A přesto do Vyškova přijel jako kluk ze Smetanovy Lhoty, odkud do světa velkého fotbalu vykročil. Skromný, usměvavý, ochotný bavit se o fotbale i s tím nejmenším špuntem. „I kluk z vesničky, která třeba ani není na mapě, má šanci hrát za nároďák. Ale musí na sobě tvrdě pracovat," tvrdí Jan Koller, ambasador vyškovského mezinárodního superfinále letošního ročníku Coca Cola Cupu, který hrají výběry žáků a žákyň základních škol druhého stupně a nižších ročníků víceletých gymnázií z Česka a Slovenska.

Ambasador. Co to vlastně obnáší na turnaji mládeže?

Hodně fandím a pořád se s někým bavím. Radím, chválím, konejším po porážkách, nebo jen tak pokecám. Sem tam něco řeknu do mikrofonu a budu předávat ceny.

Asi toho bude ještě víc, ale určitě i pečlivě sledujete, jak na tom současné fotbalové talenty jsou.

To jistě. V této funkci objíždím turnaje už čtvrtý rok. A strašně moc mě to baví, tedy sledovat výkony a hlavně to nadšení dívek a chlapců. Určitě se dá objevit sem tam nějaký talent, který by v budoucnu mohl hrát třeba i i národní mužstvo. Horší, jak jsme byli my, dnešní děti určitě nejsou.

Jak z tohoto pohledu vyznělo české finále Vyškov – Liberec?

V tomto zápase jsme viděli několik pěkných výkonů. Z Vyškova mě nejvíc zaujal hráč s číslem deset (pozn. red.: Lukáš Rogožan) a u Liberce to byla devítka. Uvidíme, co přinesou další zápasy. Určitě dobrých výkonů bude víc, a když ti kluci na sobě budou dál pracovat, ta by to opravdu mohli někam dotáhnout.

Fandil jste někomu?

Ne, ne. Já musím být nestranný. Takže jsem fandil oběma. Ke konci ale víc Vyškovu, aby se mu podařilo vyrovnat a aby ten zápas šel do penalt, protože byl naprosto vyrovnaný. A Vyškovu se to podařilo, jenže v penaltách byl šťastnější Liberec.

Hrál jste jako žáček nějaký podobný turnaj?

I my jsme hrávali velké turnaje, ale žádný v takovém velkém rozsahu. Tedy celorepublikovém. Tehdy to bylo spíš na okresní a krajské úrovni. Ale prožívali jste to stejně nadšeně, jako to vidíme tady ve Vyškově. Já jsem se na takové turnaje vždycky moc těšil.

Čím dalším, kromě účasti na turnajích Coca Cola Cupu se teď baví Jan Koller?

Převážnou většinu svých aktivit mám v Monaku, kde jsem teď asistent trenéra a stále ještě hraju za klubové céčko. Tedy třetí tým. Když mám volný čas, tak si rád zahraju plážový fotbal za Bohemku (pozn. red.: Koller hrál i za české národní mužstvo) a občas doma velký fotbal za Smetanovu Lhotu.

Jak se mění váš program o prázdninách, tedy v podstatě v době bez fotbalu?

V červenci budeme s rodinou doma v České republice. Pak pobudeme asi čtrnáct dnů na Korsice, potom v Monaku a možná vymyslíme něco dalšího.

Zmínil jste rodinu. Objevuje se nějaký malý Jan Koller v Coca Cola Cupu?

Já mám dvě dcery (úsměv). Jasně, tento turnaj hrají i holky, ale doma to moc neovlivníte. Hlavně ta starší je sportovně založená. Hraje pátým rokem tenis, v zimě spolu hodně lyžujeme. Mladší ještě tak vyhraněný směr nemá.

Jak se vám líbí prostředí ve Vyškově?

Už jsem tady byl dřív, když jsme někde tady v okolí hráli malý fotbal, ale opravdu si už nevzpomenu, kde to přesně bylo. Určitě to bude přes třicet let. Tento turnaj, to je něco jiného. Precizně připravená velká akce. Hezký areál. Pěkná atmosféra na hřišti i na tribuně. Prostě paráda.

Coca-Cola Cup 2015

Výsledky finále 13. ročníku a česko-slovenské Superfinále, Vyškov, stadion Za parkem

Semifinále – finále ČR:

Dívky: ZŠ Týn nad Vltavou, Malá Strana (ČR) – ZŠ a MŠ Pardubice-Ohrazenice a SR 2:0.

Chlapci: ZŠ Barvířská, Liberec – ZŠ Vyškov, Purkyňova 1:1, penalty 5:4, gól Vyškova v zápase dal Lukáš Rogožan z penalty.

Semifinále – finále SR:

Dívky: ZŠ a MŠ Hurbanovo – ZŠ Vrbové 1:2.

Chlapci: ZŠ a MŠ Kornela Mahra Trnava – Soukromé sportovní gymnázium Košice 3:1.

O konečné 3. místo:

Dívky: Týn nad Vltavou – Hurbanovo 0:0, penalty 4:5.

Chlapci: Vyškov – Košice 1:0, branka: Lukáš Rogožan.

Sestava Vyškova: Samuel Mihok – Vít Aujezdský, Martin Daněk, Christián Berger, Robin Husár, Karel Jaroš, David Kozel, Jakub Michálek, Patrik Maxián, Adrian Melko, Ondřej Nohel, Radek Paseka, Lukáš Rohožan, Matěj Rozehnal ©, Miloš Zbořil. Trenéři: Roman Říha, Valdemar Horváth.

Superfinále:

Dívky: Pardubice – Vrbové 1:0.

Chlapci: Liberec – Trnava 0:0, penalty 4:3.