Velmi rozporuplné pocity zavládly po skončení letošní sezony v celku FC Bučovice. Tým, který válčil v I.A třídě, nesplnil předsezónní očekávání a pohyboval se spíše ve druhé polovině tabulky soutěže. „Se sezonou, tím jak vypadala, rozhodně spokojen nejsem. Na druhou stranu jsme tu všichni rádi, že se nám podařilo poměrně klidně soutěž zachránit,“ shrnul stručně trenér Bučovic Zdeněk Marčík. Ten ihned také našel důvody nevydařeného účinkování svého týmu. „Byl to především uzoučký kádr. Hráli jsme asi s patnácti hráči, ale pronásledovala nás zranění,“ řekl Marčík. Podle jeho slov se mu občas jen velmi těžko slepovala sestava pro zápasy.

„Nemohli jsme ani doplňovat soupisku o hráče z dorostu či rezervního týmu. Dorost do poslední chvíle bojoval o postup a hráči z béčka neměli zájem hrát ve vyšší soutěži,“ postěžoval si Marčík s tím, že motivace hráčů bučovického náhradního týmu byla tak malá, že jednou neodcestovali ani ke svému vlastnímu zápasu. Pokud jde o dění na hřišti, pata tlačila Bučovické především v útoku. „V podstatě nemáme útočníka. Pavel Pospíchal se na začátku sezony jevil velmi dobře, jenže se pak brzy zranil,“ smutnil bučovický lodivod, který nyní napíná všechny síly, aby kvalitního útočníka do svého týmu přivedl. „Bohužel však nikde v okolí nikoho takového nenacházím. Komukoliv, kdo dokáže střílet góly, bych dal šanci, i kdyby to byl dorostenec,“ neskrývá Marčík.

Právě kvůli tragické střelecké produktivitě jsou Bučovice doma druhým nejhorším týmem. „Nedokážeme proměňovat šance, i když si jich dost vytvoříme, dokonce ani penalty nám nejdou. Když pak u nás soupeři betonují, nedáme gól a do otevřené obrany naopak inkasujeme,“ ví Zdeněk Marčík. Naopak venku jsou Bučovice čtvrtým nejlepším týmem, když těží především z brejků. Co chybí bučovickému týmu v útoku, dostává se mu v míře vrchovaté v obranné fázi. „Obránci Jan Brožina, Pavel Tichý i Tomáš Kachlík jsou našimi oporami. Velmi spokojen jsem také s gólmany. Matěj Posolda se výborně chytl a Martin Hanák je tradičně výborný,“ říká Marčík. Druhý gólman si dokonce připsal i gól. „V utkání v Lanžhotě střídal dvě minuty před koncem jako hráč do pole. Vytvořil si šanci a chladnokrevně ji proměnil ve vítězný gól. Dávám ho za příklad ostatním,“ usmívá se. Ve svém týmu kouč vyzdvihl i záložníky.

„Šikovný je Petr Nevole, navíc, přestože šanci občas nepromění, dává i góly,“ řekl na adresu šestigólového střelce Marčík. Pozitivně hodnotil také dalšího středopolaře Davida Wágnera. „Někdy podá výborný výkon, jindy je to bohužel o něco slabší,“ nevyhýbá se trenér mírné kritice. Zdeněk Marčík je hrdý také na to, že jeho tým kromě dvou zápasů vždy na hřišti odvedl maximum a do zápasů šel s nasazením. „Vyzdvihl bych domácí utkání s Bavory. Přijely se všemi svými dříve prvoligovými hráči, přesto jsme s nimi hráli krásný vyrovnaný fotbal. Líbilo se to i výborným divákům. Sešli se v hojném počtu a povzbuzovali, i když jsme prohráli. Bohužel i v tomto zápase nás zradila koncovka a těsně jsme prohráli,“ uzavřel kouč.