Nostalgie patří k setkání starých kamarádů, ale tentokrát jí bylo trochu víc. Může za to prostředí, ve kterém páteční „abiturienti“ zažívali nejlepší chvíle svých sportovních kariér. Fotbalový stadion v Drnovicích.

Tam se sešla téměř padesátka hráčů, kteří prošli tímto klubem v jeho slavnějších kapitolách. Odehráli tu velké ligové i pohárové bitvy, nakoukli do evropského poháru PVP. Stadionu se nevede dobře, a to by o něm stačilo…Mnohem zajímavější jsou osudy slavných jmen, bojujících ve jménu Agra, Gery, Olpramu, Petry, či jak se klub postupně jmenoval.

Kdopak třeba dnes ví, že slavný Slovák Albert Rusnák si po odchodu z Drnovic zahrál Ligu mistrů v Košicích a jeho syn to dnes zkouší v mládežnické akademii Manchesteru United? Kdo ví, že Eda Lasota hraje pro srandu okresní přebor v nohejbalu v nedaleké Pustiměři a trénuje nováčka vyškovského okresního přeboru Radlavice? Kdo si pamatuje, že Tomáš Randa, pozdější kapitán Sigmy Olomouc, si tady poprvé zahrál o prvoligové body? Mimochodem teď hraje I.A třídu v Kyjově.

Pamětníci by asi vydedukovali, že uznávaný fotbalový odborník Ivan Kopecký, který včera koučoval tým hvězd, už si spokojeně lebedí v důchodu. „Tady jsem působil čtyři roky a byly to jedny z nejlepších, které jsem ve vrcholovém fotbale zažil,“ přiznával. A to, prosím, trénoval mistrovské Vítkovice, Slavii, Baník Ostrava, byl sportovním ředitelem dvou prvoligových klubů a úspěšně koučoval i českou a předtím i československou jedenadvacítku.

„V Drnovicích to vždycky bývalo jiné než v ostatních ligových klubech, takové rodinné, jak se na vesnici sluší. Já jsem tu chytal ještě, když nestál stadion a bylo to normální hřiště. A pak samozřejmě i na stadionu. Ani já nemůžu proti angažmá v Drnovicích říct nic negativního,“ hlásil jeden z našich tehdy největších brankářských talentů Pavel Barcuch.

Nad otázkou, který ligový střelec ho štval nejvíc, vůbec nedumal a „vypálil“ jméno Lokvenc. „Ten měl svého času skvělou fazónu a mně dal gól snad vždycky, když jsme proti nim hráli,“ povídal u střídačky již s brýlemi na nose.

Vzpomínky. Uniknout jim nešlo, ani když hvězdy vyběhly na trávník. Hlasatel oznámil šest a půl tisíce diváků a sklidil potlesk, i když tribuna byla prořídlá. Bubeníci a hymna ovšem nechyběli.

Fotbal byl, jako to při takových akcích chodí, pohodový. Róbert Kafka nastřelil z pětadvaceti metrů tyčku. Michal Nehoda dal hlavou ránu, která pořádně zaduněla o betonovou střenu za brankou. Hvězdy nad hodně silným „béčkem“ vyhráli 3:1 brankami Šímy, Maniatise a Kadlčíka. Kontroval Jan Bula.
Pak drnovický stadion zase utichl…