V B týmu nastoupil poprvé, a tak trochu náhodou. A rozhodně za béčko stabilně hrávat neplánuje

„Áčko hrálo ve Švábenicích v sobotu a já jsem měl rodinnou oslavu. Tak jsem řekl trenérovi, že za áčko nemůžu, ale jestli bude potřebovat, tak na oplátku pomůžu béčku. To sice mělo lidí dost, ale někteří byli po nějakých dýcháncích, a tak mě vzali a povedlo se mě tam dát ty čtyři góly. Pendlovat mezi áčkem a béčkem ale určitě nebudu, tohle byla výjimka. Především chci bojovat o základní sestavu v áčku a dávat góly tam,“ ujistil Kanonýr Deníku uplynulého víkendu.

close Dušan Svoboda, TJ Letonice info Zdroj: Deník/Zdeněk Vlach zoom_in Dušan Svoboda, TJ Letonice

Na hřiště přišel zhruba po čtvrthodině a tři góly zaznamenal mezi 32. a 39. minutou.

„Začínal jsem na lavce, ale protože bylo teplo a někteří kluci už po těch patnácti minutách nemohli (úsměv), tak jsem nastoupil a prostě shodou okolností mně došly tři balóny do běhu a šel jsem sám na brankáře. Proměnit to nebyl problém. Nebudeme si nic nalhávat, čtverka, to je fakt peklo, obrovský rozdíl od okresního přeboru. Výhodou je, že se na Vyškovsku střídá hokejově. V druhé půlce jsem šel dolů a nastoupil až na konci, kdy už kluci skoro vůbec nemohli. Z přímáku jsem minutu před koncem přidal čtvrtý gól,“ popsal svoji střeleckou »přehlídku«.

Nedělní čtyři góly za béčko nejsou jeho kompletní víkendovou střeleckou bilancí. V sobotu dopoledne dal v okresním přeboru futsalistů devět gólů v dresu Sokola Bučovice. V sedmatřiceti letech stále potvrzuje, že jeho hlavní fotbalovou profesí bylo a je dávat góly. Odchovanec letonického fotbalu prožil nejdelší a zřejmě i svá nejlepší fotbalová léta v Dražovicích v jejich éře I. B a I. A třídy. Ve svém prvním působení Bučovicích si zahrál krajský přebor.

„V Bučovicích jsem byl, když se poprvé v historii postoupilo do krajského přeboru. Takže mám na kontě i historický první střelený gól. Tehdy jsem ho dal Tišnovu, když tam ještě hrál Petr Švancara. A Dražovice? To je srdcovka, deset let nádherného fotbalu s postupem do I. A třídy. Za těch deset let jsem tam možná mohl dát i 150 gólů. Odhaduju, spočítané to nemám. Dokonce si myslím, že nebýt toho, že jsi mě pan Jakeš vytáhl z dorostu v Letonicích, tak bych se do těch vyšších soutěží asi vůbec nedostal. Moje fotbalová kariéra by se asi vyvíjela hůř,“ netají krásné vzpomínky.

Ty na Bučovice hodně ovlivnila současná situace, kdy se klub z menšího města potácí v okresním přeboru.

„Je to opravdu velká škoda, Bučovice by měly hrát minimálně I. A třídu. Bohužel zájem o fotbal tam moc není, přestože mají krásný stadionek a velkou fotbalovou tradicí. Kluci vesměs odešli hrát nižší soutěže do sousedních vesnic. Nemůžu pochopit, proč lidi z Bučovic odcházejí, proč se tam nenajde někdo, komu by na budoucnosti klubu a fotbalu záleželo,“ smutnil a blíže tyhle problémy komentovat nechtěl. Ale potvrdil, že i tohle byl důvod pro návrat do Letonic.

„Do Bučovic jsem šel hrát, protože jsme se tam s manželkou přestěhovali, takže pro mě bylo jednodušší hrát tam. Změnit působiště po dvou letech jsem se rozhodl i vzhledem k naznačené situaci v klubu. Já jsem si ještě chtěl zahrát o přední příčky okresního přeboru a s klukama, kterým o něco jde a se kterými jsem začínal. V zimě jsem byl zraněný, měl jsem natažené postranní vazy. To znamená, že zimní příprava vůbec neproběhla a vlastně jsem s fotbalem zase začal až v březnu. A vrátil jsem se i proto, že Letonice jako v jediný mančaft v okrese trénují dvakrát týdně. Podmínkou návratu do střelecké formy je samozřejmě fyzička. Koleno vypadá v pořádku, takže se cítím stoprocentně být zpátky i po zdravotní stránce,“ zaklepává na dřevo.

V Milešovicích si Dušan Svoboda málem vyrovnal svůj dosavadní střelecký rekord v jednom zápase v mužské kategorii. Ten má ještě z Dražovic, když v přípravném utkání v Líšni dal céčku nyní už druholigového klubu pět gólů. Celkově v jedné sezoně se dokázal dostávat i nad třicet úspěšných zásahů. Ujišťuje, že i v tomto sportovně zralém věku ho střílet góly a fotbal jako takový stále baví. Proto také už druhým rokem trénuje mladší a starší přípravky v Bučovicích.

V krátkém letonickém jaru dal Svoboda za áčko pět gólů. Tři kola před koncem okresního přeboru jsou Letonice na třetím místě tabulky, ze kterého se loni postupovalo…

„Teď tady asi nálada na první B třídu není. Když jsme to probírali, tak většina kluků nechce jezdit nějaké větší vzdálenosti. Cíl letonického fotbalu aktuálně je hrát špici okresního přeboru, vyhrávat zápasy a bavit fotbalem naše fandy. To je i za mně optimální stav. Teď jsme v mužstvu takový mix starších kluků s mladšími. Na tu první B by se asi musela sejít nějaká mladá parta kluků, kteří by to chtěli hrát. A samozřejmě by se musely zvažovat finanční náklady. Takže tento rok postup určitě nebude a jestli v průběhu dvou tří let by se to změnilo, to lze těžko říct,“ sdělil kanonýr.