Krajánci v akci: Michal Jeřábek si užívá líšeňskou pohádku

Krásný, nepopsatelný. Vůbec, celá ta naše jízda, to je něco. V létě, když jsme začínali sezonu, se nám o něčem takovém vůbec nezdálo. Ale stojí za tím strašně moc práce, fungování celého klubu, naše parta na hřišti. Všichni táhneme za jeden provaz, až bych řekl taková líšeňská pohádka. (úsměv)

Co jste o působení v soutěži a umístění před sezonou předpokládal vy osobně?

To, co i ostatní kluci. Určitě jsme si řekli, že celá sezona bude těžká. Ta loňská nováčkovská euforie už mohla vyprchat a ono na tom něco je, když se říká, že druhá sezona je ve vyšší soutěži vždycky těžší. Takže jsme se bavili o záchraně a v ideální variantě o klidném středu tabulky.

Derby trenérů milujících italský fotbal? Blansko s Líšní se rozešly bez branek

Co ryze fotbalově přivedlo Líšeň na vrchol?

Určitě je to styl, kterým hrajeme. Hodně běhavý fotbal ze zabezpečené obrany a přitom, to není vyloženě o obraně. Je to o celém týmu, jak se na hřišti chová, jak si při zápase vzájemně pomůžeme.

Cítíte, že je to trochu jiné, jak za trenéra Machálka, který preferoval útočnou hru?

Pan Valachovič (současný trenér, pozn.red.) opravdu více dbá na organizaci hry, tedy odzadu, od nás stoperů, přes zálohu až po útok. Ano, pan Machálek byl trochu jiný, takový živelnější. Hráli jsme, řekl bych, divočejší fotbal, vzadu někdy až vabank, tak padesát na padesát. Ale určitě každý styl má něco do sebe. I pod panem Valachovičem hrajeme útočný fotbal, dost často v systému 3 - 5 - 2. Je to podle soupeře, na každého vymyslí něco jiného.

Při zápasech platí řada omezení, je to podobné i na trénincích?

Jenom připomínám, že nás testují před každým zápasem. Zatím, a musím to zaklepat, se nás drží ty negativní výsledky. Nikdo nemusel do karantény. Snad to vydrží. Tréninky se moc nezměnily, ale samozřejmě na ně nesmí nikdo cizí. V této souvislosti mě strašně mrzí, že se hraje bez diváků. Chodilo tady dost lidí normálně a teď, když hrajeme o první flek, by bylo vždycky narváno. Velká škoda.

Platí i ve druhém druholigovém roce a když saháte po postupu do první ligy, že v Líšni jsou poloamatérské podmíky?

Nemám problém o tom mluvit. Někdo je profesionál, někdo chodí do školy a pár kluků opravdu máme normální zaměstnání a trénujeme po něm. Já pracuju na plný úvazek. Funguje to.

V neděli vás čeká zápas ve Varnsdorfu, který je jedním ze dvou týmů, s mimiž Líšeň doma zratila body. (1:1 a 2:2 Prostějov, pozn red.) Je to motivace navíc?

To nehraje roli. Ve druhé lize je každý soupeř těžký a každý tým má svoji kvalitu. Teď hrají roli ještě podmínky, na začátku jara jsou vesměs velmi špatné terény. Je to spíš taková válka. Uspěje ten, kdo se s tím vypořádá nejlíp. Soutěž je strašně vyrovnaná. Jsou tu sice favorité, ale každý může ztratit s kýmkoliv. Když bude trošku štěstíčka a něco nám tam spadne, tak můžeme z Varnsdorfu přivézt i tři body…