S cílem postoupit rozehráli i letošní ročník, ale na loňský podzim nenavázali. Spíš to vypadalo, že jim přerušení soutěže po devíti kolech přišlo vhod, protože se jim moc nedařilo. V tabulce jsou se čtyřmi porážkami až sedmí. „Postoupit stále chceme, ale už to není jednoznačná priorita,“ říká hrající trenér Zdeněk Hráček.

Lze to tak říct, že vám přerušení soutěže vyhovovalo?

Tak to vůbec, naopak! My se dostávali postupem času do herní i výsledkové pohody. Měli jsme před sebou čtyři zápasy a hlavně vyhlížená derby se sousedy z Němčan a Křenovic. Na tyto zápasy jsme se hodně těšili. Navíc přijdeme pravděpodobně i o podzimní ukončenou, takže za nás, všechno špatně.

SK Slavkov u Brna
Okresní přebor
Podzim 2020
Čelo tabulky:
1. Křenovice   9 6 0 3 16:14 18
2. Brankovice 9 6 0 3 15:15 18
3. Rousínov B 9 4 4 1 30:17 16
4. FKD          9 5 1 3 18:10 16
5. Švábenice 9 5 1 3 26:20 16
6. Otnice      9 4 2 3 28:23 14
7. Slavkov    9 4 1 4 20:17 13
Bilance doma:
7. Slavkov   5 3 0 2 12:6 9
Venku:
9. Slavkov   4 1 1 2 8:11 4
Střelci:
6 - Karel Kachlíř, 5 - Daniel Matocha, 3 - Filip Peslar, 2 - Ondřej Půček, 1 - Dominik Michálek, Eduard Zezula, Petr Houšť, Zdeněk Hráček

Co se tedy stalo, že mužstvo vystupuje úplně jinak než před rokem? Odešli hráči nebo prostě jen forma?

Podle mě hlavní příčinou bylo nestřílení branek. A že těch nevyužitých „tutovek“ v každém zápase bylo víc než dost. My v prvních čtyřech zápasech dali pouze čtyři branky, z toho dvě Velešovicím. Když k tomu připočítáme nevyrovnané výkony celého mužstva a hrubé chyby v defenzívě, tak ani víc bodů uhrát nešlo. Navíc přišla zranění. V prvním kole na celý podzim vypadl David Udržal a problémy se svalovým zraněním měl dlouhodobě Patrik Sokol. Tak kvalitní hráči se těžko nahrazují. Kádr zůstal až na odchod Kamila Marka do Letonic pohromadě.

Měl jste nějaký bodový plán?

Konkrétní plán ne. V loňské sezoně jsme po podzimu měli velice dobré výsledky a dvaatřicet bodů. Tajně jsem doufal, že bychom mohli podařené výsledky a získané body zopakovat. Já osobně čekal atakování hranice třiceti bodů. Takže za mě je počet bodů zklamání.

Vraťme se k tomu špatnému začátku. Z prvních čtyř kol jste hráli třikrát doma, ale na kontě jste měli jen tři body za vítězství nad předposledními Velešovicemi 2:1. Které z těchto ztrát nemůžete rozdýchat třeba ještě dnes?

V podstatě všechny. V prohraných domácích zápasech jsme byli dle mého názoru herně lepší, ale co z toho. Soupeři na náš stadion přijíždějí s nadšením, chtějí se ukázat. Skalp Slavkova v okresní soutěži podle mě byl, je a bude vždy něco víc, jak výhra nad kterýmkoli jiným soupeřem. Paradoxně v zápase s Velešovicemi jsme odehráli herně velice špatný zápas a kdyby soupeř proměnil několik tutovek, co měl, tak bychom nevyhráli ani tenhle zápas. Nejhorší pro mě bylo se po těch porážkách dívat v kabině na zklamané hráče. Všichni jsou soudní a ví, že na hřišti se šlo prezentovat lepším výkonem. Nebylo potřeba k tomu klukům cokoli vysvětlovat.

V dalších pěti kolech jste už prohráli jen jednou, zato poměrně vysoko s Rousínovem. Co je za touto porážkou?

Tak tady to je velice jednoduchá odpověď. Na zápas jsme měli několik výpadků. Hlavně se nám rozpadla obrana. Navíc nám Rousínov nevyhověl v přeložení zápasu dorostu, který se hrál s naším současně. Do Rousínova tak jel hrát, kdo měl ruce a nohy, a tak jsme pro domácí mužstvo posílené několika hráči z áčka byli snadným soustem a prohráli jsme zaslouženě rozdílem třídy.

Kteří hráči splnili vaše předpoklady, od kterých jste naopak čekal víc? V čem vidíte přednosti mužstva, v čem naopak zaostávalo?

Každé mužstvo má osu týmu, stejné je to i u nás. Ale já preferuji kolektivní výkon, jednotlivce až na světlé výjimky nechválím. Přednosti mužstva vidím v perfektním přístupu k tréninkům a ve výborné partě v kabině. V začátku nedohrané sezony jsme zaostávali ve všech směrech, ze kterých se tvoří výsledek zápasu. A i to fotbalové štěstíčko se od nás trošku odvracelo. Tím mám na mysli opět proměňování šancí. Náš střelec Dan Matocha se trefil do černého až ve čtvrtém kole…

Je vůbec něco, s čím jste byl na podzim spokojený? Na čem bude možné stavět pro jaro?

Jasně, že byl. Kdo se přišel podívat na naše domácí zápasy proti Švábenicím a Drnovicím, tak musel být nadmíru spokojený. Herně i výsledkově skvěle zvládnutá utkání. Obě mužstva k nám přijela v době, kdy vedla tabulku. Tam se ukázala velká síla našeho mužstva. Na takových výkonech se dá určitě stavět. Když si podzim rozdělím a spočítám si, že za čtyři kola vstřelíme čtyři branky a ve zbývajících pěti zápasech se herně zvedneme a dáme šestnáct gólů, tak určitě je.

Okresní přebor je vyrovnaný, vaše pětibodová ztráta na první Křenovice není velká. Zůstává postup cílem sezony?

Postoupit bychom chtěli, boj o postup určitě nevzdáme, ale přestali jsme o tom mluvit, jako o vyložené prioritě. Ztracené body z úvodu soutěže nám můžou v konečném zúčtování chybět. Pět bodů opravdu není moc, ale pořád je to ztráta. Navíc Křenovice se zvedly herně a výsledkově se dostaly na vítěznou vlnu. Snad se budeme pohybovat v tabulce co nejvýš. V zimní pauze budeme trénovat dvakrát až třikrát týdně v domácích podmínkách. Ještě se musíme domluvit, ale pokud je pravda, že jarní sezona má začít v únoru, tak moc času na přípravu nebude. Oslovili jsme dva hráče z vyšší soutěže. Ale nic konkrétního ještě s nimi domluveno není.

Jaké jsou perspektivy klubu co se týká vlastních odchovanců? Dostali nějací mladí hráči šanci, případně jak se jí zhostili?

Naskakovali za nás čtyři dorostenci. Karel a Petr Kachlířovi, Kryštof Zrotal a Richard Novák. Nejvíc byl využíván Karel Kachlíř, který je dokonce naším nejlepším střelcem v nedohrané sezoně. A všichni jmenovaní si v zápasech, co nastoupili, odehráli svoje. V budoucnu, pokud na sobě budou pracovat, tak budou dostávat víc a víc šancí a ještě víc mohou ukázat, co v nich je.

Hrající trenéři to mají samozřejmě mnohem těžší, než ti, s odstupem z lavičky. Jaké jsou vaše zkušenosti, měl jste třeba za lajnou konzultanta, jakousi prodlouženou ruku? Neuvažuje se o angažovaní klasického kouče?

Ano, je těžké dělat hrajícího trenéra. Výhodu jsem měl v tom, že mě kluci v kabině respektovali. Bez tohoto by to vážně nešlo. Ale po dvou letech takového fungování jsem si na to tak nějak zvykl. Na lavce jako prodlouženou ruku mám Milana Goldmana. K angažování trenéra vlastně v průběhu podzimní sezony došlo. Na klasické trénování z lavičky nám kývnul David Udržal. Vrátil se do Slavkova jako zkušený hráč. Zdraví mu však nedovolí hrát, tak vzal aspoň koučování. Ale byli jsme domluveni do konce podzimu, takže si musíme znova sednout a domluvit se, co a jak dál. Uvidíme, v mých letech už moc hráčů po hřišti neběhá, takže tato otázka je otevřená v několika variantách.