Poté, co skončil s fotbalem na nejvyšší úrovni, se ve Znojmě usadil a vydal se trochu jinou profesní cestou. Pracuje totiž jako pomocník na stavbách.

Celý život jste strávil na fotbalovém trávníku. Jak jste se dostal k tomuto zaměstnání?
Můj děda byl také zedník a vyučil jsem se na takové škole. Fotbalem jsem se nemohl živit navždy, roky nezastavíš. Tak jsem se rozhodl, že budu makat rukama.

Bylo těžké přejít od fotbalu tímto směrem?
V dnešní době nic není jednoduché, ale takový je život. Bylo to dobré rozhodnutí, jsem spokojený.

Minulost… Todor Yonov ještě v dresu Znojma, kde prožil deset sezon a stal se i kapitánemFotbal ale stále ještě hrajete, že?
Ano, v rakouském Wullesdorfu. Je to o úroveň níže pod divizí. Mají krásné stadiony, dobré organizace, kvalita je slušná. Tři kola před koncem jsme sedmí, takže to je taky v pořádku. Fotbal mi stále dělá radost, tak si ho užívám. Nevím, jak dlouho ještě budu hrát, ale pokud zdravíčko bude sloužit, tak nechci nic vzdávat.

Pracovně jste u fotbalu nechtěl zůstat?
Nějaké náznaky byly a jsou. Mám i trenérskou licenci B. Nedělám si naděje, že budu nějaký velký trenér, ale třeba časem půjdu někam do nižší soutěže nebo budu dělat třeba sportovního manažera. Konktakty nějaké mám, bavím se s různými lidmi, ale zatím jsem spokojený takto. Snažím se makat, jak to jde, a udržovat si nějakou výkonnost ve fotbale i v práci.

InfografikaUsadil jste se ve Znojmě, kde jste deset let působil. Cítíte, že jste se tam stal legendou?
Zažil jsem tam toho hodně, ale nehraju si na nějakou legendu. Přišel jsem v roce 2005 a za deset let jsme dokázali postoupit do druhé a potom i do první ligy. Byly to krásné časy. Když můžu, tak skočím na zápas a za klukama do kabiny.

Letošní sezona vám však asi radost neudělala. Znojmo sestoupilo z druhé ligy…
Je to nepříjemná věc. Když to řeknu s nadsázkou, trochu mě bolí srdce, protože si to znojemský fotbal nezaslouží. Ale takové věci se bohužel dějí. Musí zachovat chladnou hlavu a pracovat koncepčně. Ale to už je na vedení, já na dálku radit nemůžu.

Tak k těm příjemnějším věcem. Na co nejraději vzpomínáte z vašeho zdejšího působení?
Prožil jsem zde hezké věci, na Znojmo vzpomínám jen v dobrém. Nikdy ale určitě nezapomenu, jak jsme hráli doma pohár s Bohemians 1905, tehdy ještě nebyli ligové mužstvo (pozn. red. - rok 2011).

Vítěz zápasu měl jít v dalším kole na Spartu. Vedli jsme, oni vyrovnali a dvacet minut před koncem byla standardka. Ty jsou takový můj koníček a tehdy se mi povedla. Trefil jsem na 2:1 a šli jsme na Spartu. Hráli jsme doma i venku, byl to takový náš první zážitek proti velkému klubu. A pak samozřejmě vzpomínám na postup do druhé i první ligy.

Jak jste se v roce 2005 dostal do Česka?
Hledal jsem lepší možnosti pro mou kariéru a přišla tato nabídka. Doma jsem hrál ligu, ale nastaly nějaké finanční problémy, tak jsem šel sem. Původně jsem měl hrát za Slávku, ale nepodařilo se a dodneška nelituji. Jsem strašně rád, že jsem zůstal ve Znojmě.

Návrat do Bulharska po konci kariéry nepřipadal v úvahu?
Už jsem tady měl založenou rodinu, takže bylo jasné, že zůstaneme. Narodil se nám syn, kterému je teď čtyři a půl. Druhému je rok a půl. Rodina by se samozřejmě mohla přestěhovat, ale v Česku se cítím dobře. Mám tu spoustu kamarádů. Nepřicházelo v úvahu vracet se domů. Dá se říct, že už jsem napůl Čech.

Vedete syny k fotbalu?
Určitě. Teď jsme hráli doma, prohrávali jsme 0:2. V 85. minutě jsem dával gól z penalty, v 91. jsme pak vyrovnali. A byli u toho oba synové s manželkou. Takže ano, když je čas, chodíme si zakopat. Oni jsou strašně hraví. Budu rád, pokud se budou chtít vydat fotbalovou cestou, ale nutit je nebudu. Pokud budou mít talent, tak si budu přát, aby se mu věnovali, protože fotbal dává radost a když si jím ještě můžeš vydělat peníze, je to nejlepší, co může být.

Stíháte sledovat bulharský fotbal?
Mám doma satelit, takže pokud je čas, tak zápasy sleduju. Dívám se a mám přehled, co se děje.

Poslední roky vládne Razgrad, který je vlastně stále tak trochu novým mužstvem. Rozhodují o jeho suverénní pozici peníze?
Je pravda, že já jsem se s nimi už nepotkal. Je to nový klub, ale taky už nějakých deset let. Jde o to, že další kluby pro ně nejsou konkurence. Nejde jen o peníz, všechno tam funguje. Je to jako třeba tento rok Slávka. Dost peněz, kvalitní organizace, šikovní fotbalisti z ciziny…

Zítra se utká vaše rodná země s vaší současnou domovskou. Těšíte se?
Stoprocentně. Jsem hrozně zvědavý, jak to dopadne. Bude to zajímavá konfrontace a myslím, že rozhodne nějaká chyba. Ať vyhraje ten lepší.

Nebudete mít dilema, komu fandit?
Jsem Bulhar, takže fandím Bulharsku. A dobrému fotbalu. Přeju i Čechům, ale v tomhle zápase jim fandit nebudu.

Líbí se vám někdo ze současných českých hráčů?
Máte šikovné kluky, líbí se mi hodně hráčů. Určitě Vláďa Darida, proti němu jsem hrál ještě v Plzni. Tomáš Vaclík je výborný brankář. Jsou tam i další, jen mě teď nenapadají jména.