Minulý díl seriálu ke stoletému výročí fotbalu ve Vyškově, který čerpá z perfektních zápisků bývalého hráče Slavoje Jana Nedělníka, skončil třetím místem v okresním přeboru. Do něj Vyškovští sestoupili po sezoně 1961 - 1962 administrativně. Měli jít dolů z I. A třídy, ale svaz vydal zase jedno ze svých kontroverzních opatření a zrušil I. B třídy.

Hlavní fotka: Slavoj Vyškov - vítěz OP 1963-1964 
Horní řada zleva: Jan Nedělník – vedoucí mužstva, Jiří Štěpánek, Miloš Táborský, Mirek Rindr, Jiří Vrtílek, Jan Petrilák, Ota Klement, Ota Vyškovský – trenér, Radek Kala. Uprostřed: Laďa Kejík, Zdeněk Čepička. Klečící: František Zahradníček, Mirek Kubját, Oldřich Kolařík, Zdeněk Formánek, Karel Mareš. Zcela vlevo fanoušek z Hvězdlic.

Okamžitý návrat se tedy nepovedl. Před Vyškovem skončil postupující Tatran Bučovice a druhá Rudá hvězda Bučovice. O rok později už to byla jiná písnička. Ve dvaadvaceti zápasech 17 vítězství, tři remízy a jen dvě prohry (shodně 0:1 doma s Velešovicemi a v Bošovicích). Přes výbornou bilanci ale musel Slavoj o postup bojovat do posledního kola, protože na paty mu šlapaly tehdy velmi silné Letonice. V závěrečném kole Vyškov v Letonicích vyhrál 3:2 dvěma brankami Radka Kaly a jednu přidal Oldřich Kolařík.

Před startem mužstvo převzal jako trenér Ota Vyškovský, ze Šlapanic přišla velká posila Jan Musil a z vojny se vrátilo několik výborných bývalých dorostenců.

Postup vybojovali: V. Mikulík, V. Šrámek, J. Vrtílek, L. Kejík, R. Kala, J. Chalabala, L. Kalda, O. Kolařík, Fr. Zahradníček, M. Táborský, M. Rindr, M. Jeřábek, Fr. Matějka, M. Kubját, J. Straškrába a J. Musil.

Posledně jmenovaný byl spolu s Radkem Kalou i nejlepším střelcem mužstva, když oba dali po deseti gólech. V tabulce kanonýrů následují: Kolařík 8 branek, Vrtílek a Zahradníček 7, Jiří Kalda a Laďa Kalda po 4 atd.

Pečlivý pan Nedělník ve své kronice zmiňuje, že do krajské soutěže postoupili i dorostenci. Žáci hráli okresní soutěže, protože na krajské a vyšší úrovni tehdy žádné nebyly.

Fotbalisté MFK Vyškov zahájili letní přípravu na boje ve druhé lize. V ní je povede osvědčené trio, zleva Jan Trousil (hlavní trenér), Josef Mazura (asistent) a Rostislav Horáček (trenér brankářů).
Fotbalisté Vyškova začali zbrojení na druhou ligu. Prověří je prvoligové kluby

Po vítězství v okresním přeboru skončil Vyškov jako nováček už zase obnovené I. B třídy na osmém místě. Následující zezonu toto umístění zopakoval a zajímavostí je, že po ní opustil tradiční název Slavoj a v dalších pár letech klub vystupoval jen jako Tělovýchovná jednota Vyškov.

Po zabydlení se v soutěži pak Vyškov v sezoně 1967 – 1968 I. B třídu vyhrál. Sestava tentokrát přiložena není, ale lze předpokládat, že se moc nelišila od postupové z okresu. Před sezonou přišel brankář Peizl z Třebíče, mezi střelci branek se objevují nová jména: Hojgr a Čepička.

Z jiných zdojů má pan Nedělník záznam, že klub měl v té době 81 hráčů. Z toho 38 mužů, 22 dorostenců a 21 žáků. Předsedou oddílu byl Karel Šrámek, sekretářem Josef Přibyl a členy výboru Jan Nedělník, František Kypr, Bohdan Boniatti, Robert Enge a Karel Zákravský.

Další výjimečnou sezonou byl ročník 1970 – 1971. Vyškov skončil na druhém místě I. A třídy, což byl, jak píše kronikář: „…největší úspěch tehdejší generace.“ Soutěž začal pod vedením trenéra Štěpánka, v zimě mužstvo opět převzal Bohdan Boniatti.

Kádr: Dr. Mikulík, Kožený, Chalabala, bř. Kaldové, Trávníček, Hájek, Král, Štěpánek, Korec, Štěpán, Hojgr, Holzer, Vymazal, Schneider, Formánek, Barát. Nejlepšími střelci byli Zdeněk Hojgr (16 branek), Jiří Holzer (10) a Zdeněk Krec (7).

Po pátém místě v následující sezoně neočekávaně přišel další pád. Nechme hovořit pana Nedělníka:

„V této sezoně nastal nauvěřitelný pokles formy, i když mustvo bylo posíleno o dorostence Mirka Schneidera a útočníka Hanáka z Hoštic. Na podzim získalo pouhé tři body a naděje na záchranu byla minimální.“

Snad to ani nešlo. Vyškov skončil na posledním, čtrnáctém místě a sestoupil do I. B třídy.

Následovala větší hráčská obměna a klub začal i s úpravou stadionu. Zatravňovalo se hřiště a po celý rok se všechna utkání se hrála v Dědicích. Šestá příčka asi odpovídala aktuálním možnostem mužstva i klubu. V sezoně 1975 – 1976 tým sice průměrná umístění vylepšil na třetí místo, ale to už se blížil největší krach celé historie. V sezoně 1978 – 1979 skončil Vyškov třináctý a sestoupil do okresního přeboru. A hned na to pak do III. třídy. Neuvěřitelné, zejména vzhledem k tomu, co fotbal ve městě prožívá v těchto dnech…

Na druhém nejnižším článku tehdy československého fotbalu setrval klub dva roky. Vyšel až druhý pokus o návrat. Sezonu 1981 – 1982 rozehrál jako trenér Radek Prachař a do jarní čási mužstvo převzal Karel Zákravský starší.

Hráči: Rogožan, Veselý, Vašulín, Pospíšil, Štajt, Formánek, Zákravský, Skřejpek, Tomek, Luska, Matějka, Najman, Korec, Král.

V okresním přeboru se klub z okresního města trápil osm sezon. V ročníku 1989 – 1990 skončil Vyškov druhý za Dědicemi. V následující sezoně se pak zase míchalo soutěžemi a na postup do I. B třídy stačilo Vyškovanům třetí místo.

Jako nováček pak nejnižší krajskou soutěž Vyškov hned vyhrál a vrátil se do I. A třídy. Pan Nedělník k tomu uvádí:

„Sezona začala zase pod vedením trenéra Fr. Zahradníčka. Dorost měl na starosti Karel Zákravský a žáky dvojice Straka - Lamkaš.

Hráči: Petro, Setínský, Pelc, Haicer, Hradil, Mašlej, Indrák, Brtníček Marek, Brtníček Br., Sebera. Z dorostu přišli Mikulík Vojta, Voborník Josef, Polách Petr, Riegr Milan, Mazánek Tomáš, Vrtílek Jiří. Z Agra Prostějov brankář Křesala Jan a z Opatovic Laďa Jůn. Začala se projevovat již práce s mládeží, což dokazuje sedm dorostenců v kádru prvního mužstva a další talenty se již objevují v dorostu a žácích.“

V I. A třídě Vyškov 1992 – 1993 skončil na devátém místě. V srpnu 1993 klub zase změnil název a zruba po dalších dvacet let pod křídly firmy Rostex FK byl jedním ze tří oddílů nové jednoty. Dále tenisté a košíkáři. Bohužel, hned v prvním roce fotbal dává svému „mecenáši“ nepříjemný dárek v podobě sestupu do I. B třídy. Důvodem podle Nedělníkovy kroniky byl odchod šesti hráčů základní sestavy do Hoštic, třem skončilo hostování a dva zanechali závodní činnosti. Proto zřejmě skončil i trenér František Zahradníček a nový kouč Ladislav Kučerňák převzal mužstvo v dezolátním stavu. Tomu odpovídala i další umístění. Na jaře 1996 musel Vyškov dokonce odvracet další sestup do okresního přeboru. Po podzimu byl poslední s osmi body. Především zásluhou nového trenér Mirka Boniattiho, synovce výborného hráče z padesátých let Bohdana Boniattiho, posílený tým na jaře získal třicet bodů a skončil šestý.

Od 1. srpna 1996 se zase upravuje název a na scéně je již ekonomicky scela samostatný FC Rostex Vyškov. Boniattiho tým vylepšuje postavení na čtvrté a druhé místo. Mimochodem v sezoně 1997 – 1998 to bylo za postupují Petrou Drnovice B. Podzim 1998 pak dokonce strávil na prvním místě s úctyhodnými 36 body. Vypadalo to na postup a ani jaro nebylo špatné. Jenže ani 64 bodů na první místo nestačilo. Pro připomenutí a možná i trochu pro pousmání nechejme zase hovořit kroniku pana Nedělníka:

„Vstup do jarní soutěže byl také dobrý, hned dvě vítězství, ale již to druhé vítězství v Rudici bylo tvrdě vybojované, ať se jevilo snadné. 15 minut před koncem jsme vedli 4:1, po chybě obrany domácí snížili a pak jsme byli rádi, že jsme vyhráli. Za stavu 4:3 nastřelili domácí břevno. Hold špatně zahraná koncovka. To se opakovalo i v nejdůležitějším zápase sezony s Dědicemi. 20 minut před koncem se ujímáme vedení a o 5 minut později hosté vyrovnávají a v poslední minutě se ujímají vedení. Po rozehrání v nátlaku hostující hráč vyráží rukou na brankové čáře míč, ale rozhodčí ruku neodpískal, tak, jak neodpískal 2 penalty za sražení v malém vápně. Není to výmluva, ale skutečnost, která je natočena na videu. Rozhodčí Polonec byl dobře odměněn. Tyto situace se pak projevily jak s Drnovicemi u L., tak i v Soběšicích, špatně zvládnuté koncovky a neproměněné šance. Postup přes získaných 64 bodů unikl a postupují Dědice. Loni Petře Drnovice B stačilo k postupu 61 bodů.“

Naštěstí se tak kýžený návrat do nejvyšší krajské soutěže jen o rok ponunul. Výborná práce trenéra Miroslava Boniattiho staršího se projevila.