Zkušený kanonýr ve druhém poločase otočil skóre, když zejména druhá branka byla mazácká. Jenže Kropáček vůbec neměl hrát. Před zápasem se Horváthovi omluvil pro zranění kotníku Lička. „Jsem rád, že Miloš se trochu obětoval, protože celý týden netrénoval a to jeho koleno ještě není docela v pořádku. Ale to je ten hráč, který, když se dostane do šance, dá gól,“ chválil kanonýra Horváth.

Ale pojďme od začátku. Vyškovští nasadili kvapík a soupeře natlačili do jeho pokutového území. Tutovou šanci sice neměli, ale několikrát hosté hasili na poslední chvíli. Při výborné samostatné akci Pally se pak vyznamenal brankář Křížek. Hosté trpělivě bránili a čekali na brejky. Ve 33. minutě jim vyšel dokonale. Vavruša střelil po zemi centr z pravé strany a zezadu nabíhající Dujka technickou a přesně mířenou placírkou do Kollárova protipohybu trefil přesně. „Do gólu, asi těch třicet minut, jsme hráli velmi dobře. Byla v tom chuť hrát a nabídkou. Standardky jsme si vytvářeli po dobré hře. Po gólu jsme úplně vypadli v tempa. Po přestávce se ukázalo, že mužstvo má sílu a hlavně zkušenost,“ konstatoval po zápase Horváth.

Jeho hostující kolega Jaroslav Matějíček si myslí, že právě v té době se lámal chleba a cítil i křivdu. „Vyškov hrál dobře, ale zlomový moment vidím v prvním poločase, kdy nebyla odpískaná penalta na našeho hráče. To bylo za stavu, když jsme vedli. Takových situací bylo víc. Možná domácí mohli vidět i červené karty za zastavení našich hráčů nabíhajících do čisté šance. Takže myslím, že k podobě výsledku pomohl i rozhodčí,“ říkal po utkání. Sudí ovšem byl situaci ve 36. minutě velmi blízko a střet brankáře Kollára s protihráčem, který hasil Žočkovu chybu, posoudil jako filmování penalty a ukázal Vavrušovi žlutou kartu.

Do druhého poločasu si domácí přinesli přesnější koncovku a rázem měli několik gólovek. Vyrovnaní přišlo po akci mladíků Hradil – Palla, když druhý jmenovaný centrem prostřelil ruce brankáře a Kropáček pohodlně hlavou postrčil míč do sítě. „Ano, přišel jsem k tomu dost lacino, ale je to i o tom, že jste tam, kde máte být. Gól hlavou jsem naposledy dal asi v dorostu,“ lišácky se usmíval kanonýr.

Druhý gól si „vychutnal“ ještě víc. Sólem obešel brankáře a z poměrně těžkého úhlu zasunul míč do brány. „Ano, bylo to příjemné a cílené. Nejdřív jsem si myslel, že to dám někomu pod sebe, ale byli tam tři od nich a jen jeden náš, tak jsem mu to dal mezi nohy. Couval, těžko je mohl dát k sobě,“ popsal Kropáček vítěznou akci.

Hosté pak přidali na obrátkách a byli velice nebezpeční. Párkrát to před Kollárem opravdu hořelo, ale Vyškovští tlak i aktivní hrou do otevřené obrany Otrokovic přežili. „Byl to klasický zápas s Viktorkou. Oni houževnatí, kombinačně moc dobří. A efektivní ve hře. Jsem moc rád, že tohoto soupeře máme za sebou,“ uznal kvality soupeře Horváth. Podobnou poklonu nakonec sportovně vysekl i Matějíček. „Ve druhém poločase jsme udělali individuální chyby na půlící čáře a Vyškov to potrestal. Domácí byli v zápase šťastnější, ale fotbalovější a měli víc příležitostí, to musím uznat,“ dodal kouč Viktorie.

Divize D
Vyškov – Otrokovice 2:1 (0:1)
Branky: 55. a 70. Kropáček – 33. Dujka. Rozhodčí: Střítecký. ŽK: Hodinář – Vavruša, Gerych. Diváků: 230.
Vyškov: L. Kollár – Koláček, Hodinář, M. Kollár, Miloš Žoček – Pospíšil, Voral, Farník, Palla (85. Sigmund) – Kropáček (77. Martin Žoček), Hradil (90. Daněk).
Otrokovice: Křížek – Zábojník, Bělaška, Gerych, Dujka – Trnčák (77. Šuranský), Zálešák, Vavruša, Vančura (88. Beránek) – Ondráš, Jurčík (66. Alexa).