Pokolikáté se vlastně vracíte do Vyškova?

Potřetí. Poprvé to bylo ještě v dorostu Zbrojovky. V devatenáctce jsem nedostával tolik prostoru, takže jsem šel do devatenáctky Vyškova za panem Krahulcem a Gottwaldem. A asi za dva měsíce si mě vytáhl pan Machálek do áčka mužů do třetí ligy. Pak jsem se nakrátko vrátil před dvěma roky.

Jak jste si zahrál v prvním utkání v Nových Sadech?

Na to, jaké je teď období a sucho, tak tam bylo překvapivě měkké hřiště. A o kousek dál naopak skoro kamenice. Navíc po čtrnácti dnech, co jsem skončil sezonu, jsem měl jen dva tréninky a jeden zápas a nějak úplně ideálně jsem se necítil. Takže to nějaká galapřehlídka to nebyla. Myslím si, že ještě pár dnů budu potřebovat, abych se do toho dostal a na tu Vrchovinu (1. kolo MSFL v sobotu v Novém Městě na Moravě, pozn. red.) byl dobře nachystaný.

Ondřej Vintr

Nar.: 1. srpna 1997 v Brně
Post: záložník
Kariéra:
2003- 2008 FC Bučovice
2008-2014 Zbrojovka Brno
2014-2015 MFK Vyškov
2015-2016 SK Líšeň
2016-2017 Zbrojovka
2017-2018 SK Líšeň
2018-2019 MFK Vyškov Zbrojovka
2019-2020 Zbrojovka, SK Líšeň

Měl jste prý i nějaké zdravotní problémy.

Deset dnů jsem bral antibiotika. Měl jsem v těle nějaký zánět, potřeboval jsem to vyřešit, buď teď, nebo až za půl roku. Ale odkládat jsem to nechtěl. Léky už jsem dobral, takže by to už mělo být v pořádku.

Vyškovské mužstvo se od vašeho odchodu dost změnilo, je tu vůbec ještě někdo, s kým jste tady hrál?

Z toho úplně prvního týmu, když jsem přišel z dorostu, je tu už jen David Němeček. Před těmi dvěma roky tu už byl Žanek Krejčí. Takže je to opravdu úplně jiné mužstvo.

Co o něm soudíte, jaké může mít ambice?

Tým je hodně omlazený, je tady spousta mladých hráčů. Tým má kvalitu, abychom hráli minimálně do pátého místa. Vpředu bychom měli být silní. Pavla Simra znám z Velkého Meziříčí, a když jsem ho viděl na dvou trénincích, tak se potvrdilo, že je to na tuhle soutěž nadstandardní hráč na zakončení. A pokud mu ze zálohy budeme dávat balony, tak Pavel může být tím hráčem, který bude mužstvo táhnout.

Dá se čekat, že trenér Trousil bude především od vás požadovat ty přihrávky a tvoření hry v záložní řadě. Jak to vnímáte?

Když jsem byl ve Vyškově naposledy, tak jsem jako jediný nestřídal ani v jednom zápase. Trenér mně tu důvěru dával a myslím si, že mně zase věří. Já na to budu chtít navázat. Ten tlak na sebe snesu. Ve středu zálohy bychom měli hrát s Langošem (Tomáš Langer, pozn. red.), který už je také zkušený hráč a už může ten tlak na sebe taky připustit. Prostě musíme hru tvořit, tu odpovědnost vzít na sebe.

Proč jste nezůstal alespoň ve druhé lize?

Pan Valachovič (Milan Valachovič, trenér Líšně, pozn. red.) mně tvrdit, že o mě má zájem a já jsem samozřejmě chtěl druhou ligu hrát. Buď v Líšni nebo v Prostějově. Jenže ani z jednoho klubu se nakonec ten zájem nepotvrdil. Nevím, čím a proč to bylo, ale neřeším to. Řekl jsem si, že to nebudu lámat přes koleno a skrz druhou ligu nebudu dojíždět někam na druhou stranu republiky. Navíc mám rozjeté nějaké podnikání a teď potřebuju ještě půl roku rok, aby si to nějak sedlo a mohl se potom víc věnovat fotbalu.

Celou kariéru jste kategoriemi a soutěžemi postupovali s bratrem Markem. Teď je on v první lize, vy ve třetí. Není vám to trochu líto, v čem je lepší?

Vidíte, před dvěma roky to bylo přesně naopak. On byl ve třetí lize, já jsem nakoukl do první. U fotbalu nikdy nevíte, co vám nachystá za půl roku. Může to být za měsíc úplně jinak. Teď opravdu nevím, jaká je jeho pozice. Když se bude panu Machálkovi líbit, tak ve Zbrojovce zůstane, když ne, půjde jinam. Přeju mu, ať tu ligu hraje, všem přeju to nejlepší. Pokud mu to půjde, může se prodat i dál. Já bych první ligu samozřejmě chtěl hrát taky, ale momentálně na to asi nemám. Takže na sobě musím makat, ukázat se v MSFL. A to víte, že nejlepší varianta, můj i Markův sen, je hrát první ligu spolu v jednom mužstvu!

Na kontě máte jedno prvoligové utkání. Na to se nezapomíná…

Asi bych raději měl. Ve Zlíně jsem odehrál osmdesát čtyři minut. Vedli jsme 1:0 gólem Tomáše Pilíka z penalty, ale pak jsme si dali dva nesmyslné vlastňáky, a to byl konec toho mého začátku… To bylo v sobotu, ve středu jsme pak hráli pohár s HFK Olomouc a vypadli. Klub vyhodil trenéra Habance a já jsem za týden letěl taky. (úsměv)