„Bylo toho víc, ale jsem rád, že jsem si mohl zahrát. Především bylo pro naši partu pozitivní, že jsme zvládli derby s Chrudimí,“ řekl Tischler.

Pardubice jsou jeho druhým českým klubem. S fotbalem ovšem začínal v Rakousku, odkud pochází jeho otec. „Mamka se po revoluci podívala do Rakouska a nakonec tam i zůstala,“ vysvětluje mladý záložník.

„Začínal jsem doma, dá se říct na vesnici. Kromě toho jsem hrál i stolní tenis, ale nakonec vyhrál fotbal. Pak jsem přestoupil do Austrie Vídeň, kde jsem prošel celou akademií,“ představuje Tischler svůj životopis.

„Trenéři v Austrii hleděli na to, abychom byli po technické stránce dobře vybaveni,“ doplňuje a rád vzpomíná i na výborné tréninkové podmínky.

S cílem přerušit nepříznivou bilanci na vlašimském hřišti vyráží Pardubice k utkání 6. kola F:NL. V dubnu zde Východočeši prohráli 1:3 a přišli o dva vyloučené hráče. Vlašim v této sezoně ještě nevyhrála, ale třikrát remizovala. Hraje se v neděli od 17 hodin.

V patnácti letech sice na jeden zápas oblékl rakouský dres, ale rozhodl se reprezentovat Česko. „Musím přiznat, že to byl můj sen. Když jsem v roce 2004 viděl Euro a české hvězdy Čecha, Rosického, Nedvěda a další, tak jsem chtěl hrát tady,“ říká.

To se mu splnilo, první pozvánku obdržel do české "sedmnáctky", loni pak reprezentoval na evropském šampionátu hráčů do 19 let. Již jako fotbalista Slovácka, kam se přesunul v osmnácti.

„Jeden z hlavních důvodů byla reprezentace, tady mě mohou trenéři více sledovat. Taky jsem si chtěl zkusit život v Čechách,“ říká.

V létě následoval přesun do Pardubic. „V kabině je dobrá parta, mám možnost si zahrát druhou ligu, potřebuji už hrát dospělý fotbal. Ve východních Čechách mám i rodinu,“ prozrazuje.

Pod Vinicí teď pracuje pod dohledem trenéra Jiřího Krejčího. „Mladý hráč, ale konstruktivní, je zvyklý hlavně na pozici šestky. Hraje první sezonu mezi dospělými, budeme s ním pracovat, má velkou perspektivu a na hřišti mu to myslí,“ řekl o něm Krejčí.


Střed hřiště, to je místo pro Tischlera. „Nevadí mi, když se můžu zapojit ještě více dopředu. Ve středu pole můžu hrát asi všechno,“ usmívá se.