Byl jediným kandidátem a jen jeden delegát valné hromady pro něho nezvedl ruku a zdržel se hlasování. Jasný důkaz, že nový muž v čele výkonného výboru Okresního fotbalového svazu Miloslav Brtníček má velkou důvěru fotbalového hnutí na Vyškovsku. Ten povede příští dva roky, do další valné hromady. „Za svoji osobu nabízím spolupráci s oddíly i směrem k vyšším orgánům tak, abychom z fotbalu měli radost,“ řekl Brtníček před volbou, když delegátům představoval své fotbalové vize.

Osobně se asi představovat nemusíte, jste ve fotbale na Vyškovsku známou osobností. Přesto, připomeňte vaši fotbalovou minulost?
Za žáky a dorost jsem hrával ve Vyškově, na vojně pak krajský přebor za VTJ Strašice. Od devatenácti let jsem fotbalovým rozhodčím. Později jsem začal pracovat jako delegát Českomoravského fotbalového svazu, dnes tedy Fotbalové asociace České republiky, byl jsem i delegátem v moravských soutěžích a nyní v kraji. Po úmrtí Josefa Přikryla jsem byl předsedou klubu ve Vyškově.

Nejvíc jste ale známý s píšťalkou…
Nejvýš jsem pískal moravskoslezskou fotbalovou ligu, tedy třetí nejvyšší soutěž. Ale rád vzpomínám i na přátelská utkání. Během rozhodcovské kariéry jich bylo hodně a ty atraktivní zejména v době éry prvoligových Drnovic. Asi ten úplně nejlepší zápas nebo nejatraktivnější byl souboj Drnovic s FC Alachuence, tehdy mistrem Kostariky.

Pojďme k vaší nové funkci. Co v ní považujete za prioritní?
Práci s mládeží. Teď je nejvíc práce s přípravkami, kde se mění struktura soutěží. Věřím, že to zvládneme. Mládež je základ a je příjemné, když to někdo z okolí dotáhne třeba do reprezentace. To je teď příklad Milana Petržely, kterého jsem měl chvilku v přípravce ve Vyškově.

Co byste vyzdvihl z ostatních úseků?
Změnil se název svazu, na to musíme také reagovat. Okres taky získal právní subjektivitu, budeme hospodařit sami. To je pro nás nové, ale musíme to zvládnout. Výsledkem by mělo být ulehčení práce dobrovolných funkcionářů v klubech.

Nastupujete po éře oblíbeného Vojtěcha Baláše. Víte, jak dlouho byl předsedou okresního svazu? Sedmadvacet let: určitě vnímáte, že vás s ním budou srovnávat.
Chci svaz řídit stejně dobře jako Vojta. On byl velkým přítelem už mého otce a samozřejmě i mým kamarádem a dobrým spolupracovníkem, když jsem působil v různých komisích okresního fotbalového svazu. Takže jsme byli v úzkém kontaktu. Já jsem přesvědčený, že sám předpokládal, že funkci předsedy po něm někdy vezmu. Škoda, že je to za takových okolností.

Zmínil jste ekonomiku. Čím konkrétně může okresní svaz pomoct klubům?
Zatím jen správným přerozdělováním financí, které dostane shora. A dobrým hospodařením ve své vlastní činnosti. Pokud ušetříme nějaké prostředky, musíme je zase správně poslat tam, kde budou nejvíc potřeba.

Dokážete vytvořit vlastní zdroje?
To je samozřejmě otázka jednání s případnými sponzory, která nejsou snadná. Ale musíme se o to pokusit. I to je jedna s mých vizí. A takto získané prostředky bychom opět používali hlavně na podporu výchovy mládeže. Boj o finance ale musí být každodenním chlebem každého činovníka. Ať jsou to hasiči nebo fotbalisti. Zvlášť v této době.

Jste členem Rady města Vyškova. Čím to může fotbalu prospět?
Měla by to být výhoda při různých jednáních. Je lepší, když můžete vystupovat i z pozice člověka, který má důvěru širšího okruhu občanů, než jako funkcionář jedné, úzce specializované organizace. A určitě z pozice předsedy svazu můžu funkcionářům klubů dobře poradit při jejich jednání s vedením jejich obcí.

Naznačil jste, že budete jednat s funkcionáři vyšší fotbalových orgánů. Dovolte tedy osobní otázku. Jak jste přijal náhlé odstoupení Ivana Haška z pozice předsedy svazu?
Haškovo odstoupení mě velmi mrzelo, protože jsme s ním jednali asi týden před tím ve Vyškově. Dokonce to otřáslo i mým sebevědomým v otázce kandidatury do čela okresního svazu, protože jsem předpokládal, že budu spolupracovat právě s Haškem. V tomto místě musím zdůraznit, že spolupráce s prvním místopředsedou asociace Daliborem Kučerou je perfektní, čehož byla dokladem i jeho účast na naší okresní valné hromadě.