno. V hledáčku jsou další hráči, ale všichni zatím ve stavu jednání. Boušek upozorňuje, že při tom vychází z reality této sezony a hledá koncového gólového hráče a běhavé rychlostní tipy na kraje zálohy.

„Ano, tady se musím vrátit k těm špatným deseti patnácti minutám v koncovkách zápasů, kdy jsme dostávali zbytečné branky. Ale především k vlastní koncovce. Nepamatuju si sezonu, kdy jsme si vytvořili tolik šancí. Jenže to proměňování bylo velice špatné. Takže ty nakonec prohrané nebo zremizované zápasy jsme mohli rozhodnout třeba hned už v prvních poločasech, nebo v průběhu druhých. Kdybychom zavčas vedli vyšším rozdílem, tak ty koncovky tak, jak proběhly, prostě být nemusely,“ trochu si posteskl.

Letní přípravu zahájí Tatran 10. července. Trenér volí osvědčený letní model, v plánu jsou tři přátelská utkání, čtvrtým a vlastně generálkou na krajský přebor bude první kolo krajského poháru. Výrazné změny budou v realizačním týmu. Po deseti letech odešel z funkce vedoucího mužstva Jaroslav Andrla. Naopak vrací se Roman Zavřel. Jako sportovní ředitel bude i asistentem trenéra. Tatran čeká opět náročný úvod krajského přeboru. Hned v prvních kolech se utká prakticky s prvními pěti týmy poslední tabulky. Začíná 12. srpna doma se Spartou Brno a ve druhém pojede do Boskovic.