Kliknutím zvětšíte
Na hřišti vám to šlo výborně. Chodíte s Juventusem často na hřiště?
Nikdy, protože se to nedá (usmívá se). To už je na nás moc rychlý, údržba už je špatná. Dneska jsem se snažil trochu běhat, zahrát si fotbal. Myslím, že nás to bavilo. Chtěli jsme trošku pobavit lidi, protože jich – na nás důchodce – přišlo dost.
Nevypadalo to, že máte špatnou údržbu. Trénujete často?
Právě, že moc ne. Já se na hřiště teď už skoro vůbec nedostanu. Je náročný se udržovat. Nějaký běh tam je, ale moc ne.
Nejen na vás bylo vidět, že i v takovém exhibičním zápase chcete vyhrát. Bylo to tak?
My jsme taková parta, která prohrát nechce. Může se stát, že prohrajete, musíte ale udělat všechno proto, abyste neprohráli. Snažili jsme se dávat góly a myslím, že nám to i docela vycházelo. Sigma byla taky dobrá. Byl to fajn den. Jsem rád, že jsme tady byli. Jsme generace, která si sedla, rozumíme si jako s kamarády z vesnice. Dobře jsme si zahráli.
Často se vám dařily i hezké akce.
Když jdete na hřiště, musíte lidem něco nabídnout, protože oni si za to zaplatili. Je třeba do toho dát všechno. Udělat akce, góly a fotbalem se bavit. Pak, si myslím, že se baví i lidi. To je takové krédo, na které by fotbalisté neměli zapomínat.
Spolupráce s Karlem Poborským fungovala, jako kdybyste skončili s fotbalem teprve včera. Pořád ji máte zakódovanou?
To je úplně jednoduchý, tohle se nezapomíná. Spíš je to o těch tempech, jestli ty nohy trošku jdou. Karel se ale dokáže nabídnout úplně krásně a dáte mu to jenom do pohybu. Fotbal chce myšlenku, běh. Je to o tom si vyhovět. My jsme se o to snažili, trenér Brückner měl radost, takže to bylo fajn. Góly padaly a já myslím, že lidi byli spokojení.
Co vám vyvstane na mysli jako první, když se řekne Karel Brückner?
Těžko se vybírá jenom jeden moment, bylo jich strašně moc. Možná, když jsme kolikrát dostali kartáč v poločase, když jsme prohrávali. Házel po nás, co našel. Někdy to bylo docela náročné. Vy ho vidíte jako kliďase, ale někdy když přišel do kabiny, tak to stálo za to. Ale zasloužili jsme si to. My jsme pod ním ovšem hráli strašně rádi. Věděli jsme totiž, že když budeme dělat to, co po nás chce, můžeme hrát dobrý fotbal. A myslím, že se to vyplnilo.
V listopadu bude panu Brücknerovi 80 let. Pořád ale vypadá stejně, že?
Vypadá. Bavili jsme se o poločase a myslím si, že by to někde ještě úplně v pohodě dal. Ti, kteří ho chtějí oslovit, mají šanci.
Vzal byste ho do Juventusu?
Hezký dotaz (usměje se). Pana Brücknera určitě, protože si myslím, že trenérské kvality na to má úplně v pohodě.
Co byste popřál Sigmě do dalších sta let?
Aby to dělali tak, jak to dělají. Myslím si, že měli úspěchy. Když si vezmete těch sto let, tak je to důležité mužstvo v českém fotbale. Bude důležité, aby jim to tak šlo i dál.
Vybavily se vám během exhibice nějaké vzpomínky na Andrův stadion?
Jo, zrovna ten poločas, jak jsem o něm mluvil. To bylo tady. Prohrávali jsme se Slováky 0:1, pak jsme ale vyhráli. Dokonce 4:1. To bylo po tom kartáči, co jsem zmiňoval. Pan Brückner věděl, jak na nás. Dělal historii českého fotbalu, právem si zaslouží to, co se tady odehrávalo. Lidi mu vzdali hold, bylo to pro něj fajn.
Co jste říkal na prohru českých fotbalistů v Kosovu?
Neviděl jsem to, jen jsem nějaké věci slyšel. Samozřejmě, když prohrajete, máte nějaký problém.
Není to ostuda tam prohrát? Znáte vůbec někoho z jejich týmu?
Přiznám se, že neznám. Myslím si, že je to soupeř, který je dost podceňovaný, ale fotbal hrát umí. Podle toho, co předvedli – alespoň z toho, co jsem slyšel – to nebylo jednoduché. Kluci se o tom přesvědčili. Je třeba na to zapomenout a hrát další zápas.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
