„V žácích jsem možná pět gólů někomu dal, ale v mužích to si nepamatuju. A ještě k tomu, aby byly tři z penalt! To jsem nikdy neviděl ani jako divák,“ usmívá se hrot slavkovského útoku.

Dvě penalty si „vykoledoval“ sám, třetí rozhodčí nařídil po faulu na dalšího útočníka Karla Kachlíře. Dan zná nepsané pravidlo, že faulovaný hráč by penaltu střílet neměl, přesto se ke všem třem postavil. A ani jednou nezaváhal. A to tvrdí, že nějakou taktiku, nebo recept na úspěšnost nemá.

„Nečekal jsem, co bude dělat gólman. Prostě jsem to chtěl trefit k tyčce. Napřed doprava, pak doleva. Vždy šel na druhou stranu. Třetí zase doprava. U té směr vystihl, ale zrovna to bylo docela dobře kopnuté, takže na balón nedosáhl. (úsměv) Ještě v I. B třídě jsem v Rájci-Jestřebí kopal dvě penalty, a taky obě proměnil. Nemám to nakopané třeba na jednu stranu, ale zrovna před tímto zápasem jsme penalty trénovali. No trénovali, kopali, protože na tréninku nás bylo málo a nemohli jsme hrát na dvě. Střílel jsem tři a všechny jsem dal. Ale v tréninku je to jasně něco jiného než v mistrovském utkání, kde vás sledují lidi,“ připomíná.

S osmadvaceti góly vede Matocha suverénně tabulku střelců okresního přeboru. O sedm před Jakubem Jozífkem z Otnic. Je to právě těch sedm gólů z penalt. Do zápasu s Pustiměří z pěti neproměnil jen jednu. Na penalty je ve Slavkově určený, ale upozorňuje, že na tom nějak nelpí.

„V předchozím utkání v Křižanovicích jsme v poločase vedli 5:0 (celkově vítězství 9:2, pozn. red.) V přestávce jsme se domluvili s Kryštofem Zrotalem, že když bude penalta, tak mu ji nechám. Přišel z dorostu a ještě nedal gól. Viděl jsem, že by mu hodně pomohl. A penalta byla a on ji dal. Svůj první gól mezi muži,“ ujišťuje, že se z gólu radoval stejně jako jeho autor.

Pěti gólům se slavkovský kapitán přiblížil už v podzimním utkání s Křižanovicemi. Těm dal bez penalty čtyři. Na tomto příkladu upozorňuje, jak vnímá hodnotu střeleckých rekordů.

„Vyhráli jsme 5:4. To mě udělalo větší radost, než tahle výhra s Pustiměří 5:0. Jeden z těch čtyř gólů tehdy byl vítězný a to je pro mužstvo důležitější, než mých branek. Cennější je dát jeden gól a vyhrát 1:0,“ zdůrazňuje.

Tak trochu paradoxem Matochova osobního střeleckého rekordu je, že v utkání vůbec neměl nastoupit.

„Byl jsem čtrnáct dnů dopředu omluvený. V pátek jsem byl v Opavě na svatbě a měli jsme tam přespat. Nedalo mě to a na fotbal jsme potom jel. Říkal jsem si, půjdu hlavně těm mladým příkladem klukům, ať vidí, že se dá na fotbal dojet odkudkoliv. Na sraz jsem dorazil o dvacet minut později, ale stihl jsme to do základní sestavy a tak to dopadlo…,“ nechává už bez komentáře.