Soupeře pak po debaklu sám Tesař upřímně litoval. „Na Boršicích bylo vidět, že nepřijely zrovna v ideálním složení. Měly tam dost mladších kluků, pro které to byla velká škola,“ říká bývalý hráč Slovácka a začínající rozhodčí, který den po nevšedním utkání řídil duel okresního přeboru Kroměřížska Střílky – Těšnovice.

Pamatujete si na utkání, ve kterém jste naposledy zvítězili 14:0?
Upřímně, už si nevzpomínám, zda jsem někdy takovým způsobem vyhrál, a ještě bez inkasovaného gólu. V kategorii mužů to bylo ale určitě poprvé.

Co vůbec říkáte na tento divoký výsledek?
Pro mě samotného to bylo překvapení a myslím, že ani nikdo z mých spoluhráčů nečekal, že bychom takovým rozdílem mohli nad Boršicemi zvítězit.

Jaké byly reakce okolí na rekordní výhru?
Soupeře nám všem bylo po utkání líto. Náš trenér byl však nadmíru spokojený s výsledkem a určitě byl i rád, že jsme proměnili většinu našich šancí. I když si myslím, že jsme mohli dát minimálně o dva nebo i o tři góly víc. Naši fanoušci měli samozřejmě také velkou radost, jen mě mrzí, že jich na nás nechodí víc. Nicméně doufám, že i tento výsledek je na stadion přiláká.

Čím si takovou dardu vysvětlujete? Byly Boršice opravdu tak slabé?
Podle mě utkání ovlivnilo to, že jsme šli brzo do vedení. Poté jsme se snažili rychle přidat další góly a udělat si tak co nejvíce bezpečný náskok. Utkání určitě ovlivnilo i vyloučení hostujícího gólmana. Na druhé straně si myslím, že Boršice by ani v jedenácti neuhrály o moc lepší výsledek. Každopádně tento výsledek jsme sami vybojovali na hřišti. Hlavně na nás byla vidět chuť dát co nejvíce gólů. Nepolevili jsme ani za rozhodnutého stavu. Naopak, hráli jsme až do poslední minuty.

Vy sám jste se na demolici krajského rivala podílel čtyřmi trefami. Bylo to poprvé, kdy jste dal mezi muži tolik branek?
Za muže to bylo určitě poprvé, naposledy jsem dal čtyři góly ještě v dorostu.

Patříte mezi střelce od mládí?
Řekl bych, že jo, ale nejsem až takový sobec. Nemám problém s tím přihrát ještě lépe postavenému spoluhráči.

Vyjdou vás čtyři góly pořádně draho?
Co jsem si všiml, tak to tam náš pokladník už po zápase psal, takže mě to nějakou tu korunu bude určitě stát. Naštěstí jsem v tom nebyl sám. I mí dva spoluhráči si připsali hattrick.

Byla i nějaká oslava?
Žádné velké oslavy z mé strany neproběhly. Jenom jsme s přítelkyní a její maminkou zašli na večeři, protože zrovna nedávno měla svátek.

Jaké máte vůbec letos v Morkovicích cíle?
Tak cíle máme jenom ty nejvyšší. Teď už záleží jenom na nás, jak se nám je podaří naplnit. V létě od nás odešlo několik kluků a žádné velké posilování neproběhlo. Takže jsme si museli pomoci hlavně z vlastních zdrojů. Nicméně v týmu je stále velká kvalita, jen šířka kádru není zrovna optimální. Ale s tím se musíme na hřišti porvat.

Třeba postup do divize, která se v Morkovicích dříve hrála, vás neláká?
Postup do divize by byl krásný, už teď poslední dva roky jsme k němu měli velmi blízko. Uvidíme ale jak se bude sezona dále vyvíjet. Tohle byl náš první zápas, určitě nechci předbíhat a vyhlašovat útok na postup. Teď je důležité jít zápas od zápasu a sbírat body.

Jaká je úroveň krajského přeboru Zlínska?
Úroveň krajského přeboru je podle mě vysoká. Hráči většiny týmů jsou technicky zdatní a běhaví. Takže spousta utkání nabídne atraktivní fotbal. Můžete vidět, že v každém kole padá hodně gólů.

V minulosti jste hrával i za Slovácko. Udržujte vztahy s bývalými spoluhráči?
Většinu mládežnických kategorií jsem prošel třeba s Tomášem Břečkou nebo Michalem Trávníkem. Oba nyní nastupují v lize za Jablonec. Zapomenout nesmím ani na Luďka Vejmolu, který momentálně hostuje v Jihlavě. S kluky jsem stále v kontaktu, alespoň jednou do roka si na sebe uděláme čas a zajdeme na večeři.

Vím, že jste i rozhodčí. Jak dlouho se pískání věnujete?
Pískám již druhým rokem a musím říct, že mě to baví čím dál víc. Člověk si nesmí brát až tak moc ty okolní vlivy. Do pískání se snažím přenést své zkušenosti z fotbalu, a proto se snažím s hráči hodně komunikovat a vysvětlit jim, proč jsem zrovna tento zákrok zapískal nebo proč jsem naopak nechal pokračovat ve hře.

Kam byste to chtěl v kariéře dotáhnout? Lákají vás profesionální soutěže?
Zatím jsem nad tím moc nepřemýšlel. Snažím se hlavně získávat zkušenosti a jako rozhodčí se zlepšovat. Momentálně je pro mě největší odměna, když hráče utkání baví a bez ohledu na výsledek mě třeba i pochválí. To vždy odjíždím domů s dobrým pocitem.

Baví vás více hrání nebo pískání?
Rozhodně mám stále víc blíže k fotbalu, protože se mu věnuji celý život. Ale pískání mě baví také, dokonce víc než jsem čekal. Někdy je to těžké skloubit dohromady, kolikrát jsem po víkendu úplně hotový. Musím ale moc poděkovat své přítelkyni, která mě podporuje jak při fotbale tak při pískání. Protože obojí je dost časově náročné a přes sezonu na sebe o víkendech nemáme tolik času.

Boršický Filipský: Kvalita kádru neodpovídá krajskému přeboru„Takový debakl jsem zažil snad jenom v žácích, kdy jsme s Boby Brno prohráli 21:0. Jinak si na podobný příděl nepamatuji. Proč jsme dostali tolik branek? Je to jednoduché. Nemáme kvalitní tým. Z minulé sezony jsme v Boršicích zůstali jenom tři. Kromě mě už pouze Rosťa Kohoutek a Michal Cigoš, jinak je to samý dorostenec nebo kluci, co hrávali v béčku.

Prostě kvalita kádru neodpovídá krajskému přeboru. Nejsme žádný zkušený mančaft, je to jenom o bojovnosti. Pokud nepřijde tři až pět hráčů, budou debakly pokračovat. Je otázka pro výbor, jak se k tomu postaví. Pokud vedení nikoho nepřivede, nemám důvod v Boršicích zůstávat. Přece jenom mám nějaké jméno a nechci jezdit na venkovní zápasy pro výprasky. Aby se mi lidi smáli.“
Záložník Boršic Petr Filipský