Styčným bodem ovšem zůstává ligový stadion a podle slov trenéra A mužstva Oldřicha Jelínka i kupa s tím spojených starostí. Nicméně na hřišti si jeho svěřenci počínali suverénně a jako nový okresní přeborník se připravují na start v krajské I.B třídě.

Okresem jste jen proletěli, je to tedy naplnění smyslu založení FKD?
První B třída byla spíš jakýmsi výhledem, ne plánem. Nemohli jsme vědět, jak se budou věci vyvíjet. Prvním cílem bylo obnovit fotbal a při tom jsme mysleli na účast v okresním přeboru. Nad plán je to, že se to podařilo za dva roky. Když jsme po podzimu byli na prvním místě i v okresním přeboru, tak já osobně jsem už chtěl, aby se postoupilo. Ale kádr jsme nějak neposílili. Naopak, měli jsme zraněné hráče, takže na jaře jsme určitě byli slabší než na podzim. Přesto se nám okres podařilo vyhrát.

V čem byl FKD lepší než ostatní?
Ale já si nemyslím, že postup byl až tak suverénní, i když konečný bodový odstup od druhého místa tomu napovídá. Museli jsme o něj perně bojovat. Odehráli jsme těžká utkání, zejména venku. A všichni se na nás chtěli vytáhnout. Spoustu zápasů jsme vyhrávali třeba jen o gól a to i doma. Soupeře jsme přehrávali fotbalovou kvalitou, ale někdy jsme nebyli kompletní a jindy se nám prostě třeba nedařilo. Neproměníte dvě tři šance a je tu problém. Já osobně si vítězství v okresním přeboru velice cením. Je těžké něco vyhrát, ať je to jakákoliv soutěž. To platilo, i když jsme vyhráli čtverku a trojku.

Kteří soupeři tedy byli nejtěžší?
Na prvním místě bych jmenoval Švábenice. U nás hrála dobře i Pustiměř, v obou zápasech Pačlavice. Dobré mužstvo mají Lysovice, kde jsme v posledním kole prohráli. Nejdéle se za námi sice držely Brankovice, ale ty jsme fotbalově přehráli v obou zápasech. Byli jsme jasně lepší, i když u nich jsme prohráli. To byl právě zápas, kdy neproměňujete šance, a pak rozhodne jeden vydařený brejk.

Jak probíhá letní příprava?
Začali jsme měsíc před sezonou. Trénujeme dvakrát týdně, o víkendu hráváme přípravná utkání. Počasí nám přálo, takže zatím přípravu nic nenarušovalo, pokud neberu účast na trénincích. Ale to není jen náš problém. Hráči mají dovolené a svá zaměstnání, která samozřejmě mají přednost.

Je nějaký výsledek v přípravě, kterého si považujete?
Hráli jsme s méně známými soupeři, tedy tady na Vyškovsku. S Českým Meziříčím, účastníkem I.B třídy, nebo s Herálcem, který hraje krajský přebor na Vysočině. Oba zápasy jsme vyhráli, i když jsme nebyli kompletní. Ale to soupeři určitě také ne. Beru to tak, že jsme dobře nastartovali do nové sezony. Spokojen jsem byl s tím, že jsme dávali hodně gólů, ale naopak jsme také tři a čtyři dostali.

O víkendu jste vyhráli prestižní turnaj v Rousínově.
I tam všichni zkoušeli, závěry nemá smysl dělat. My jsme turnaj absolvovali s jedenácti hráči. O to jsme to měli těžší. Já nepotřebuju zkoušet některé starší hráče, ale pro ty mladší je důležité, aby si osahali soupeře krajské úrovně, což v Rousínově bylo. Porazili jsme béčko Rousínova a se Slavkovem jsme ve finále remizovali, takže musím být spokojený. Ale vítězství opravdu beru jako něco navíc.

Jaké změny plánujete pro I.B třídu?
Potřebujeme to, co asi všichni, posilu do každé řady a především do útoku a zálohy. Útočníky máme dva, ale je lepší mít širší výběr, protože útočníci bývají nejvíc zranění. V záloze je prvořadým úkolem nahradit Dušana Švandu. V sedmačtyřiceti letech už se mu do I.B moc nechce. Já ale věřím, že kdyby bylo potřeba, tak nám zase pomůže. Nahradit ho bude veliký problém. Vrátí se nám asi Martin Fober, který u nás hostoval a posledního půl roku si dával od fotbalu přestávku. Určitě přijde Laďa Kollár, představovat ho jako brankáře asi nemá cenu, to je vysoká kvalita, ale on může i hrát. Vlastně tak jsme také s ním dohodnutí. Že bude pendlovat v poli a v brance. Podle potřeby.

Vraťme se na začátek, jak těžké bylo realizovat myšlenku obnovit fotbal v Drnovicích?
Zrod tohoto klubu, který nenavazuje na ligové tradice, byl opravdu atypický. Neměli jsme žádné zkušenosti, nevěděli jsme kde začít. Přitom jsme chtěli zůstat v Drnovicích a na tomto stadionu. Až postupem času vyplavávaly na povrch věci, s nimiž se potýkáme dosud. Dá se říct, že víc úsilí nás stálo mít kde hrát, než s kým a co hrát. Prostě zajistit chod klubu. Ale musím říct, že hodně nám v tom pomohla obec. Po sportovní stránce se nám vyplatilo vybírat hráče podle jejich vztahu k Drnovicím. Přivedli jsme ty, které jsme znali a věděli, že budou bezproblémoví. Že jim bude záležet především na drnovickém fotbale.

Řekněte pár klíčových jmen těch uplynulých tří let.
Polovina úspěchu ve fotbale je dobrý brankář. A ty jsme v bratrech Brtníčkových měli. Z hráčů v poli bych nerad na někoho zapomněl, bylo jich spousta. Takže spíš namátkově. Do kategorie těchto určitě patří Jirka Ignačák. Je to univerzál, na kterého je spolehnutí a jakého každé mužstvo potřebuje. Ve středu pole to jednoznačně byl zmíněný Dušan Švanda a je mně líto, že to říkám v minulém čase. Na I.B určitě ještě má. V útoku jsme od začátku měli dobré střelce. Nejprve to byli Zbyněk Zbořil a Rogožan. Pak Rogožana nahradil Radek Novotný, kterému střelecký prach vydržel nejdéle. Do této kategorie patří i Martin Jakeš. A nevzpomenout nelze duo Lecián – Žalud. Ty nám mohli všichni závidět, opravdu byla radost sledovat jejich kombinace. K nim se postupně přidávali mladí, třeba Kroutilík a další.

Současná podoba klubu asi není konečná?
Určitě ne. Už loni jsme založili přípravku, o kterou se stará Vlastík Polišenský. Plánujeme další rozšíření mládežnické základny. Postupně navázat na tu přípravku. Takže co nejdřív by měli přibýt žáci. U dorostu je to větší problém. O dobré dorostence se kluby přetahují. Mládeže ve fotbalu pořád ubývá a nevypadá to, že by tomu mělo být jinak. Proto si myslím, že by si v tomto směru měly kluby víc vycházet vstříc. Uvidíme.

Na závěr se nelze nezeptat na sportovní cíle pro I.B třídu.
Jsou stejné, jako má většina nováčků. Nemít problémy s udržením a zabydlovat se. První podmínkou proto je zvládnout úvod soutěže. Začínáme v Černé Hoře a pak máme doma nováčka, Ochoz u Brna. Ani jednoho z těchto soupeřů vůbec neznám, takže nevím, co od nich můžeme očekávat. Ale všichni nás varují, že v Černé Hoře to nebudeme mít jednoduché. Ale to asi nebude nikde. I když všude zdůrazňujeme, že s ligovým klubem nemáme nic společného, v povědomí jsme pořád ligové Drnovice, které každý chce.