Kliknutím zvětšíte
„Když jsem přestoupil do Brna v roce 2004, tak proti Drnovicím to byl můj vůbec první zápas za Zbrojovku. Na Srbské jsme vyhráli 1:0 gólem mladýho Karla Kroupy. Odveta v Drnovicích se hrála těsně před koncem. Stadion byl plný, vyprodaný. Tribuna B naproti hlavní, která se teď pro druhou ligu zatím asi nebude využívat, byla prakticky celá červená. Brňáci tam v klubových barvách Zbrojovky vytvořili fantastickou atmosféru. Vyhráli jsme 3:1. Drnky trénoval Pepa Mazura, který je teď se mnou ve Vyškově jako asistent. U gólmanů Zbrojovky byl Rosťa Horáček, který teď připravuje brankáře u nás. I když Drnovice měly dost bodů a sportovně se zachránily, šly dolů z ligy administrativně. Myslím, že to byl jejich definitivní pád. Každopádně stadion, celé to prostředí, jsou vyloženě fotbalové. Určitě se tam budeme cítit dobře,“ zavzpomínal a ujistil vyškovský lodivod, který má jako hráč na kontě 249 prvoligových zápasů ve Zbrojovce a Slovácku a před tím stihl více než 130 v druholigových klubech.
Proto ani přesun do vesnice dva kilometry od Vyškova nepovažuje za nějakou vyloženou ztrátu domácího prostředí. MFK tu bude hrát jen mistrovská utkání a den před zápasem tu bude mít předzápasový trénink. Jinak celý týdenní tréninkový cyklus proběhne na trávníku ve Vyškově.
„Samozřejmě chtěli jsme hrát ve Vyškově, ale jestli jsou Drnovice pro nás minus neřeším. Prostě je to tak dané. Stadion ve Vyškově nesplňuje kritéria, takže zaplať pánbůh, že tady kousek je stadion, který jim vyhovuje. Je to lepší, než jezdit někam třeba padesát sto kilometrů. Jak jsem řekl, stadion v Drnovicích dýchá fotbalově a doufám, že si tam lidé zase najdou cestu, jak to bylo, když byly Drnovice v první lize. Koneckonců tam tehdy byla převážná část hlediště z Vyškováků. Teď tam v sobotu dopoledne můžou chodit na svůj tým,“ tak trochu vyzval Trousil.
Ještě při dodržení přísnějších bezpečnostních opatření sehrál druholigový nováček dvě přípravná utkání. S účastníky Moravskoslezské ligy. V Otrokovicích vyhrál 5:2, v Rosicích 1:3 podlehl. Hráči dostali dovolenou a po ní začne období, které ve Vyškově nikdy nezažili. Klub se bude připravovat na profesionálních soutěž, ba co víc, zřejmě i na organizační profesionální bázi. Ovšem nic neznámého pro trenéra Jana Trousila, který má za sebou, jak bylo řečeno, dlouhou hráčskou profesionální kariéru. Ale, že by si užíval bezstarostné opojení z postupu, to rozhodně nikoliv a v žádném případě!
„Pro mě, realizační tým a vedení klubu už teď začal obrovský blok různých jednání. Nějaké pocity nebo emoce, nějak si tu postupovou euforii prožít, to vůbec nepřipadá v úvahu. Od té doby, co se náš postup už skutečně začal rýsovat, tedy nějakých dvě tři neděle zpátky, možná i měsíc, máme každý den nějaké sezení, prakticky pořád nám každému zvoní telefon od různých manažerů, i prvoligových, kteří nám nabízejí hráče. S jednatelem Martinem Chalupeckým, majitelem klubu a Zbyňou Zbořilem, který bude mít na starosti sportovní úsek, jsme prakticky ve stálém spojení. Tím se teď musíme prokousat, abychom vybrali ne kvantitu, ale kvalitu pro druhou ligu. Takže je to naopak takové spíš stresující období, abychom sestavili kádr, který bude konkurenceschopný. Do šestnáctého června, kdy se poprvé sejdeme na letní přípravu, tady chceme mít zhruba devadesát procent hráčů, které budeme pro druhou ligu chtít. Takže to není žádné oslavování, ale hodně tvrdá práce,“ zdůraznil pětačtyřicetiletý kouč.
Do Vyškova přišel jako hráč v roce 2015, kdy MFK dvanáctým místem přežil nováčkovskou sezonu v Moravskoslezské lize. Když pak trenér Miloslav Machálek odešel do Líšně, ujal se role hrajícího kouče a poslední tři roky už šéfuje mužstvu jen z lavičky. Postupem do druhé ligy v podstatě naplnil klubovou strategii a nového majitele. Tak trochu v předstihu…
„Ano, představa vedení byla tak do tří čtyř let se posunout do druhé ligy. Na podzim jsme měli dobře našlápnuto, ale všechno zkomplikoval covid. Když se pak ta možnost začala rýsovat, bylo třeba jasně rozhodnout. A jsem rád, že bylo hodně jasné. Vize majitele klubu se naplnila. Teď je na nás v ní pokračovat, abychom byli ve druhé lize konkurenceschopní a zabydleli se tam natrvalo,“ naznačil vyškovské plány.
Je nasnadě, že úspěšnost působení ve druhé se bude odvíjet od zkvalitnění kádru mužstva. Přijít by měly posily do všech řad. Možnosti Trousil sondoval v podstatě už od března, kdy třetí liga měla stopku a naopak druhá se rozběhla naplno. Objížděl zápasy, sledoval jednotlivce, studoval systémy, tedy jak který tým hraje. Hlavně na něm totiž bude sdělit, co vyškovský tým potřebuje.
„Bavme se hlavně o profesionálním přístupu. Samozřejmě tu řada hráčů ze stávajícího kádru zůstane. Musí se připravit na to, že teď bude všechno jinak. Už ne jen čtyři tréninky v týdnu, někdy navečer plus zápas. Teď už to bude o tom, že spolu budeme šestkrát týdně, vyjma neděle. I když si asi někteří ponechají své civilní zaměstnání, tak určitě budeme trénovat dvoufázově. Určitě si na některé věci pomůžeme i nějakým atletickým nebo kondičním trenérem. Kdo to nebude chtít akceptovat, nebo nebude stíhat, anebo se nějak nedohodneme, tak prostě ve druhé lize nebude pokračovat. A navíc tu vedle sportovních kvalit musí být na správné úrovni i ty lidské. Zůstanou tu jen kluci, kteří budou mít, nebo si udělají, nějaký vztah ke klubu a k městu,“ zdůraznil lodivod MFK.
Potřetí během tří let do druhé ligy naskočí jihomoravský tým. Stejné historické vstupy do profesionálního fotbalu prožily Líšeň a Blansko. Brněnský klub se ve druhé lize veleúspěšně zabydlel, Blansko po roce a tak trochu v organizačních křečích sestupuje. Vyškovské vedení tak má na očích kladný i záporný příklad. Chce se říct, že by stačilo okopírovat to pozitivní z Líšně a vyvarovat se blanenských negativ. Ale tak jednoduché to určitě není…
„Ano, je těžké vybrat, co okopírovat a čeho se vyvarovat. Přece jen nejsem tak blízko „kuchyně“ obou těchto klubů. Ale sami jsme si řekli, že bychom chtěli jít podobnou cestou jako Líšeň. Tedy být jakýsi takový rodinný klub, kde hrát budou jen kluci, kteří pro svůj klub budou dýchat. To už jsem naznačil. Důležité bude se v prvním roce udržet a pak by se měl klub ve druhé lize stabilizovat. V této souvislosti máme příklad i z Prostějova, i když ten to úvodní krizové období „nepřežil“ a sestoupil. Jenže hned se vrátil. Už věděli, o čem to je a byli na to připravení. Usadili se a teď jsou ve druhé lize třetí. My bychom se tam chtěli pohybovat stejným způsobem, akorát bez toho sestupu (úsměv). Ale určitě se ten rok budeme učit, o čem to je. Ano, příklady pro nás jsou Líšeň a Prostějov. Blansko moc nechci rozebírat, to musí udělat oni sami. Říci si, proč se to, z našeho pohledu zvenčí, tak rozhádalo. To se u nás stát nemůže. My ve Vyškově jsme opravdu hodně natěšení a jsem stoprocentně přesvědčený, že všichni potáhneme za jeden provaz,“ nemá pochyb úspěšný trenér MFK.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
