Na rozdíl od předchozích týdenních, i pětigólových, vítězů se v první polovině okresního přeboru prezentoval spíše stabilními střeleckými výkony. V sumě šestnácti gólů je jen jeden hattrick, ale zato ve střelecké listině ve třinácti zápasech chyběl jen čtyřikrát.

„Já to jako nějakou střeleckou stabilitu vůbec necítím. Spíš naopak. Třeba v prvních kolech podzimu se mně vůbec nedařilo, takže spíš než rekordním střelcem jsem rekordním spalovačem šancí. Tohle se neeviduje, ale to byla zajímavá rekordní čísla,“ s úsměvem odmítl jakékoli střelecké pocty nebo zásluhy.

Statistiku svých střelených gólů si nevede, a také pro svůj rekordní zápas musel trochu lovit v paměti. Loni ve třetím kole vyhrály Letonice ve Švábenicích 7:1 a tam skóroval čtyřikrát. Roční bilanci uzavřel na čísle 32.

„Za žáky jsem většinou hrával na kraji zálohy a nepamatuju si, že bych dával nějak hodně gólů. Do útoku mě kluci jako bažanta strčili, když jsem v patnácti letech začal hrát za béčko dospělých. Tam mě to připravovali a asi jsem se gólově nějak prodal a v útoku už jsem zůstal. A že mně to teď střílí, za to musím zase poděkovat hlavně spoluhráčům. Myslím, že nejvíc přihrávek na góla mě dali Kuba Bárek a Peťa Matušík. Ale určitě i někdo jiný, máme opravdu dobrou partu,“ zdůraznil.

Po poznámce o dobré partě se letonického ostrostřelce nešlo nezeptat, proč nefungovala v utkání pátého kola na hřišti nováčka z Hoštic-Heroltic. Tam Letonice vyfasovaly desítku… Mimochodem, jejich čestný úspěch zaznamenal právě on.

„To pořád nechápu. Přišlo mě, že jsme tam už jeli v nějakém divném rozpoložení a někdo možná ani ne dobře na zápas připravený. Ale určitě velkou roli sehrálo to, že nám chyběli dva klíčoví hráči, nejzkušenější chlapi v mančaftu Kamča Marek a Peťa Matušík. Ti to vlastně všechno řídí, dodávají nám klid do hry. Tam to velice chybělo. Dostali jsme tři rychlé góly a celé se nám to rozpadlo. Někteří kluci až rezignovali. Zkrátka absolutní výpadek, ale doufám, že byl ojedinělý a že se nadlouho nebude opakovat,“ nechtěl moc oprašovat černé vzpomínky.

Letoničtí fotbalisté přezimují na solidním čtvrtém místě tabulky. Kdyby letos nebyly tak suverénní Křenovice, tak i s docela slušnými vyhlídkami na první místo. Na Křenovice už v polovině ztrácejí jedenáct bodů. Daniel Skokan ujišťuje, že v Letonicích nikdo nechce oprašovat I. B třídu, která se tam dost dlouho hrála.

„Na to si pamatuju jako malý divák. My dnes takové ambice nemáme. Nechci to říkat za všechny, ale myslím si, že jsme spokojeni tam, kde jsme. Hrajeme v horní polovině tabulky a když budeme vyhrávat hlavně doma, tak to bude v pohodě. O postupu se tady fakt nikdo nebaví,“ ujistil pětadvacetiletý poslední letošní týdenní KANONÝR DENÍKU.