Po roce 1956, kdy Slavoj Vyškov bojoval ve třetí nejvyšší fotbalové soutěži a sestoupil, přišel postupný sešup až do okresního přeboru. O krizi hovoří i zápisky pamětníka té doby a zasloužilého kronikáře Jana Nedělníka. O sezoně 1957 je jen krátká zmínka:

„O tomto ročníku nejsou podrobnější zprávy. Hrál se krajský přebor, po rozpadu divizního mužstva, které bylo pro nedostatek hráčů doplněno vojáky. Tak i výbor se rozešel a chvíli trvalo, než se oddíl dal dohromady.“

Následují kompletní výsledky. Vyškov získal šestnáct bodů za šest vítězství a čtyři remízy a ze třináctého místa sestoupil. Z výsledků zaujaly dvě vítězství nad ČKD Blansko 5:1 doma a 8:4 venku. Z druhého „soudku“ jsou pak kruté porážky z venkovních hřišť - 1:10 v Žabovřeskách, 1:8 v Brně s Rudou hvězdou, 1:7 v Ivančicích, 2:7 v Adamově. Doma dostal Slavoj největší výprask 1:6 od MEZ Židenice. Konečné skóre 49:83.

Následující rok byl ve znamení návratu k systému podzim - jaro, takže se hrála jen jarní část. Vyškovský pád pokračoval. Čtyři vítězství (doma 5:2 s Moravskou Třebovou, 2:0 s Líšní, 6:0 s Ivančicemi a kontumační výhra v Adamově) na záchranu nestačily.

Pan Nedělník uvádí:

„Jelikož v té době nebylo dost hráčů, Vyškov byl nucen hrát ve spolupráci s vojáky. Přestože v mužstvu byli někteří vynikající hráči Finta, Zdvihal, nepodařilo se v I. A třídě udržet. Kladem bylo zařazení již několika dorostenců, kteří hráli dorosteneckou I. A třídu.“

Následující ročník 1958 – 1959 obsahoval už kompletních šestadvacet kol a vyškovskou krizi přibrzdil. Slavoj se po roce vrátil zpět do I. A třídy.

„Nová sezona začala již bez vojáků, do kádru byli zařazeni ke starým hráčům již dorostenci a někteří hráči B mužstva. Vytvořilo se celkem dobré mužstvo, které mělo šanci se vrátit zpět do I. A třídy. Soutěž byla zahájena 17. 8. 1958 na novém stadionu za parkem utkáním s Bosonohami a výhrou 6:0. První branku na novém stadionu dal Franta Matoušek do branky na pravo od hlavní tribuny.

Hráči: Kumr, Kelner, Dvořák, Věžník, Losman, Nedělník, Kala, Jáchymák, Boniatti, Kejík, Vrtílek, Kubját, Klíma. Přišli Fr. Matoušek z Málkovic, Václav Urbánek ze Žabčic.“

V další sezoně se mužstvo udrželo. Pan Nedělník upozorňuje, …přesto že ještě nebylo na patřičné úrovni. Ale základ nového týmu se začal utvářet.

„Sezona začala nástupem mladé generace hráčů, která se již tvořila v žákovské kategorii let 1953 – 1955. Tato parta chlapců vydržela i v dorostu, kde hrála úspěšně I. A třídu. Tito mladíci doplnění ještě staršími hráči hráli úspěšně I. A. Mužstvo tvořili: V. Kumr, Hlaváček, Drlík, V. Urbánek, L. Kejík, B. Boniatti, J. Nedělník, Fr. Matoušek, M. Konvalina, Zd. Zabloudil, Zd. Formánek, J. Štrajt, J. Přikryl, R. Kala a dorostenci V. Mikulík, J. Kalda, Ol. Kolařík, J. Chalabala, J. Vrtílek, M. Táborský, Jáchymák.“

Příští sezonu 1961 – 1962 už ale mladý tým nepřežil. A navíc měl smůlu. Do okresního přeboru se dostal administrativně. Měl sestupovat do I. B třídy, ale ta byla při tehdejších přehmatech v řízení soutěží zrušená.

„Po skončení minulé sezony se zdálo že mužstvo je již konsolidované, ale během soutěže se ukázalo, že to ještě není to pravé. Příčinou byly odchody na vojnu, odchody hráčů do jiných oddílů a zanechání činnosti starších hráčů.

Hráči: Celý, Kumr, Hájek, Kala, Zahradníček, Chalabala, Nedělník, Dvořák, Losman, Kejík, Vrtílek, Černý, Boniatti, Zabloudil. Odešli: B. Celý do Rousínova, M. Kellner do Kunovic, Zd. Zabloudil do Opatovic, Fr. Matoušek Málkovic a Mikulík na vojnu. Zanechávají činnost Bohdan Boniatti a Jan Nedělník.“

V letní přestávce před sestupovou sezonou do OP ve Vyškově hostovala prvoligová Sparta Praha a v čele s Andrejem Kvašňákem vyhrála 7:0. Snad „pofoukat“ sestupovou bolístku pak měl o rok později přátelák se Slovanem Bratislava, tehdy doslova nabitým zvučnými jmény s tím největším Viliamem Schroifem v brance. Hrálo se 30. června 1962 a Slovan vyhrál 7:1. Čestný gól domácích vstřelil František Matějka.

V prvním roce v „okresním rybníku“ skončil Slavoj na třetím místě. Postupoval Tatran Bučovice. Do krajských soutěží se Vyškov vrátil až na jaře 1964.