Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Kvalitní fotbal, množství šancí, z nichž více si vytvořili hosté. Žádnou akci ale na rozdíl od domácích nedotáhli do úspěšného konce a to rozhodlo.
To vše přinesla včerejší pohledná, sluncem zalitá, sportovní podívaná na vyškovském fotbalovém stadionu. Střetly se tu týmy, jejichž vzájemný duel sliboval mnohé. A utkání průběžně šestého Vyškova s prvními Šardicemi opravdu nezklamalo.

Úvodní minuty patřily spíše domácím. Ti, jak na vlastním trávníku bývá jejich dobrým zvykem, se na soupeře vrhli bez bázně a hany. Během první dvacetiminutovky si vytvořili několik slibných situací, ovšem v nich selhali, když hlavně Mašlej v jedné z tutovek sám před brankářem Štěpánem odražený míč nezkrotil, i když měl času dostatek. Hosté v té době hrozili z rychlých brejků a své štěstí zkoušeli hlavně nepřesnými pokusy z dálky.

První, a jak se později ukázalo, i rozhodující okamžik přišel v minutě s číslem pětadvacet. To obránce Kopčil nakopávaný míč Rostexu nehrál a pouštěl ho pro brankáře. Správnou chvíli pro výpad ale odhadl domácí Lička, měl k zakončení nejblíže a vyběhnuvší strážce šardické svatyně jej při snaze o vyboxování balónu do bezpečí fauloval. „To se nemůže stávat, byla to naše hrubá chyba. Tím jsme soupeře dostali na koně,“ litoval po zápase trenér hostů František Ondrůšek.

Lička totiž pokutový kop s přehledem proměnil, zamířil do opačného kouta, než kam skočil Štěpán, a přivedl své mužstvo do vedení. „Chyba defenzivy ale i skvělý Lička, který sledoval balón a šel do toho po hlavě. Vyplatilo se,“ pochválil útočníka kouč Rostexu Pavel Svoboda.

Že by se ale tento moment negativně projevil na odhodlání hostů, to se nestalo. Naopak, probralo je to. Papírový favorit přebral iniciativu a ještě před odchodem do kabin pomalu ale jistě zatlačil soka na jeho polovinu. Na poločasovém vedení domácích se ale nic nezměnilo.
Druhé dějství se pak neslo v jednoznačném duchu: hostujícím bušení na vyškovskou obrannou hradbu. „Dalo se to čekat. Nám chyběl ve středu zálohy Horváth a další tři hráči prakticky čtrnáct dní netrénovali,“ přiznal Svoboda.

Rostex se někdy až příliš soustředil na bránění a Šardičtí se objevovali ve stoprocentních šancích. Naneštěstí pro ně jim ale v neděli zvlhl střelecký prach. Hrdiny týmu se nestali postupně Macháň, Sukup, Ondryáš ani Zapletal, přičemž jedenkrát zazvonila i pravá tyč branky. Nutno říci, že domácí párkrát vystrčili růžky ve formě brejků. Blízko k tříbodové pojistce měl Kollár, ale před dobře reagujícím Štěpánem selhal.

Nikdo z domácích ani hostů se už mezi střelce nezapsal. Po čtyřminutovém nastavení foukl sudí Kneisl naposled do píšťalky a propukly bujaré vyškovské oslavy vítězství. „Spokojenost. Pořád říkám, že proti silným celkům umíme hrát lépe než se slabšími. Navíc když Šardice ještě neprohrály, cítil jsem, že kluci mají o to větší motivaci,“ konstatoval vyškovský lodivod. Jeho protějšek na lavičce hostů měl pochopitelně jiné pocity.

„Máme kvalitní mužstvo, ale musíme umět bojovat celých devadesát minut. Dnes jsme poločas prakticky odchodili a doplatili na to. A když už máme tolik šancí, musíme prostě něco dát,“ zdůraznil šardický kouč Ondrůšek.