Kolikátou zimní přípravu ve Vyškově absolvujete?

V létě to bude deset let, co jsem do Vyškova přišel. Takže desátou a s letní dohromady je to tedy číslo dvacet.

Toto období nemají fotbalisté moc rádi, zvláště ti starší.

Proč, to je jasné. Je zima, riziko zranění je mnohonásobně větší než v létě. Takže jsem rád, že se mně zatím vyhýbají. Vážím si každého dne, který odtrénuju nebo ve kterém si zahraju zápas.

Zkušenosti se jistě hodí, jak jich lze využít?

Snažím se to mít pod kontrolou, ale když jdete do nějakého tvrdšího souboje, je to kolikrát i o štěstí nebo smůle. Základ ale zůstává, je třeba být předem dobře připravený. To znamená fyzicky, dodržovat životosprávu, upravit si stravu, používat vhodné doplňky a vitamíny. Ale je to i o hlavě. Někdy to sice ovlivnit nejde, do souboje prostě musíte vlítnout, ale snažím se, aby to riziko zranění bylo co nejmenší.

V obraně se teď rozšířila konkurence a vy jste v přípravě vystřídal všechny posty. Co z toho vyplývá?

Zatím nic. Je to dáno právě těmi zraněními, má to minimální souvislost s tím, že bych měl ve svém věku něco zkoušet. Jak nakonec složení obrany dopadne, je výhradně v kompetenci trenéra. Uvidíme, v jakém stavu budeme na začátku jarní mistrovské sezony. Je jasné, že se to bude točit kolem Honzy Trousila, ty jeho zkušenosti jsou poznat. My jsme si schopni na hřišti vyhovět. Na podzim to fungovalo a věřím, že na to na jaře navážeme. S jakoukoliv obranou.

Jak je možné, že divizní Nové Sady vás místy přehrávaly?

Já v Olomouci bydlím, takže znám sílu Nových Sadů. Mě kvalitou hry nepřekvapily. Zřejmě jsou také v lepším stavu jako mužstvo. Na nás bylo víc vidět, že jsme v tréninkovém procesu, který je dost náročný. A ve chvíli, kdy máte hodně zraněných hráčů, pak ta únava hraje u některých svoji roli. Bylo vidět, že jsme byli unavenější než soupeř, chyběla nám fotbalová jiskra, pohyb, agresivita. Vyhrály zaslouženě.