Byť ke svým sedmadvaceti startům v nejvyšší české fotbalové soutěži už přidal jen čtyři zápasy, je jeho přesun až do I.A třídy, mírně řečeno, neobvyklý. Odchovanec slavkovského fotbalu, který výkonnostně rostl v 1. FC Brno, tedy v současné Zbrojovce, Filip Chlup v tom ovšem žádnou senzaci nevidí..

Jak jste se tedy ocitl ve Slavkově?
Loni v lednu jsem se vrátil z Holandska do Brna, a když se na podzim zužoval kádr, prostě jsem se do něj nedostal. A za juniorku bych taky určitě nehrál. Jenže už bylo po přestupech. Do vyšší soutěže už bych se nedostal. A „stát“ jsem nechtěl. Takže jsem rád, že mně Zbrojovka umožnila hrát alespoň tady. Je to lepší než jen někde běhat po lesích bez balónu. Takto jsem pořád v zápasovém rytmu.

Přesto se ale ten výkonnostní rozdíl zdá příliš veliký.
Jako amatér jsem mohl hrát nanejvýš třetí ligu. Určité možnosti byly, ale já jsem opravdu chtěl jen aktivně překlenout to tříměsíční jarní období. Jsem Slavkovák a Slavkováci mě přemlouvali, až mě přemluvili. I když tomu, když jsem kývl, moc nevěřili. Jsem rád, že jsem zvolil takto, a jako výkonnostní pád to rozhodně necítím.

Čili, Slavkov je dočasné řešení.
Ano. Smlouva s Brnem mně končí v červnu a doufám, že v létě něco vyjde. Budu volný hráč, o to by to mělo být jednodušší.

Kdo a kde vám hledá nový klub?
Oficiálního agenta nemám, ale spolupracuju s některými. Nemá smysl tajit, že bych chtěl jít do zahraničí, ale vybírat si nebudu. Nestavím si žádné vzdušné zámky. Jsem realista, tedy určitě ne anglická nebo španělská liga nebo něco takového. Když bude dobrá tuzemská nabídka, rád zůstanu. Měl jsem například nabídku ze Žižkova, ale oni zrovna měli kvůli nějakým finančním nedoplatkům zakázané přestupy, takže se to taky nedotáhlo.

A co zahraničí z opačné světové strany?
V zimě jsem byl na zkoušce v Turecku, ale bylo to pro uzbecký klub Paktakor Taškent. Oni hrají asijskou ligu mistrů. Už to bylo všechno na spadnutí. Odehrál jsem tam tři zápasy. Už byl i domluven odlet k podpisu smlouvy, ale stejně z toho zase sešlo. Takže další zkušenost, že dokud není nic černé na bílém, tak nemáte v rukách vůbec nic. Jak jsem řekl, moc vybírat si nebudu.

Bylo těžké se „aklimatizovat“ v klubu I.A třídy?
Vůbec ne. Výhoda je, že jsem Slavkovák a všechny kluky tady znám. I prostředí. V tom nebyl problém. Já si na nic nehraju a oni mě přijali velmi dobře. Navíc se snažím jim předat něco ze svých zkušeností. Nějaké taktické věci, kombinace a podobně.

Rozdíl mezi Gambrinus ligou a I.A třídou svádí k domněnce, že byste si měl fotbalu doslova užívat. A v tomto případě by to neměla být fráze.
Ano, možná se to tak dá nazvat. Je to opravdu velký skok. Ale není to o tom, jestli si fotbal užívám já. Podstatnější je, teď tady hrajeme opravdu dobrý fotbal. Zatím jsme neprohráli. Na jaře máme třináct bodů z pěti zápasů, mužstvo se chytilo. Musím přiznat, že je to pro mě i dost překvapení, jaký fotbal hrajeme. Je to opravdu hodně fotbalové. A lidem se to líbí, diváků teď chodí určitě o něco víc.

Který z dosavadních pěti soupeřů vás nejvíc zaujal, který byl nejtěžší?
Nejtěžším byl určitě Kyjov. Jeli jsme tam s tím, že nemáme co ztratit. Hráli jsme to zezadu a odvezli jsme si bod. V prvním poločase jsme měli dokonce dvě tutové šance, takže to mohlo být i lepší. Ale domácí měli převahu a bod je opravdu dobrý. A zaujal mě zápas s Dražovicemi. To bylo opravdové derby.

Slavkov má slavného trenéra Rostislava Václavíčka. Říká, že vaše přítomnost motivuje ostatní.
Kluci mě opravdu respektují, ale zase ne nějak přehnaně. S trenérem některé věci konzultujeme a určitě je i na jednotlivcích vidět zlepšení. Budu samozřejmě rád, když se to bude spojovat i s mým příchodem.

Radíte tak i žákům nebo dorostencům?
Bydlím ve Slavkově a o občas se mrknu i na jejich tréninky. Třeba dorost teď předvádí výborný fotbal. David Udržal, který hrával za Drnovice, tady odvádí opravdu dobrou práci. Hodně to zvedl, je tam několik moc šikovných kluků. Ale trenérům do toho nemluvím. To by muselo mít nějaký systém a na ten nemám tolik času. Teď s přítelkyní stavíme ve Slavkově domek, kanadský srub. Je okolo toho hodně starostí.

Jsou v mužstvu nějací hráči, se kterými jste začínal za žáky?
Myslím, že už jenom Ondra Vrána. Ostatní jsou trochu starší, ale známe se samozřejmě dobře.

Po jaru se chcete vrátit do profisoutěží. Máte to v podvědomí při utkáních, šetříte se třeba v osobních soubojích?
Ano, trošku si to hlídám. Zpočátku jsem musel ještě víc. To víte, že si mě soupeři všímají daleko víc než ostatních hráčů. S tím jsem musel počítat. Nejvíc to bylo v Ratíškovicích. Tam po mně „pěkně“ šli. Teď už je to lepší. A například kluci z Dražovic proti mně hráli opravdu velmi korektně. Vážím si toho. Někteří jsou moji kamarádi. Na druhé straně je možné této pozornosti využít. Snažím se na sebe vázat hráče a tím uvolnit prostor pro ostatní. Myslím, že se nám to docela daří.

Na závěr se nelze nezeptat na Zbrojovku, co říkáte jejímu účinkování v lize?
Především jsem rád, že mně umožnila trénovat s juniorkou. Takže dopoledne trénuju v Brně a odpoledne tady s klukama ve Slavkově. A ta liga? Držím jim palce, aby se zachránili. Kdyby se spadlo, asi by bylo moc těžké se dostat zpět.

Filip Chlup
Narozen: 10. června 1985
Post: záložník
Zápasy v 1. lize: 31
Zápasy / góly ve Slavkově: 5 / 3
Kariéra: Slavoj Slavkov u Brna, 1.FC Brno, FC Roosendaal (Nizozemsko, II. liga), Zbrojovka Brno, SK Slavkov u Brna (hostování do 30. 6. 2011).