Jde o malebnější část Maltské republiky, co se klidu a zeleně týče. Města jsou menší, mezi nimi projíždíte zemědělskou krajinou. Liší se nátura místních lidí, mezi obyvateli Malty a Gozo panují rozdíly, možná jako mezi Pražany a Brňany.
Gozo nabízí velké množství přírodních krás, malebných mořských scenérií, ale také řadu pamětihodností. Nejznámější je starobylá pevnost a duchovní centrum ostrova Citadella a také megalitický chrám Ġgantija z doby 3800 až 3000 před naším letopočtem.
Pro milovníky historie zaslíbené místo, pro ostatní spíš halda kamenů naskládaných do tvaru chrámu. Ovšem o sedm století starší než Stonehenge. A na kameny v Anglii chodí ještě větší procesí.
Naši hrdou průvodkyni rozladí jen výkyvy počasí, což se ukázalo při krátké přeháňce. My, zvyklí v lednu spíš na sníh, jsme zůstali v klidu, ovšem průvodkyně horlivě vypráví o tom, jak se na ostrově nedá věřit předpovědím a že turisté jí rozmary klimatu až vyčítají.
Díky tomu se však dozvídáme, že maltský výraz pro déšť je téměř totožný jako nadávka v angličtině, kterou použijeme, když nás něco štve. Mírně řečeno. Takže Malťaně, pro které je angličtina takřka rodný jazyk, s oblibou komentují déšť domáckým slůvkem a zároveň si u něj vlastně uleví od plic.
Hodit se vám to může při cestě z Goza, když se naloďujete na trajekt. Ten totiž neplatíte při cestě z Malty, ale pouze při návratu zpět. Takže pokud utratíte všechny peníze za suvenýry nebo víno v domnění, že se bez placení dostanete i zpět, můžete si anglicky zanadávat.
Pokud tedy prší, jinak místní velmi snadno urazíte.