„Do Otnic jsme jeli s tím, že tam chceme dobře bránit a pokusit se o dobrý výsledek. Mysleli jsme spíše na remízu, takže výhra je tak trochu navíc. Vydařil se nám začátek. Po autu jsme se dostali do vápna a zakončili jsme na 1:0. Dá se říct, že jsme je tím trošku zaskočili, protože hned v sedmé minutě jsme přidali druhý gól, a to se vám pak hraje o hodně líp,“ popsal okresní kanonýr tohoto týdne úvod zápasu.

Dalibor Nohel, Spartak Slavíkovice.Dalibor Nohel, Spartak Slavíkovice.Zdroj: Deník/VLP ExternistaSkromně tím přešel fakt, že oba góly zaznamenal právě on. Po tom dlouhém autu vyhrál u zadní tyče souboj s obráncem a po zemi zasunul balón k tyči. Druhý přidal po brejku, kdy si zpracoval dlouhý pas, na velkém vápně se uvolnil a na zadní tyč obstřelil obránce i brankáře. Další dva góly pak přidal z pokutových kopů.

„Na penalty určený nejsem, ale když jsem předtím dal ty dva góly a penalta byla za faul na mě, tak mně ji kluci nechali, abych si dal hattrick. A tu druhou to mně nechali asi abych do naší kasičky zaplatil něco víc, než jen za hattrick. Ale kolik to nakonec bude, to fakt nevím,“ dodal s tím, že na pokutové kopy vlastní návod nemá: „Většinou čekám, co udělá gólman, snažím se vydržet do poslední chvíle a až se pohne, tak to dávám na druhou stranu. I tyhle dvě penalty byly takové, asi jsem měl silnější nervy.“ (úsměv)

Čtyři góly přidal ke dvěma podzimním. V interní střelecké tabulce předstihl pětigólové Jakuby Hůlku a Mrázka. Už jen jeden gól mu chybí na Radka Orálka. Spoluhráči ovšem měli na hřišti víc možností. Dalibor na podzim odehrál jen polovinu zápasů, na jaře teprve druhý, přičemž v předchozím se Slavkovem B střídal. Vysvětlení je prosté, přednost dostává zaměstnání.

„S klukama jsem neabsolvoval zimní přípravu a teď před Otnicemi jsem byl teprve na prvním tréninku. Jak jsem skončil školu, tak už jsem fotbal musel přesunout na druhou kolej a přednost dostalo zaměstnání. To mám časově dost náročné, jsem soukromník, montujeme nábytek a jezdíme po celé republice,“ vysvětlil.

Dalibor je odchovancem slavíkovického fotbalu. Začínal tam v přípravce, ještě v žákovských kategoriích přešel do Rousínova a do Vyškova. Z Vyškova se ještě jako dorostenec vrátil do Tatranu a tam si zahrál krajský přebor mužů. Vysvětlení, proč nepokračoval na této úrovni už podal. Prioritní je živnost.

Slavíkovice si jako nováček vedou v nejvyšší okresní soutěži velice slušně. Aktuálně na sedmém místě uzavírají horní polovinu tabulky, přičemž mají zápas v Komořanech k dobru. Na sestupové »vody« mají dostatečný náskok, postupovými myšlenky se netrápí. Pohodu v týmu potvrzuje i Dalibor Nohel.

„Minulý rok do trojky přišlo, myslím, že pět mladých kluků a hlavně z Rousínova. Jsou to v podstatě, kluci kteří tady začínali, stejně jako já v přípravce. Takže se udělala výborná parta. A je hodně mladá. Mně je pětadvacet a už patřím mezi ty nejstarší. Perspektiva mančaftu tedy vypadá nadějně a snad by to mohlo být ještě lepší. Pokud si to postupně ještě víc sedne a pokud trošku potrénujeme. A když už ty kluky chválím, pak musím zdůraznit, že dát čtyři góly za zápas je sice hezké, ale bez spoluhráčů nedokážete nic. Takže je to víc zásluha hráčů, co mně šance připravili, a celého mužstva,“ zdůraznil slavíkovický útočník.