Tentokrát však proti nim stál mnohem zkušenější soupeř, který svoji úvodní převahu korunoval vedoucí brankou a pak ještě do poloviny první půle kontroloval dění na hřišti. „Na začátku jsem chytil nějaké centry, a pak už jsem jenom vytahoval balon ze sítě,“ ulevil si po utkání vyškovský brankář Ladislav Kollár. Měl pravdu, všechny branky dostal poté, kdy na něj šel soupeř sám, další podobné nájezdy ještě zlikvidoval.
Hulín ukázal domácím, jak se proměňují šance. Zatímco Milan Machálek se ve čtvrté minutě příležitosti polekal, do koncovky se jít neodvážil a nepřesně přihrál, v desáté minutě z poměrně nevinně vypadající akce na pravé straně Michal Šrom rezolutně křižnou střelou nedal Kollárovi šanci.
Hosté vyhrávali osobní souboje a sbírali prakticky všechny odražené míče, takže není divu, že se Vyškov dostal k další protihře až ve 26. minutě. Za to byla gólová. Václav Novotný potáhl míč po levé straně, přihrál Romanu Nehybovi, který přesnou přihrávkou našel na čáře pokutového území hostů zcela volného Filipa Studeného. Jenže jeho zakončení placírkou bylo slaboučké.
Nicméně alespoň zavelelo k větší aktivitě domácích a situaci, která přinesla vyrovnání z penalty, byť ji hosté Vyškovu spíše darovali. Ve vlastním pokutovém území nechtěně zahrál rukou kapitán Jaroslav Zlámal. K penaltě se postavil úspěšný exekutor ze Zlína a Otrokovic Studený a opět se nemýlil.
Vyškovský tým pak nakrátko ožil, jenže do šance se nedostal a naopak jedno z jeho okének v obraně hosté opět po rychlém brejku potrestali druhým gólem. „Těch čtrnáct minut po vyrovnání jsme měli nějaké možnosti a byli jsme lepším týmem. Bohužel se nám nepodařilo je dotáhnout ke gólu. Naopak minutu před přestávkou uděláme hrubou chybu uprostřed hřiště, kdy máme míč v držení. A soupeř nás zase potrestá z brejku. To samozřejmě ovlivnilo celý zápas,“ konstatoval trenér MFK Jan Trousil.
Druhá pětačtyřicetiminutovka se dost podobala závěru první. Domácí se křečovitě snažili o tlak, ale naráželi na kompaktní obranu hostů a zase nechávali volné prostory pro hulínské brejky. Hned ten první už mohl rozhodnout, ale Tomáš Pospíšil jen hodně pobavil diváky, když z malého vápna netrefil zcela prázdnou branku, protože Kollár musel vyběhnout proti sólu Šroma. „V té chvíli jsem si říkal, abychom toho nelitovali. Naštěstí jsme si vypravovali další šance a jednu také proměnili. Ze zápasu jsem měl obavy, protože nám na poslední chvíli nám vypadli dva hráči ze základní sestavy. O to víc mě vítězství těší. Bylo zasloužené a mohli jsme vyhrát i vyšším rozdílem. Vyškov potvrdil, že je silným soupeřem, ale my jsme tentokrát proměňovali šance, což se nám v minulých kolech nedařilo,“ řekl po zápase spokojený kouč Spartaku Jindřich Lehkoživ.
Rozhodnutí přišlo v 61. minutě, kdy Kollár mohl opět jen stěží čelit samostatnému nájezdu Pospíšila. „V poločase jsme si řekli, že se nic neděje, že předěláme rozestavění, abychom vpředu byli ve větším počtu hráčů. Bohužel druhá půlka je pro mě zklamání. Někteří hráči si to přebrali tak, že když je nás vpředu víc, tak se nemusejí vracet. To co jsme předvedli druhý poločas byla velká bída,“ nebral si Trousil servítky v hodnocení celého zápasu.
Domácímu kouči chyběla i větší agresivita svých svěřenců. „Mně vadí, že naši mladí kluci jsou schopni prohrávat souboje s jediným rozdílovým hráčem, kterým ten zápas udělal, a to byl Laciga. Hráč, který ještě před týdnem byl zraněný, a je mu přes třicet let. Jednoznačně ve středu zálohy kraloval, vyhrával souboje, chodil do skluzů,“ upozornil kouč MFK.
MFK Vyškov – Spartak Hulín 1:3
Poločas: 1:2. Branky: 36. Studený z pen. – 10. Šrom, 44. Oulehla, 61. Pospíšil. Rozhodčí: Jahoda – Nováček, Nejedlý. ŽK: Kirschner, Němeček, Lahodný - Chytil. Diváků: 221.
Vyškov: Kollár – Němeček, Krejčí, Hlavica, Novotný – Machálek (46. Matocha), Studený (88. Hladký), Jeřábek, Lahodný, Nehyba – Kirschner (76. Žoček). Trenér: Jan Trousil.
Hulín: Chytil – Barcuch, Malenovský, Zlámal, Vyskočil (83. Kovář) – Dvořáček, Laciga, Oulehla (89. Vogl), Šrom – Pospíšil, Goldemund (75. Minář). Trenér: Jindřich Lehkoživ.
