Se zkušenostmi z prvoligových Drnovic a Baníku Ostrava, za které odehrál sto devadesát osm prvoligových utkání, byl zcela logicky velikou oporou zadních řad v divizním Vyškově. Před touto sezonou tedy trochu překvapilo, že zamířil o soutěž níž, do Palavanu Bavory.

V zimě se poměrně v tichosti vrátil, ale šeptalo se, že Jaroslav Schindler už o body hrávat nechce. V nedělní jarní divizní premiéře Rostexu Vyškov proti Konicím skutečně na lavičku náhradníků usedl jen symbolicky před zápasem.


Je tedy pravda, že jste s fotbalem definitivně skončil?
Ano je, jsem pevně rozhodnutý. Na fotbal jsem nezanevřel, ale už si ho zahraju jenom rekreačně. Boje o body se mě už opravdu netýkají.

Ale prý, kdyby Vyškov potřeboval, měl problémy se záchranou, Schindler by se přemluvit nechal.
Nenechal. Bez tréninku se fotbal hrát nedá.

Můžete tedy přesně vyjasnit, co stálo za vaším odchodem do Bavor a poměrně rychlým návratem?
Nic za tím nehledejte. Je to prosté. Byl jsem s Bavory dohodnutý na půlroční hostování. Tam jsem hrál a splnil to, co jsem slíbil. Takže pak jsem se administrativně vrátil zpět a ukončil kariéru.

Jakou pozici, dohodu tedy teď máte ve Vyškově? Opravdu nemůže sehrát roli případný boj Vyškova o záchranu?
Snažím se Vyškovu pomoct po stránce manažerské. Pomáhám u mládeže, i když ne pravidelně. Na to zatím nemám čas, ale až ho budu mít, tak by mě tato práce určitě bavila. Trenérskou kvalifikaci na to mám. Stihl jsem si udělat áčko, tedy druhou nejvyšší. S ní je možné trénovat až do třetí ligy mužů.

Hrál jste nějaké přípravné zápasy?
Netrénoval jsem a nehrál jsem ani jeden zápas. Fyzicky se necítím špatně, ale na to, abych naskočil do divizního mistráku, to určitě není.

Sledoval jste přípravné zápasy Vyškova?
Byl jsem na dvou zápasech a výsledky samozřejmě sleduju. Viděl jsem zápas Bavory – Vyškov na zimním turnaji v Líšni, kde hrál Vyškov opravdu dobře. Pak jsem byl v Kroměříži na generálce, kde to bylo naopak. Ale já bych z toho výsledku tragédii nedělal, byla to stále jen příprava.

Co soudíte o celkové současné síle Vyškova a jeho nadějích na záchranu?
Především to musí být společný zájem všech hráčů, kterému musí podřídit všechno. Ale zároveň by jim měla zůstat i ta pravá, klukovská radost z fotbalu. Mužstvo na záchranu divize určitě má. Hráči by si při tom měli uvědomit, že sehnat dnes peníze pro fotbal je hodně složité. Měli by si vážit toho, že to někdo dělá. Já se o to snažím. Na druhé straně ale musím přiznat, že když jsem byl mladší, tak jsem to také bral téměř jako samozřejmost. Takže zazlívat jim nemohu, pokud si to neuvědomují, ale připomínat snad ano.

Mluvili jste o vašem návratu do mužstva s novým trenérem Machálkem?
Ano, jistě. Nabídl mně funkci hrajícího asistenta. Já jsem mu poděkoval, ale opravdu jsem musel odmítnout, protože bych to nestíhal. Z rodinných a pracovních důvodů.

Dovolte i osobní otázky, například, kudy vedly vaše fotbalové kroky po odchodu z prvoligové scény?
Když skončily Drnovice, odešel jsem do HFK Olomouc. Pak jsem měl těžké zranění levého kolena. Musel jsem na operaci a rok jsem marodil. Proto jsem ukončil profesionální smlouvu a šel jsem do normálního zaměstnaneckého poměru. Pomohli mně známí z jedné vyškovské firmy.

Jak vzpomínáte na zápasy v Drnovicích, jaké to bylo období?
Určitě to bylo nejlepší období mé fotbalové kariéry. Vzpomínky proto jsou jen ty nejlepší. Zahrál jsem si památné zápasy Poháru UEFA s Mnichovem. Doma jsme hráli 0:0, tam jsme prohráli 0:1, ale dostali jsme gól z ofsajdu. Byli jsme hodně blízko postupu. Prostě vzpomínky…

Čím se živíte dnes?
Nyní podnikám sám. Mám makléřskou firmu. V podstatě ještě pořád začínám a je to pořádná honička.

Proč jste zakotvil právě ve Vyškově?
Oženil jsem se tady, líbí se mně tu. Mám desetiměsíčního syna. Takže radostí i starostí mám opravdu dost.

A co vaše poslední fotbalová štace? Tedy Bavory. Mají na to, aby postoupily do divize?
Především musím říct, že jsem udělal dobře, že jsem tam šel na závěr kariéry. Tam jsem si fotbalově odpočal. Zahrál jsem si v krásném prostředí s vynikajícími fotbalisty. Ví se, že je tam hodně hráčů, kteří hráli první ligu. Lambert Šmíd, Baštář, brankář Radim Vlasák a další. Jeden mistrák jsem odehrál i s Laďou Michalem, byli jsme suverénně nejstarší na place, dohromady skoro devadesát let. Byli tam samí výborní a skromní kluci. Vykopat divizi určitě mohou. Ta tamní atmosféra se nedá ani popsat. Prostě byl jsem tam spokojený, bylo to krásné. A mají tam dobré vínečko.

Jaroslav Schindler

Narozen: 22. srpna 1970
Zápasy v 1. lize: 198
Góly v 1. lize: 4
Post: stoper, předstoper, libero
Mateřský klub: FC Baník Ostrava
Hráčská kariéra/kluby: Baník Ostrava, Bohemians, Lázně Bohdaneč, Hradec Králové, Příbram, Drnovice, České Budějovice, HFK Olomouc, Vyškov, Bavory.