Hlavním trenérem A mužstva jste šest zápasů. Jak hodnotíte své dosavadní působení?

Přestože jsme vyhráli jen dvakrát a čtyřikrát prohráli, nehodnotím to špatně. Po herní stránce je to solidní. Bohužel nevstřelíme branky. I když si šance vypracujeme, nedokážeme je proměnit. Na rozdíl od soupeře, který potrestá většinu našich chyb. Ale i já se musím ještě učit a sbírat zkušenosti.

Ze šesti zápasů jste získali šest bodů. Co chybělo k tomu, aby jich bylo víc?

My se soupeřům vyrovnáme, co se týče samotné hry i důrazem. Ale chybí nám kvalita v zakončení. Například Dominik Urbančok je nebezpečný v každém zápase. Občas se i trefí, ale konkrétně od něj bych očekával ještě trochu víc. Je schopný dát v každém zápase dvě až tři branky. Ale to je otázka sebevědomí a pracovitosti.

Co vidíte jako současnou největší slabinu?

Řekl bych, že v současné době je to útočná fáze. Máme šikovné kluky, už vzpomínaný Dominik Urbančok například. Ale je to víceméně jediný hráč, který se dokáže dostat do zakončení a být po celý zápas nebezpečný. Musí se zapojit víc hráčů. Po vápno je to dobré, ale tím to bohužel pro nás končí. Chce to víc odvahy a zdravého sebevědomí.

V čem naopak jsou silné stránky vašich svěřenců a spoluhráčů?

Myslím, že je dobrá parta a to je základ. A pak samozřejmě velice mladý kolektiv. Kluci mají chuť se učit a ještě nemají takový strach. Přístup k tréninku a k zápasům je taky výborný. Budou se zlepšovat a to potáhne celý fotbalový Vyškov vzhůru.

Být vůdce na hřišti, ale i hlavní trenér není jednoduchá pozice a pravděpodobně se nedá ustát dlouho. Kterou pozici tedy budete preferovat?

Do konce sezony bych se už chtěl přesunout na lavičku a působit jen ve funkci trenéra. Z lavičky vidíte spoustu věcí jinak, z hřiště se na to těžko reaguje. Není to jednoduché. Bohužel máme hodně zraněných, proto stále musím hrávat. Ovšem rád přenechám své místo na hřišti mladším.

JAROSLAV HEJNÝ