„Vůbec jsem si nepředstavoval, že bych se někdy mohl dostat na takovou hranici. A vlastně ani moc nevím, jak to mám vyhodnotit. Snad je to pro mě jakési zadostiučinění. Hlavními důvody určitě jsou, že jsem chytal dlouho a za kvalitními obranami. Třeba v Drnovicích i za Mírou Kadlecem. Takže ty nuly přibývaly. Nedá se říct, že by mě nějaká těšila víc, každá vychytaná nula je pro brankáře a obranu dobrou vizitkou,“ shrnuje česká brankářská legenda.

Nejvyšší soutěž začal chytat ještě v posledním ročníku společné československé I. ligy. Debutoval za Sigmu Olomouc na podzim 1991 v Nitře (1:1). Branku FC Petra Drnovice střežil Vaňous, nebo čaroděj, jak mu říkají kamarádi, čtyři roky. A také v nejlepší drnovické sezoně 1999-2000 korunované konečnou bronzovou třetí příčkou. Čisté konto udržel hned ve svém premiérovém drnovickém zápase. Prvního srpna 1997 Petra remizovala doma se Slavií 0:0. Postupně v modrém dresu odchytal 111 utkání a šestatřicetkrát odcházel z trávníku s čistým štítem.

Mladý hokejový útočník s vyškovskými kořeny Matěj Zabloudil si chce vybojovat stabilní místo v sestavě extraligové Energie Karlovy Vary.
Místo tréninku hokejista Zabloudil debutoval v extralize. Proti Jágrovi

MARTIN VANIAK

Narozen:
4. října 1970 v Ústí nad Labem
Kluby - mládež: Severotuk Ústí nad Labem, Armaturka Ústí nad Labem
Dospělí: VTJ Hodonín (1988-1991), Sigma Olomouc (1991-1997, 2001-2005), Petra Drnovice (1997-2001), Panionions (Řecko 2005-2006), Baník Most 2006-2007), Slavia Praha (2007-20011)
Zápasy v I. ligách: 470
Z toho v Drnovicích: 111
Vychytané nuly: 161
Z toho v Drnovicích: 36
Zápasy za reprezentaci ČR: 7
Největší úspěchy:
-Mistr České republiky: Slavia Praha (2008 a 2009)
-2. místo - Sigma Olomouc 1996
-3. místo - Petra Drnovice 2000
-Mistr světa v chytání trestných kopů 2004
-Člen Klubu ligových brankářů: 4. místo – 161 vychytaných nul
-Držitel ceny Františka Pláničky za nejlepšího českého gólmana roku 2002

„Na Drnovice si nemůžu stěžovat, naopak vzpomínám na ně neskutečně dobře. Celá rodina byla ve Vyškově spokojená. Drnovice malá víska, kde se o nás nikdo nestaral. Teda nelezli nám do soukromí. Klidné prostředí, skoro ráj na zemi, klid na práci, dobrá parta. Ale začátky nebyly jednoduché. Výsledkově. Se nám moc nedařilo. Měnili se hráči i trenéři. Byl tam trenér Ján Kocian, nedařilo se. Přišel Dejmal, a taky to bylo takové všelijaké. Ale zachránili jsme se. Pak už to vylepšovali Kopecký a Večeřa. Ale co se týká života a celkového působení tam, tak já musím říct, že se mně tam velmi dobře pracovalo. Lidi okolo byli výborní, počínaje kustodem panem Pilátem a jeho manželkou, přes učitelky našich holek ve škole, prostě skoro idyla,“ ujišťuje dnešní trenér brankářů v Sigmě Olomouc.

Přesun z Olomouce měl jednoduché pozadí. Gólman už s výrazným osobním renomé chtěl po šesti letech nějakou změnu. Sigma ji nabídnout nemohla, Drnovice byly řešením. První smlouva zněla na dva roky s dvouletou opcí, kontrakt opravdu vydržel celé čtyři roky.

V prvním zápase bronzové sezony v Českých Budějovicích stál mezi drnovickými tyčemi Martin Pařízek. Ale pak už ho Vaniak do branky nepustil ani na minutu. V předchozích sezonách a potom i v té poslední to bylo podobné. Vaniak byl jasnou jedničkou. Muže, kteří mu kryli záda hodnotit nechce.

Ilustrační foto.
Řidič havaroval ve Slavkově u Brna. Z nehody vyvázl lehce zraněný

„To ať udělají trenéři. Já by spíš upozornil na jednoho kluka, který byl pro mě velkým překvapením. Laďa Kollár. Drnovák, který tehdy začínal. Byl jasná trojka a nikdo od něho nečekal žádné zázraky. Svojí prací se vyšvihl k tomu, že se do ligy dostal. V kádru byl snad čtyři pět let a potom, co jsem odešel, začal ligu chytat. A dost solidně. To byl a myslím, že pořád je, velký příklad pro místní kluky. Příklad toho, že se i z malé vesnice lze dostat do ligy,“ chválí jeden z nejlepších gólmanů české fotbalové historie.

Na téma „současní brankáři“ je otevřenější. Konkrétně po otázce jací vlastně jsou a zda českému fotbalu dnes nechybí osobnosti typu Petr Čech, Jaromír Blažek, Petr Kouba či samozřejmě i Martin Vaniak…

Ilustrační foto.
Někdy stačí milé slovo a úsměv, abyste předali hodně radosti, říká dobrovolnice

„Osobnosti tu jsou a určitě zase přijdou další. Ale po úplně jiné cestě. Ti dnešní kluci chodí brzo ven. Za nás to tak nebylo. My jsme měli problém se do zahraničí dostat. Já nebo Jarda Blažek, Čechýno (Petr Čech, poz. red.) ano, to chápu. Dobrý, ale teď v české lize jakmile trochu vyletíte, ať je to Vaclík, Pavlenka, Koubek, už jsou v hledáčku zahraničních klubů. Vemte si, v kolika letech už chytají Bundesligu. Je to teď moc o penězích. Dřív to až tak vyhraněné nebylo. Kluby si víc chtěly udržet kvalitu, potřebovaly kvalitního gólmana na pět i více let. Své klíčové hráče nepouštěly. Teď prodávají mladíky, aby si vydělaly peníze na provoz. Takže tady osobnosti být nemůžou. Opava Slovácko, Příbram a další mají v brance dvacetileté kluky, to nebývalo. Začínají dřív a v pětadvaceti už letí do zahraničí. Ale platí to obecně i pro hráče z pole,“ zamyslel se Vaniak.

On sám zamířil do Evropy - do Řecka - až po čtrnácti prvoligových sezonách a jako mistr světa v chytání přímých kopů. Tuhle soutěž pro českého fandu Martin bez nadsázky doslova objevil, protože do té doby byla pro tuzemce v podstatě neznámá. Byť se jí zúčastňovali i nejslavnější evropské a světové hvězdy. Ve Vaniakově ročníku ve španělské Marbelle v roce 2004 to byli třeba držitel Zlatého míče Zinédine Zidane, barcelonský míčový kouzelník David Vija, ruský reprezentant Mostovoj a další známí fotbalisté. K titulu se musel prochytat kanonádou třiašedesáti trestňáků.

Jaroslav Šilhavý
Nejlepší rok fotbalových Drnovic: Šilhavý, rekordman a kouč reprezentace

„Dostal jsem se k tomu jako slepý k houslím a v podstatě jako náhradník. Vůbec jsem netušil, co mě tam čeká. Bylo nás tam pět gólmanů a 25 hráčů. První den na nás střílelo pět hráčů po třech trestných kopech se šestnáctky, dvacítky a pětadvacítky. Druhý den ve finále pak dva tutéž „sadu“. Kdo dostal nejmíň gólů, vyhrál. V obou dnech se to podařilo mně. Zinédine na mě sice nestřílel, škoda, ale i tak to byla zajímavá zkušenost. Na moji další kariéru, nebo účet v bance, (úsměv) to ale žádný další vliv nemělo. Prostě jen krásný zážitek.“

Z Řecka se pak Vaniak vrátil pro dva mistrovské tituly do Slavie. Za sešívané si zachytal ve slavné době kdy se po desetiletích vrátila na český fotbalový trůn. I on k tomu výrazně přispěl. A pak k možná ještě slavnější cestě Pražanů evropskými poháry. Tady někde získal tu svoji pověstnou přezdívku „čaroděj.“

Letošní OPEN FAIR Vyškov bude mít virtuální podobu a podpoří nemocného chlapce.
Florbalový OPEN FAIR podá pomocnou ruku mladému muži, říká David Mach

„Ale její počátky jsou starší. Bylo to nějak nadvakrát. Poprvé v Drnovicích, když jsme hráli televizní zápas v Příbrami. Jejich bek Mácha, kterému se taky vydařil zápas, po zápase do televize řekl, že jsem chytal jak čaroděj. Občas mně to sice někdo připomněl, ale hlavně se to rozjelo až ve Slavii po poháru s Ajaxem. A pak už jsem byl furt čaroděj. (úsměv) To víte, v Praze je člověk víc na očích a tam se ty fotbalové rituály uctívají trochu jinak. Jistě i to člověka může potěšit. Myslím, že ve Slavii, ale i v Drnovicích a jinde bylo dost zápasů, kdy jsem chytal hodně dobře a někdy některé věci možná byly až k nechápání,“ nechal toto téma otevřené.

Jen pro pořádek: Slavia tehdy Ajax ve třetím předkole Ligy mistrů vyřadila výhrami 1:0 v Amsterdamu a doma 2:1 a zahrála si základní skupinu.

Ilustrační foto.
Vyškovský akvapark: Třímilionová ztráta, odhaduje město. Modernizace pokračuje

A jako doplnění: Čarovat prý Vaňous neumí. „Vytahovat králíky z klobouku, to jsem opravdu nezkoušel, ne, ne!“ s úsměvem uzavírá tohle vzpomínání.